Právní věta: | Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání částečné
invalidity (§195 zák. práce) vzniká z odpovědnosti za škodu při nemoci z povolání (§190 zák.
práce) tehdy, jestliže se poškozenému zaměstnanci snížil výdělek proto, že nemůže vykonávat
dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání. Zaměstnavatel není povinen z důvodu odpovědnosti
za škodu nahradit ztrátu na výdělku, která zaměstnanci vznikla tím, že byl převeden na méně
placenou práci (uvolněn k jinému zaměstnavateli, u něhož vykonává méně placenou práci) z důvodu
dosažení nejvyšší přípustné expozice
hmotné zabezpečení zaměstnanců, kteří pro dosažení nejvyšší
přípustné expozice nemohou vykonávat dosavadní práci, řeší zvláštní předpisy.
Při zkoumání příčiny poklesu na výdělku, k němuž došlo proto, že zaměstnanec nadále nevykonává
dosavadní lépe placenou práci, je rozhodující důvod, pro který byl převeden na jinou práci (uvolněn
k jinému zaměstnavateli)
bylo-li tímto důvodem dosažení nejvyšší přípustné expozice, povinnost k
náhradě ztráty na výdělku nevzniká ani tehdy, kdyby bylo později zjištěno, že v té době zaměstnanec
již trpěl nemocí z povolání.
Dosažení nejvyšší přípustné expozice není způsobilým důvodem k převedení na jinou práci (§37 odst.
1 písm. a/ zák. práce) nebo k rozvázání pracovního poměru (§46 odst. 1 písm. d/ zák. práce),
jestliže ještě před provedením některého z těchto opatření bylo lékařským posudkem nebo rozhodnutím
orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení stanoveno, že zaměstnanec vzhledem ke
svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, jestliže byla u
zaměstnance zjištěna nemoc z povolání, pro kterou tuto práci nesmí dále konat, nebo jestliže bylo
stanoveno, že dosavadní práci nesmí dále konat pro ohrožení nemocí z povolání
to platí i tehdy,
jestliže zaměstnanec dosáhl nejvyšší přípustné expozice v době před vydáním příslušného lékařského
posudku (rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení). Kdyby přesto
převedení na jinou práci nebo rozvázání pracovního poměru bylo odůvodněno dosažením nejvyšší
přípustné expozice, je třeba při zkoumání příčin ztráty na výdělku zaměstnance vycházet z
příslušného lékařského posudku (rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního
zabezpečení).
V případě, že zaměstnanec nemůže pro nemoc z povolání konat dosavadní práci v podzemí dolu, avšak
by mohl při nemoci z povolání vykonávat v podzemí dolu jinou práci, na níž nemohl být zařazen jen z
důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, určenou
pouze rozdílem mezi výdělky (průměrným výdělkem) dosahovanými při výkonu dosavadní práce a výdělky
(průměrným výdělkem) při jiné práci, kterou by - nebýt dosažení nejvyšší přípustné expozice - mohl
vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno i kvalifikaci konat v podzemí dolu,
a to za předpokladu, že tuto jinou vhodnou práci by zaměstnavatel byl prokazatelně schopen (zejména
s přihlédnutím k volným pracovním místům) pro něho zajistit. |