Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.12.2005, sp. zn. 3 Tdo 1333/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1333.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1333.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 1333/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. prosince 2005 o dovolání podaném B. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 To 117/2004 ze dne 10. 5. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře pod sp. zn. 18 T 12/2003, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře sp. zn. 18 T 12/2003 ze dne 22. 6. 2004 byl dovolatel uznán vinným pod bodem 1-2) citovaného rozsudku trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 4 trestního zákona (dále jen tr. zák.) ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu soukromého podnikání s předmětem činnosti nákupu zboží za účelem prodeje a jeho prodej na dobu pěti let a byl mu uložen i trest propadnutí přesně specifikované a v citovaném rozsudku označené věci. V předmětné věci podal B. M. (stejně i spoluobviněný P. V.) odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením sp. zn. 3 To 117/2004 ze dne 10. 5. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal B. M. dovolání a to včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že v posuzované věci nebyl prokázán procesně odpovídajícím způsobem rozsah jím dovezeného zlata, což má vliv na soudy zvolenou právní kvalifikaci. To s tím, že soudy vycházely z toho, že dovolatel přivezl veškeré zlato, na které příslušný bankovní ústav R. předložil doklad o jeho nákupu, na kterém bylo rukou poznamenáno M., přitom soudy neakceptovaly námitku dovolatele, že zlato je v R. nakupováno anonymně, a proto jeho jméno pracovníci banky nemohli uvést a že tedy jeho jméno takto musel dopsat až policejní orgán v rámci konaného přípravného řízení. Pokud by tedy rozsah zlata dováženého dovolatelem nebyl takto prokázán, tato skutečnost by měla význam v souvislosti s právní kvalifikací jeho jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 tr. zák. Ke skutku popsanému pod bodem 2) citovaného rozsudku soudu prvního stupně uvedl, že nijakým způsobem nebylo prokázáno, že by zajištěné zlato chtěl dále prodávat. Dále namítl, že co se týče nepřihlášení převáženého zlata k proclení, dopustil se pouze promlčeného přestupku, když ve vztahu k daňovému úniku, který souvisí s platbou daně z přidané hodnoty, muselo být prokázáno jeho spolupachatelství s P. V., což se však nestalo. Uzavřel s tím, že jemu přisouzený skutek takto nebyl náležitě objasněn a poté správně právně posouzen. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby dovolací soud shora citované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zastupitelství se k podanému dovolání nevyjádřilo. Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V dané věci z hlediska popisu napadených skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že provedené důkazy neumožnily stanovit objektivně rozsah zlata, které převezl do České republiky z R., v případě kdy bylo zjištěno, že převážel 2 kg zlata, potom nebylo prokázáno, že zlato chtěl dále prodat a nakonec, že nebyla prokázána ani jeho spolupráce se spoluobviněným V. při dalším prodeji zlata firmě S. a. s. se sídlem v J.-V. Z těchto skutečností dovozuje, že jeho jednání bylo nesprávně právně kvalifikováno, případně nebyla naplněna jeho subjektivní stránka a konečně ani spolupachatelství k uvedenému trestnému činu se spoluobviněným V. Z obsahu napadených rozhodnutí soudů, když zejména soud prvního stupně ve věci prováděl obsáhlé dokazování, však vyplývá, že obsah i rozsah tohoto dokazování umožnil soudům přikročit k právní kvalifikaci zjištěných skutků. K samotným skutkovým zjištěním je možno poukázat na obsáhlé a přesvědčivé odůvodnění citovaného rozsudku soudu prvního stupně, který se neopírá pouze o sdělení přesně označené banky v rakouském L., ale poukazuje podrobně na srovnání množství zlata zakoupeného v přesně označené bance v R., které také jednoznačně koresponduje s množstvím zlata prodaného podniku S. a. s. To navíc i se srovnáním jednotlivých cest dovolatele do R. a následného prodeje zlata z hlediska časových souvislostí. Stejně tak bylo nepochybně prokázáno, že dovolatel se se spoluobviněným V. znal a také s ním v rámci posuzovaných skutků (trestné činnosti) spolupracoval. V tomto směru lze v plném rozsahu odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, se kterým se shodl i soud odvolací, když oba soudy poukázaly na zjevnou nevěrohodnost a nepravdivost existence V. uváděné osoby jistého pana P., jakož i zneužití firmy V. M., spol. s r. o., výsledky domovních prohlídek provedených u družky dovolatele či na jeho chatě a výpovědi celé řady svědků. Provedenými důkazy tak nepochybně bylo zjištěno, že dovolatel v bodech 1-2) citovaného rozsudku soudu prvního stupně naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 4 tr. zák. a to ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a tedy zjištěný skutkový děj odpovídá soudy užité právní kvalifikaci. Nelze než uzavřít, že námitky dovolatele směřují právě jenom do učiněných skutkových zjištění a v podstatě nabízí skutkový děj jiný, resp. dovolatel bez dostatečné argumentace má za to, že skutkový děj popsaný soudy nebyl ani prokázán. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 22. prosince 2005 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/22/2005
Spisová značka:3 Tdo 1333/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1333.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21