ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.406.2008.1
sp. zn. 4 Nd 406/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 19. prosince 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce B. V., proti žalované JUDr. Z. T., o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 14/2008 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 11 Cmo 319/2008, o námitce žalobce o podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Eva Sekaninová, JUDr. Eva Keményová, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Alena Pavlíková, JUDr. Jitka Horová a JUDr. Leandra Zilvarová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 319/2008.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 14/2008 probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 319/2008 řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. 37 C 14/2008, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozhodnutím Krajského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 37 C 13/2007.
Podáním ze dne 11. 10. 2008 podal žalobce spolu s odvoláním námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, kterou odůvodnil svým pocitem, že se zmínění soudci podílejí na represích vůči jeho osobě.
Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Nejvyššímu soudu Vrchní soud v Praze s tím, že k námitce se vyjádřily soudkyně senátu 11 Cmo, který má ve věci rozhodovat, tj. JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Eva Sekaninová a JUDr. Eva Keményová, dále soudci zastupujících senátů 6 Cmo JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. František Švantner a senátu 16 Cmo JUDr. Alena Pavlíková, JUDr. Jitka Horová a JUDr. Leandra Zilvarová.
Ve svých písemných vyjádřeních zmínění soudci a soudkyně konstatují, že k projednávané věci a k jejím účastníkům nemají žádný vztah a žádný zájem na výsledku řízení, který by zakládal pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž žalobce B. V. spatřuje důvod pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle §14 odst. 1 ani podle §14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Subjektivní pocit žalobce pramenící s konečných výsledků jeho nesčetných soudních sporů, které v minulosti vedl a vede i v současné době, nemá v objektivně zjištěných okolnostech oporu. Samotný fakt, že žalobce nebyl ve sporech úspěšný není důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudce. Neobstojí také zmínka žalobce o „represích“ vůči jeho osobě, neboť tento expresivní závěr je pouze výsledkem osobního hodnocení výsledku sporu žalobcem, aniž by z obsahu spisu vyplývalo cokoli, co by žalobce k takovému tvrzení opravňovalo.
Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že výše jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 11 Cmo 319/2008. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á