Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.04.2016, sp. zn. 23 Cdo 5057/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.5057.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.5057.2015.1
sp. zn. 23 Cdo 5057/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobkyně Agro Trade Praha, a. s. , se sídlem v Praze 9, Pelušková 1347, PSČ 198 00, identifikační číslo osoby 25793101, proti žalované J. T. AGRO, s. r. o., se sídlem v Praze 6, Bělohorská 185/163, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 27161587, zastoupené Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, PSČ 272 01, o zaplacení částky 628 209,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 45 Cm 171/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. července 2015, č. j. 6 Cmo 110/2015-155, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 13 455 Kč k rukám Mgr. Vojtěcha Veverky, advokáta se sídlem v Kladně, Hajnova 40, PSČ 272 01. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jeno. s. ř.“) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2014, č. j. 45 Cm 171/2013-123, kterým byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 628 209,60 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení §237 o. s. ř., neboť odvolací soud rozhodl v rozporu s ustanovením §244 obchodního zákoníku. Skutková zjištění soudů jsou neúplná a nejednotná. Odvolací soud dospěl na základě zjištěných skutečností k nesprávnému právnímu závěru, že žalované nebyla jednáním žalobkyně způsobena škoda. Rozhodnutí odvolacího soudu je překvapivé. Dále se dovolatelka vyjadřuje k připravenosti převzít semena řepky olejné. I pokud by se zástupkyně žalobkyně nedostavila k převzetí zboží, nelze toto považovat za podstatné porušení smlouvy, žalovaná tedy nemohla od smlouvy odstoupit. Žalovaná nedodala zboží v souladu se smlouvou, žalobkyně má proto nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku tohoto porušení povinnosti. Z těchto důvodů dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná se k podanému dovolání vyjádřila tak, že navrhuje jeho odmítnutí, neboť žalobkyně neuvedla, v čem konkrétně spatřuje nesprávnost právního posouzení odvolacím soudem. Dovolatelka zpochybňuje i hodnocení provedených důkazů a skutková zjištění, jež však nelze dovoláním úspěšně napadnout. Žalobkyně nevymezila přípustnost dovolání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2013 ( srov. bod 2 článku II., zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas (§240 odst. 1 o. s. ř.) k tomu oprávněným subjektem (účastnicí řízení), který byl v době podání dovolání řádně zastoupen advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně neobsahuje stanovené náležitosti. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Tomuto požadavku na vymezení přípustnosti dovolání dovolatelka nedostála, neboť pouze cituje znění ustanovení §237 o. s. ř., a konstatuje, že odvolací soud „rozhodl v rozporu s ustanovením §244 tehdy platného obchodního zákoníku“, což blíže rozvádí. Dovolací soud připomíná, že jediným způsobilým dovolacím důvodem je podle §241a odst. 1 o. s. ř. nesprávné právní posouzení. Skutkový stav nemůže být dovolacím soudem přezkoumáván, čehož si je vědoma i dovolatelka (jak vyplývá z obsahu dovolání), přesto však skutková zjištění zpochybňuje. Žádným dovolacím důvodem nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout ani samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.). Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu překvapivost rozhodnutí, namítá vadu řízení, ke které by dovolací soud mohl přihlédnout tehdy, bylo-li by dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Tvrzení této vady však přípustnost dovolání nezakládá. Podle první věty §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. dubna 2016 JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/04/2016
Spisová značka:23 Cdo 5057/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.5057.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-06-08