infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2007, sp. zn. 4 Tz 90/2007 [ rozsudek / výz-A ], paralelní citace: 51/2008 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.90.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
Právní věta Osobu, která užívá nebytový prostor na základě absolutně neplatné smlouvy, nelze pokládat za „oprávněnou osobu“ ve smyslu tohoto zákonného znaku podle §249a odst. 2 tr. zák. o trestném činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Proto jednání toho, kdo věděl o neplatnosti takové smlouvy a uvedené osobě bránil v užívání nebytového prostoru (např. výměnou zámků od jeho vstupních dveří), nenaplňuje zákonné znaky citovaného trestného činu. Jestliže o neplatnosti smlouvy nevěděl, není vyloučeno posoudit jeho jednání jako nezpůsobilý pokus trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §8 odst. 1 a §249a odst. 2 tr. zák.

ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.90.2007.1
sp. zn. 4 Tz 90/2007 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. prosince 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. K., proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 1 ZT 845/2006 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 1 ZT 845/2006 a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §249a odst. 2 tr. zák. a v ustanoveních §307 odst. 1, 2 tr. ř. v neprospěch obviněného V. K. Napadené usnesení se z r u š u j e. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu státnímu zástupci v Chomutově se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 1 ZT 845/2006, bylo podle §307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného V. K. pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že dne 15. 3. 2005, po uzavření smlouvy o nájmu, pronajímatelem C. s.r.o., se sídlem Ch., ul. D., zastoupena jednatelkou R. K. nájemcem I., V., O., zastoupenou I. S., na nebytové prostory – výrobna bramborových lupínků, situovaná v zadním traktu budovy ve V., okr. Ch., kdy nájem byl sjednán na dobu určitou a to jeden rok, tak v přesně nezjištěné době od 5. 8. 2005 do 5. 8. 2005 vyměnil zámek na vstupních dveřích do pronajatého objektu, čímž uvedenému nájemci v užívání předmětného nebytového prostoru neoprávněně bránil. Podle §307 odst. 2 tr. ř. byla obviněnému stanovena zkušební doba v trvání 8 měsíců. Proti tomuto rozhodnutí podali stížnost poškozená I. S. a její manžel R. S. O podaných stížnostech rozhodl státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem usnesením ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 2 KZT 520/2007, kterým podle §148 odst. 1 písm b) tr. ř. zamítl stížnost I. S. z důvodu opožděného podání a podle téhož ustanovení trestního řádu stížnost R. S. z důvodu podání osobou neoprávněnou. Napadené usnesení tak nabylo právní moci dne 20. 3. 2007. Pro úplnost se dodává, že předmětné usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově je v pořadí druhým, když poprvé v dané věci státní zástupce rozhodl usnesením ze dne 13. 10. 2006, sp. zn. ZN 4127/2005, tak že podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil usnesení policejního komisaře PČR-OŘ-SKPV Chomutov ČTS: ORCV –3688/TČ-81-2006, kterým byla věc podle §159a odst. 1 tr. ř. odložena, neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě ji vyřídit jinak, a uložil policejnímu orgánu ve věci znovu jednat a rozhodnout. Proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 1 ZT 845/2006, podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. K. Napadeným rozhodnutím byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanoveních §307 odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení §249a odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona stěžovatel uvedl, že státní zástupce se dopustil při hodnocení důkazů základního pochybení, když se důsledně nezabýval otázkou, zda jednáním obviněného mohly vůbec být naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, pro který byl stíhán. Jako předběžnou otázku ve smyslu ustanovení §9 odst. 1 tr. ř. měl státní zástupce posoudit, zda smlouva o pronájmu ze dne 15. 3. 2005 je platná a zda na jejím základě vznikl mezi jejími účastníky řádný závazkový vztah, v daném případě nájemní vztah k nebytovým prostorům. Jinak řečeno, zda I. S. byla ve vztahu k užívání předmětných nebytových prostorů oprávněnou osobou. Lze totiž konstatovat, že v daném případě by se jednoznačně jednalo o vztah obchodně-právní, protože šlo o vztah dvou podnikatelských subjektů. Občanský zákoník upravuje obecnou nájemní smlouvu a obsahuje také zvláštní ujednání o pronájmu bytů, pokud se však jedná o nájem a podnájem nebytových prostor, uplatní se zákon č. 116/1990 Sb. Podle ustanovení §3 odst. 3 zák. č. 116/1990 Sb. v rozhodné době účinného, musí smlouva o nájmu nebytových prostor obsahovat náležitosti tam uvedené, jinak je podle §3 odst. 4 citovaného zákona neplatná. Tato podmínka je kogentní, zákon u ní nepřipouští výjimku a nemůže být měněna ani dohodou stran. Z výše zmíněného stěžovatel vyvodil závěr, že předmětná smlouva o pronájmu ze dne 15. 3. 2005, uzavřená mezi společností C. C. s.r.o. se sídlem v Ch. a podnikatelkou I. S., se sídlem ve V., na pronájem výrobny bramborových lupínků ve V., byla formulována v rozporu s ustanovením §3 odst. 3 v té době účinného zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a pronájmu nebytových prostor. Tato smlouva byla tedy od počátku neplatná. Na základě absolutně neplatného právního úkonu nemohl vzniknout závazkový vztah pro jeho účastníky. Nesplnění práv nebo povinností vyplývajících z takového neplatného závazkového vztahu pak nemůže být na účastníkovi vztahu nijak vynucováno. V daném případě tedy nemohl obviněný V. K. tím, že dne 5. 8. 2005 vyměnil zámek na vstupních dveřích pronajatého objektu (výrobny bramborových lupínků) ve V., okres Ch., čímž tak zamezil vstupu do objektu poškozené I. S., naplnit skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. Poškozené I. S. totiž k danému objektu nevzniklo právo nájmu a nebyla oprávněna tyto nebytové prostory užívat ani z jiného titulu. Navíc téhož dne objekt částečně vystěhovala, čímž obviněnému dala na srozuměnou, že objekt ani nadále užívat nehodlá. Za daného skutkového a důkazního stavu věci mělo být trestní stíhání obviněného V. K. pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák., bylo – li již zahájeno, zastaveno podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. Dále stěžovatel namítá, že v posuzovaném případě podmíněné zastavení trestního stíhání vedené proti obviněnému V. K. nepřicházelo v úvahu i z toho důvodu, že nebyla splněna zákonná podmínka uvedená v ustanovení §307 odst. 1 písm. a) tr. ř., totiž, že se pachatel k činu doznal. Obviněný zcela jednoznačně vypověděl, že objekt opatřil novým zámkem až poté, kdy nájemkyně I. S. prohlásila, že jeho podmínky dalšího pronájmu objektu pro ně nejsou přijatelné a svůj majetek už částečně z objektu vystěhovala. Usoudil proto, že nájemní vztah byl z její strany ukončen, rozhodně tak odmítl závěr o protiprávnosti svého jednání. V závěru stížnosti pro porušení zákona stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 1 ZT 845/2006 byl porušen zákon v ustanovení §307 odst. 1 tr. ř. a v řízení mu předcházejícím rovněž v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení §249a odst. 2 tr. zák., a to v neprospěch obviněného V. K. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a následně postupoval podle §270 odst. 1 popř. §271 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Státní zástupce ve svém rozhodnutí shledal naplnění znaků trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. v tom, že obviněný V. K. vyměnil zámek ve dveřích pronajaté provozovny - čímž zabránil nájemkyni I. S., tj. oprávněné osobě ve vstupu do dané provozovny. Stěžovatel naproti tomu namítá, že nájemkyně I. S. nebyla oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení §249a odst. 2 tr. zák., a z toho důvodu ke spáchání daného trestného činu nemohlo dojít. K řešení dané otázky je rozhodující právní posouzení smlouvy o pronájmu výrobny bramborových lupínků v objektu v obci V. podepsané dne 15. 3. 2005, coby listiny na jejímž podkladě došlo k realizaci smluvního vztahu mezi účastníky smlouvy. Ve vyšetřovacím spise je na č. l. 31 uložena listina označená jako smlouva o pronájmu uzavřená dne 15. 3. 2005 mezi: „C. s.r.o. - zastoupena jednatelkou R. K.“ na straně jedné jako pronajímatelem a „ I. – zastoupené I. S.“ na straně druhé jako nájemcem. Dlužno konstatovat, že označení ani jedné ze smluvních stran není v souladu se zápisy v obchodním a živnostenském rejstříku, což bude podrobněji rozebráno níže. Předmětem této smlouvy je pronájem výrobny bramborových lupínků nacházející se v přízemí hospodářské nemovitosti bez č. p. schváleném jako výrobna lupínků v objektu v obci a katastrálním území V. V čl. III. je uvedeno, že smlouva o pronájmu neobsahuje ujednání o výši nájemného a že nájemné bude hrazeno vždy po účetní uzávěrce kalendářního měsíce a jeho výše bude stanovena písemným dodatkem. Předmětná listina byla smluvními stranami podepsána dne 15. 3. 2005. Dodatek, o němž hovoří čl. III. uzavřen nebyl. Následně po uplynutí několika měsíců byl nájemci předložen návrh nové smlouvy o pronájmu zároveň se dvěma dodatky. Žádná z těchto následně předložených listin nebyla podepsána. Daná smlouva podléhá režimu zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor (viz §1 daného zákona), jež je ve vztahu k občanskému zákoníku lex specialis. Obecná úprava nájemní smlouvy obsažená v občanskému zákoníku se může uplatnit pouze jako subsidiární. Podle §3 odst, 1, 3 daného zákona ve znění účinném k datu uzavření smlouvy může pronajímatel nebytový prostor přenechat k užívání jinému (dále jen \"nájemce\") smlouvou o nájmu. Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Podle odstavce 4, pokud smlouva neobsahuje náležitosti uvedené v odstavci 3, je neplatná. Vyjmenované náležitosti podle uvedeného ustanovení jsou náležitostmi obligatorními, bez nichž je smlouva o nájmu a podnájmu nebytových prostor absolutně neplatná, tj. neplatná od počátku bez ohledu na to, zda se někdo neplatnosti smlouvy dovolal. Platnost smlouvy se posuzuje vždy od jejího počátku, dodatečně nastalé okolnosti nemají na platnost vliv. Absolutní neplatnost nelze zhojit v budoucnu dodatečným sjednáním chybějících náležitostí smlouvy. Pokud je na základě absolutně neplatné smlouvy plněno, představuje takto poskytnuté plnění bezdůvodné obohacení podle §451 a násl. občanského zákoníku. Na základě výše citovaných ustanovení zákona je zřejmé, že posuzovaná smlouva ze dne 15. 3. 2005 nesplňuje obligatorní náležitosti podle ustanovení §3 zákona č. 116/1990 Sb., ve znění účinném k datu uzavření smlouvy, tím, že neobsahuje výši nájemného a způsob jeho platby. Pro přesnost se dodává, že údaj, že nájemné bude hrazeno vždy po účetní závěrce kalendářního měsíce, určuje pouze čas platby, nikoli způsob, jakým má být platba prováděna. V důsledku této skutečnosti je absolutně neplatná, což znamená, že právo užívat předmětnou výrobnu bramborových lupínků z ní subjektu, který ji podepsal jako nájemce - tj. I. S., nevzniklo. Žádná jiná smlouva opravňující I. S. k užívání předmětné výrobny uzavřena nebyla. Pokud na základě smlouvy ze dne 15. 3. 2005 došlo k poskytování plnění, jedná se v takovém případě o plnění z jiného titulu než z obchodního závazku podle zákona č. 116/1990 Sb. To však již není předmětem podané stížnosti pro porušení zákona a rozbor takových skutečností by přesahoval rámec tohoto mimořádného opravného prostředku. Trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. se dopustí ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. V posuzované věci je s ohledem na výše rozvedené skutečnosti zřejmé, a orgán činný v trestním řízení je k tomu povinen přihlédnout z úřední povinnosti, že I. S., která podepsala předmětnou smlouvu ze dne 15. 3. 2005 není a nebyla osobou oprávněnou ve smyslu §249a odst. 2 tr. zák. V důsledku absence tohoto zákonného znaku jednání V. K., pro které proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, nemohlo naplňovat skutkovou podstatu citovaného trestného činu. Pokud za dané důkazní a procesní situace státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově vydal usnesení, jímž trestní stíhání obviněného V. K. podle §307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastavil a podle §307 odst. 2 tr. ř. obviněnému stanovil zkušební dobu, učinil tak ve vztahu ke skutku, který není trestným činem a správně tak mělo dojít k zastavení trestního stíhání podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. Nad rámec podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud poukazuje, že subjektem, který uzavíral předmětnou smlouvu ze dne 15. 3. 2005 je fyzická osoba I. S. podnikající na základě oprávnění podle živnostenského zákona zapsaná ve živnostenském rejstříku u Městského úřadu O. Označení subjektu použité v předmětné smlouvě tj. „I. … zastoupena I. S.“ (vyskytující se i v jiných listinách obsažených ve spise) je zavádějící a nekorespondující zápisu v živnostenském rejstříku pro podnikatele. Dále obchodní firma společnosti zapsané v oddílu C vedené v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem je „C. C. s.r.o.“ a nikoli „C. s.r.o.“ Co se týká námitky stěžovatele, že též nebyla splněna zákonná podmínka postupu podle §307 odst. 1 tr. ř., tj. že se pachatel k činu doznal, Nejvyšší soud se touto otázkou nezabýval, neboť tato výhrada stěžovatele ve své podstatě směřuje v neprospěch obviněného, přičemž stížnost pro porušení zákona byla podána výlučně v jeho prospěch. Navíc zkoumání zmíněné otázky se vzhledem k výše vysloveným závěrům jeví jako zcela nadbytečné. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 1 ZT 845/2006, a v řízení předcházejícím, byl porušen zákon v ustanovení §249a odst. 2 tr. zák. a v ustanoveních §307 odst. 1, 2 tr. ř. v neprospěch obviněného V. K. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Okresnímu státnímu zástupci v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je Okresní státní zástupce v Chomutově vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. prosince 2007 Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:Osobu, která užívá nebytový prostor na základě absolutně neplatné smlouvy, nelze pokládat za „oprávněnou osobu“ ve smyslu tohoto zákonného znaku podle §249a odst. 2 tr. zák. o trestném činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Proto jednání toho, kdo věděl o neplatnosti takové smlouvy a uvedené osobě bránil v užívání nebytového prostoru (např. výměnou zámků od jeho vstupních dveří), nenaplňuje zákonné znaky citovaného trestného činu. Jestliže o neplatnosti smlouvy nevěděl, není vyloučeno posoudit jeho jednání jako nezpůsobilý pokus trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §8 odst. 1 a §249a odst. 2 tr. zák.
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2007
Spisová značka:4 Tz 90/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.90.2007.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Heslo:Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru
Dotčené předpisy:§249a odst. 2 tr. zák.
Kategorie rozhodnutí:A
Publikováno ve sbírce pod číslem:51 / 2008
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28