ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1463.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1463/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v konkursní věci úpadkyně I. v. c., s. r. o., vedené u Krajského soudu v H. K. pod sp. zn. 45 K 13/2002, o zrušení konkursu pro nedostatek majetku, o dovolání konkursního věřitele J. V., zastoupeného advokátem se sídlem v H. K., proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 26. dubna 2005, č. j. 2 Ko 30/2004-766, takto:
Usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 26. dubna 2005, č. j. 2 Ko 30/2004-766, ve druhém a třetím výroku a usnesení Krajského soudu v H. K. ze dne 20. října 2003, č. j. 45 K 13/2002-641, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku označeným usnesením ze dne 20. října 2003 Krajský soud v H. K. zrušil pro nedostatek majetku konkurs na majetek úpadkyně (bod I. výroku), rozhodl o odměně správce konkursní podstaty (bod II. výroku) a uložil správci konkursní podstaty, aby do 30 dnů od právní moci rozhodnutí uzavřel účetní knihy a sestavil účetní závěrku úpadce.
Zrušení konkursu odůvodnil soud tím, že správce konkursní podstaty mu 1. října 2003 předložil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty, z nichž plyne, že úpadkyně již nemá nemovitý či movitý majetek, hotovost ani dobytné pohledávky. Dále poukázal na to, jaké částky bylo dosaženo zpeněžováním konkursní podstaty a kolik činí pohledávky za podstatou a pohledávky konkursních věřitelů.
Vrchní soud v P. pak rovněž ve výroku označeným usnesením ze dne 26. dubna 2005 zastavil řízení o odvolání konkursního věřitele Ing. I. V. (první výrok), k odvolání konkursních věřitelů J. V., L. S. a Z. T. usnesení soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech řízení (třetí výrok).
Potvrzující výrok odůvodnil odvolací soud tím, že z konkursního spisu nezjistil žádná opomenutí konkursního soudu či správce konkursní podstaty při vyhledávání, sepisování nebo zpeněžování konkursní podstaty, uváděje, že veškeré příjmy v konkursu dosáhly částky 209.195,57 Kč, což postačuje jen na částečnou úhradu nákladů konkursu.
Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal dovolání konkursní věřitel J. V., namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Naplnění uplatněných dovolacích důvodů spatřuje i v tom, že po zpeněžování úpadkynina majetku měl konkurs pokračovat schvalováním konečné zprávy.
Správce konkursní podstaty ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout, s tím, že majetek konkursní podstaty nepostačuje ani k úhradě nákladů konkursu.
Se zřetelem k bodům 2. a 3. článku II. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005.
Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. ve spojení s ustanovením §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. jelikož v posouzení předpokladů pro zrušení konkursu podle §44 odst. 1 písm. d/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) je napadené rozhodnutí v rozporu s jeho ustálenou judikaturou.
V usnesení uveřejněném pod číslem 48/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž v podrobnostech odkazuje, Nejvyšší soud uzavřel, že došlo-li v průběhu konkursu ke zpeněžení majetku patřícího do konkursní podstaty, lze zrušit konkurs pro nedostatek majetku na úhradu nákladů konkursu (§44 odst. 1 písm. d/ ZKV) až poté, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o konečné zprávě (§29 odst. 3 ZKV).
V posuzované věci oba soudy vycházejí z toho, že majetek konkursní podstaty zpeněžován byl a nezastírají ani to, že konečná zpráva schvalována nebyla (jak je patrno i ze spisu). V posouzení předpokladů pro zrušení konkursu dle §44 odst. 1 písm. d/ ZKV tudíž pochybily a dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. je dán.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu v napadeném potvrzujícím výroku a v závislém výroku o nákladech řízení zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud (zcela, tedy včetně závislých výroků) i toto rozhodnutí a vrátil věc v popsaném rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2 a 3 o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soud prvního stupně (odvolací soud) závazný.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. prosince 2007
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu