Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2012, sp. zn. 21 Cdo 26/2012 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.26.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.26.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 26/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobce S. E. , zastoupeného Mgr. Vladimírem Zimou, advokátem se sídlem v Pardubicích, Na Drážce č. 1549, proti žalovaným 1) PACTUM, s.r.o. se sídlem v Praze 4, Bělčická č. 3184/24, IČO 65412095, 2) JUDr. J. V. , jako správkyni konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci se sídlem ve Zruči nad Sázavou, Okružní č. 600, IČO 00013587, oběma zastoupeným JUDr. Zorou Švabíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Novoborská č. 374/29, 3) Podnikatelské Komunální a.s. se sídlem v Praze 1, Masarykovo nábřeží č. 28/235, IČO 61860204, a 4) 1. REALITY VIDCARE s.r.o. se sídlem v Olomouci, Sokolská č. 21/576, IČO 27769062, zastoupenému Mgr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Fibichova č. 1141/2, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C 12/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2011 č.j. 20 Co 33/2010-158, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá . II. Mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) a 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Kutné Hoře dne 12.1.2009 proti žalovaným 1), 2) a 3) domáhal, aby bylo určeno, že je neplatná "veřejná dobrovolná dražba uskutečněná dražebníkem PACTUM, s.r.o., IČO 65412095, se sídlem Praha 10, 28. pluku 1055/18 dne 14.10.2008 na Obecním úřadu ve Zruči nad Sázavou, jíž mělo dojít k vydražení pozemku označeného jako stavební parcela parc.č. a pozemku označeného jako pozemková parcela parc.č., obou v katastrálním území Zruč nad Sázavou, a budovy s číslem popisným postavené na pozemku označeném jako stavební parcela parc.č. v katastrálním území Zruč nad Sázavou, část obce Zruč nad Sázavou, obec Zruč nad Sázavou". Žalobu odůvodnil mimo jiné tím, že byl účastníkem uvedené veřejné dobrovolné dražby, kdy žalovaný 1) byl dražebníkem, žalovaný 2) byl navrhovatelem dražby a žalovaný 3) byl zapsán v době konání dražby ohledně nemovitostí, jež měly být jejím předmětem, v katastru nemovitostí jako jejich vlastník. Dražba byla provedena na základě dražební vyhlášky ze dne 26.8.2008, která vykazuje vady spočívající v tom, že v ní není stanovena určitým způsobem lhůta, v níž dojde k předání předmětu dražby vydražiteli, výše odměny dražebníka vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, a v popisu předmětu dražby je uvedeno, že předmětem dražby nejsou vyjmenovaná "zařízení", která mají být ve vlastnictví nájemce předmětu dražby; popis předmětu dražby je proto neurčitě vymezen "z hlediska neurčitých formulací u věcí movitých". V protokolu o provedení dražby pak nejsou uvedeny údaje o vydražiteli a není ani vydražitelem podepsán či uveden důvod, proč k podpisu nedošlo. Okresní soud v Kutné Hoře - poté, co usnesením ze dne 14.4.2009 č.j. 5 C 12/2009-60 připustil ve smyslu ustanovení §92 odst.1 o.s.ř., aby do řízení přistoupil žalovaný 4), jenž byl vydražitelem předmětu dražby - rozsudkem ze dne 7.10.2009 č.j. 5 C 12/2009-75 určil, že "veřejná dobrovolná dražba uskutečněná dražebníkem žalovaným 1) PACTUM, s.r.o. se sídlem Praha 10, 28. pluku 1055/18, IČO 65412095, dne 14.10.2008 na Městském úřadu ve Zruči nad Sázavou, v níž mělo dojít k vydražení pozemku označeného jako stavební parcela parc.č. a pozemku označeného jako pozemková parcela parc.č., oba v katastrálním území Zruč nad Sázavou a budovy s č.p. postavené na pozemku označeném jako stavební parcela parc.č. v katastrálním území Zruč nad Sázavou, část obce Zruč nad Sázavou, obec Zruč nad Sázavou - je neplatná", a rozhodl, že žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 24.220,- Kč k rukám advokáta Mgr. Vladimíra Zimy a že "ve vztahu k žalovanému 4) se žalobci nepřiznává zcela náhrada nákladů řízení". Z výsledků dokazování dovodil, že v dražební vyhlášce nebyly podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli uvedeny v souladu s požadavky ustanovení §20 odst. 1 písm. j) zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), když byly z hlediska časového okamžiku uvedeny obecným odkazem na jiná ustanovení zákona, upravující okamžik přechodu vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele. Podmínky odevzdání předmětu dražby totiž musí být v dražební vyhlášce uvedeny "konkrétně s přihlédnutím na každý specifický případ", v předmětné vyhlášce však "nejsou konkretizovány podmínky odevzdání předmětu dražby", není zde uveden "žádný termín nebo lhůta, dokdy dojde k předání předmětu dražby, ani to nelze konkrétněji z odst. VIII. dražební vyhlášky dovodit". Žalobcem namítané neuvedení výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsobu jejího určení, její splatnosti či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, v dražební vyhlášce není podle názoru soudu prvního stupně v rozporu se zákonem, když "z dražební vyhlášky ze dne 26.8.2008 vyplývá, že předmětem dražby byly toliko nemovitosti", a uvedený zákonný požadavek se týká toliko případů dražeb movitých věcí, neboť jen v takových případech může být odměna dražebníkem (vůbec) vybírána od vydražitele. Žalobce byl účastníkem napadené veřejné dobrovolné dražby, a proto je aktivně legitimován k podání žaloby, ta byla podána ve stanovené prekluzívní lhůtě 3 měsíců od jejího konání. To, že návrh na přistoupení vydražitele do řízení (který se řízení z hlediska věcné legitimace jako nerozlučný procesní společník musí účastnit) byl ze strany žalobce podán až po jejím uplynutí, zde není právně významné; přistoupením tohoto účastníka do řízení "tento nedostatek při podání žaloby byl zhojen". Naléhavý právní zájem soud prvního stupně nezkoumal, neboť "je dán přímo ze zákona". K odvolání žalovaných 1), 2) a 3) Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 3.3.2010 č.j. 20 Co 33/2010-100 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) zamítl; "v dalším" jej potvrdil a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, že žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 12.284,- Kč k rukám advokáta Mgr. Vladimíra Zimy a že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 4) se žalobci náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává. Poté, co dovodil, že otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení není třeba se zabývat, neboť podání žaloby má oporu v ustanovení §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), a že žaloba byla podána včas, i když "nikoliv i proti vydražiteli", avšak tento "nedostatek pasivní legitimace byl přistoupením žalovaného 4) zhojen", dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že nebylo povinností dražebníka uvést v dražební vyhlášce výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, když od vydražitele je dražebník oprávněn vybírat odměnu toliko v případě dražeb movitých věcí a v projednávané věci přitom byla předmětem dražby nemovitost. Při zjištění, že v dražební vyhlášce bylo v popisu předmětu dražby uvedeno, že předmětem dražby nejsou vyjmenované součásti budovy (např. elektroinstalace, podhledový strop, osvětlení, umyvadla, bezpečnostní štítky zámků dveří, bezpečnostní mříže, ohřívače vody, pákové baterie), jež dražbou nepřejdou na vydražitele, přičemž jde o součást nemovitosti ve smyslu ustanovení §120 odst. 1 občanského zákoníku, však uzavřel, že popis předmětu dražby v dražební vyhlášce je v rozporu se zákonem. Z hlediska podmínek odevzdání předmětu dražby vydražiteli uvedených v dražební vyhlášce odvolací soud dovodil, že - jestliže je v ní uvedeno, že "jde-li o nemovitost, předává předmět dražby vydražiteli za účasti dražebníka bývalý vlastník", v katastru nemovitostí byl jako vlastník nemovitostí zapsán žalovaný 3), nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci a navrhovatelem dražby byla žalovaná 2) jako správkyně konkursní podstaty tohoto úpadce - nelze z dražební vyhlášky dovodit, "kdo bude u předání nemovitosti vystupovat jako bývalý vlastník nemovitosti"; podmínky předání předmětu dražby vymezené v dražební vyhlášce jsou proto neurčité. V dražební vyhlášce "nemusí být uveden přesný termín, kdy bude nemovitost předána vydražiteli", "podmínky předání předmětu dražby však musí být v dražební vyhlášce uvedeny určitě a srozumitelně tak, aby každému dražiteli bylo zřejmé, s kým bude po provedené dražbě jednat". S ohledem na to, že "předmět dražby byl vymezen v dražební vyhlášce v rozporu se zákonem, a podmínky předání předmětu dražby byly vymezeny neurčitě", nebyly splněny podmínky ustanovení §20 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) odvolací soud oproti soudu prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný 3) není v řízení věcně pasivně legitimován, neboť není ani navrhovatelem dražby, vlastníkem nebo nositelem jiného práva k předmětu dražby, je-li odlišný od navrhovatele dražby, dražebníkem či vydražitelem, a nemá ani postavení osoby uvedené v ustanovení §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To, že byl v katastru nemovitostí veden jako vlastník předmětu dražby, nezakládá žalovanému 3) věcnou legitimaci v řízení, neboť předmět dražby byl sepsán žalovanou 2) do konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci a zpeněžen cestou veřejné dobrovolné dražby. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 26.5.2011 č.j. 21 Cdo 4144/2010-128 odmítl dovolání žalovaných 1) a 2) proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se zamítá žaloba proti žalovanému 3), a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 3); v ostatních výrocích k dovolání žalovaných 1) a 2) rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Dovodil, že ve vztahu k měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu a k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 3) nejsou žalovaní 1) a 2) k dovolání subjektivně legitimováni. Po přezkoumání potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé dospěl dovolací soud k závěru, že okolnost, že budova jako způsobilý předmět dražby byla v dražební vyhlášce popsána bez určitých svých (vyjmenovaných) součástí, nezakládá neurčitost předmětu dražby, neboť stále jde o budovu jako jedinou věc, a že zákonná podmínka uvedená v ustanovení §20 odst. 1 písm. d) zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) v podobě (řádného) označení a popisu předmětu dražby a jeho příslušenství v dražební vyhlášce byla, co do označení a popisu uvedené budovy, v posuzované věci naplněna; důvod neplatnosti veřejné dražby dobrovolné v uvedeném směru podle §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) proto nemůže být dán. Důvod neplatnosti veřejné dobrovolné dražby dovolací soud neshledal ani v neúplném uvedení podmínek odevzdání předmětu dražby vydražiteli v dražební vyhlášce; dospěl k závěru, že uvedení těchto podmínek [§20 odst. 1 písm. j) zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)] v sobě zahrnuje uvedení takových okolností a na takové minimální kvalitativní úrovni, které účastníku dražby (potenciálnímu vydražiteli) umožní získat odpovídající představu, jakým způsobem se (z "technického hlediska") uchopí držby předmětu dražby v případě, že se stane vydražitelem. Tomuto požadavku odpovídá nejméně uvedení subjektu, na který se má vydražitel obrátit s požadavkem, aby mu držbu předmětu dražby předal, příp. místa, kde tak může učinit (s tím, že jinak jde o místo sídla - u právnické osoby, místa podnikání, příp. bydliště - u fyzické osoby, takového subjektu), a dále (u nemovitostí, podniku nebo jeho organizační složky) též uvedení toho, jakým způsobem vydražitel osvědčí svou totožnost a to, že je vydražitelem. Uvedení časového okamžiku není podle názoru dovolacího soudu nezbytné, neboť nejpozději je vydražitel oprávněn chopit se držby s nabytím vlastnictví k předmětu dražby, tedy v okamžiku definovaném ustanovením §30 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Protože v tomto směru nejde o tak podstatnou náležitost dražební vyhlášky, jejíž porušení by mělo obecně mít přímý vliv na řádný průběh následné dražby, nepůsobí zásadně porušení této zákonné podmínky neplatnost následné veřejné dobrovolné dražby. Dovolací soud zdůraznil, že v posuzovaném případě muselo být každému účastníku dražby a následnému vydražiteli z dražební vyhlášky bez dalšího zjevné, že "bývalým vlastníkem" je osoba, která v době veřejné dobrovolné dražby fakticky vykonává oprávnění vlastníka předmětu dražby, tj. žalovaná 2) jako správce konkurzní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci", v jehož konkursní podstatě byly nemovitosti (předmět dražby) sepsány a jako součást této konkursní podstaty byly zpeněžovány. Krajský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 24.8.2011 č.j. 20 Co 33/2010-158 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 17.098,68 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 35.520,- Kč k rukám advokátky JUDr. Zory Švabíkové a že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. K otázce "odměny vybírané od vydražitele" odkázal na své závěry uvedené ve svém předcházejícím rozsudku s tím, že dražebník v případě dražby nemovitosti může vybírat odměnu pouze od navrhovatele dražby. Odvolací soud současně dospěl k závěru, že okolnost, že kopie protokolu o provedené dražbě zaslaná "ostatním osobám", kterým se protokol zasílá, "zcela neodpovídala" originálu, který byl podepsán vydražitelem a který "zůstal" dražebníkovi, "nečiní dražbu neplatnou", neboť v originálu protokolu o provedené dražbě byly "všechny potřebné údaje" uvedeny. V otázce vymezení předmětu dražby a předání vydražené nemovitosti odvolací soud odkázal na odůvodnění rozsudku dovolacího soudu; k námitce žalobce, že dovolací soud "posuzoval jednotlivé nedostatky dražby a dražební vyhlášky odděleně, přičemž ve svém souhrnu způsobují neplatnost veřejné dražby", odvolací soud uvedl, že jediným zjištěným nedostatkem bylo to, že "v dražební vyhlášce bylo uvedeno, že na vydražitele nepřechází dražbou vlastnictví k některým konkrétně uvedeným věcem, které tvoří součást nemovitosti, což by mohlo způsobit v budoucnosti další spory", a že nebyl zjištěn žádný "soubor nedostatků", které by "v souhrnu" způsobily neplatnost dražby. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítal, že došlo k "několika pochybením ze strany žalovaného 1) jako dražitele", a že soudy, hodnotily-li tato pochybení jako pochybení "nižší intenzity", nevzaly v úvahu, že se "rozhodně nejednalo o ojedinělé porušení, ale právě četnost porušení dražební vyhlášky a dražebního protokolu v celém svém komplexu znamenala natolik významné a vážné ohrožení postavení žalobce jako dražitele a případného vydražitele, který se tak nemohl plnohodnotně a aktivně zúčastnit dražebního řízení". Dovolatel poukazoval též na to, že dražebník "zcela "nestandardně" vyhotovil dva protokoly o provedení dražby rozdílného znění, kdy v jednom z nich je uvedeno, že dražba byla zahájena "vyvoláním licitátora", zatímco podle druhého z protokolů bylo zahájení dražby provedeno "prohlášením licitátora"; protože podle ustanovení §2 písm. h) zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je dražba zahájena "prohlášením" a nikoli "vyvoláním" licitátora, jedná se o další důvod pro "vyslovení neplatnosti postupu dražebníka". Dovolatel dále namítá, že dražební vyhláška ani "dražební protokol" nesplňují "základní požadavek zákona" ve vztahu k označení a popisu předmětu dražby a především ve vztahu k "době konání dražby". Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Projednávanou věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že veřejná dražba se konala dne 14.10.2008 - posuzovat podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb. a č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 181/2005 Sb., zákonů č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 110/2007 Sb. a č. 296/2007 Sb., tedy podle zákona č. 26/2000 Sb. ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "zákona o veřejných dražbách"). Podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v §12 odst. 1 a 2, §14 odst. 3, §17 odst. 5 a 6, §19, 20, §23 odst. 1 až 10, §25 a v §26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení §2 písm. a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [§2 písm. n) zákona o veřejných dražbách] a vydražitel nenabývá vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby (§24 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Veřejná dobrovolná dražba je - jak dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) - neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné dobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnosti veřejné dobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána ve lhůtě uvedené v tomto ustanovení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2.7.2008 sp. zn. 21 Cdo 2062/2007, který byl uveřejněn pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009). Konání veřejné dobrovolné dražby dražebník vyhlásí dražební vyhláškou, v níž mimo jiné uvede označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost [srov. §20 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných dražbách], podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli [srov. §20 odst. 1 písm. j) zákona o veřejných dražbách] a výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně [srov. §20 odst. 1 písm. m) zákona o veřejných dražbách]. Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci soudy mimo jiné zjištěno (správnost zjištění soudů v tomto směru dovolatel nezpochybňuje), že dne 14.10.2008 se konala veřejná dobrovolná dražba, jejímž navrhovatelem byl správce konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci a jejíž předmět byl v dražební vyhlášce ze dne 26.8.2008 označen jako "soubor věcí nemovitých, včetně součástí a příslušenství" - budova č.p. na parcele č. a pozemky parc. č., to vše v k. ú., části obce a obci Zruč nad Sázavou, které byly sepsány v konkursní podstatě uvedeného úpadce. Současně bylo v dražební vyhlášce uvedeno, že věci movité nejsou předmětem dražby a že "předmětem dražby dále nejsou uvedená zařízení (jsou ve vlastnictví nájemce)", kdy tato "zařízení" jsou v dražební vyhlášce taxativně vyčtena a představují např. rozvody elektro (v lištách), podhledový strop, osvětlení, umyvadla, bezpečnostní štítky zámků dveří, bezpečnostní mříže, ohřívače vody, pákové baterie. Dražební vyhláška neobsahovala údaje o odměně vybírané od vydražitele ani ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně. O provedené dražbě byl vyhotoven protokol, v němž bylo mimo jiné uvedeno označení vydražitele, jímž byl žalovaný 4); protokol byl vyhotoven ve čtyřech vyhotoveních (z nichž jedno vyhotovení obdržel vydražitel, jedno vyhotovení obdržel navrhovatel dražby a dvě vyhotovení obdržel dražebník) a byl podepsán dražebníkem, licitátorem a vydražitelem. Na centrální adrese byla uveřejněna část protokolu o provedené dražbě, která neobsahovala označení vydražitele ani jeho podpis. V posuzovaném případě je jako předmět dražby v dražební vyhlášce označována budova, tedy věc v právním slova smyslu a způsobilý předmět dražby (srov. §119 odst. 1, 2 a §120 odst. 2 občanského zákoníku, §17 odst. 3 zákona o veřejných dražbách). To, že je současně popisována bez určitých svých (vyjmenovaných) součástí, nezakládá neurčitost vymezení (popisu) předmětu dražby, neboť stále jde o budovu jako jedinou věc. Dovolací soud proto setrvává na svém názoru, který vyjádřil ve svém předchozím rozsudku ze dne 26.5.2011 č.j. 21 Cdo 4144/2010-128 a podle něhož zákonná podmínka uvedená v ustanovení §20 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných dražbách v podobě (řádného) označení a popisu předmětu dražby a jeho příslušenství v dražební vyhlášce byla, co do označení a popisu uvedené budovy, naplněna, a proto důvod neplatnosti veřejné dobrovolné dražby v uvedeném směru podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách nemůže být dán. Důvod neplatnosti napadené veřejné dobrovolné dražby nelze spatřovat ani ve způsobu, jakým byly v dražební vyhlášce uvedeny podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli [§20 odst. 1 písm. j) zákona o veřejných dražbách], neboť - jak dovolací soud již uvedl ve svém rozsudku ze dne 26.5.2011 č.j. 21 Cdo 4144/2010-128 - jednak porušení uvedené náležitosti dražební vyhlášky zásadně nepůsobí neplatnost následné veřejné dobrovolné dražby, jednak byly podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli v dražební vyhlášce vymezeny natolik, že každému účastníku dražby a následnému vydražiteli muselo být z dražební vyhlášky bez dalšího zjevné, že "bývalým vlastníkem", který měl podle čl. VIII. dražební vyhlášky předmět dražby předat vydražiteli za účasti dražebníka, je osoba, která v době veřejné dobrovolné dražby fakticky vykonává oprávnění vlastníka předmětu dražby (neboť jen taková osoba je oprávněna držbu předmětu dražby následně předat) a kterou byla v době dražby žalovaná 2) jako správce konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci, v jehož konkursní podstatě byly nemovitosti (předmět dražby) sepsány a jako součást této konkursní podstaty byly zpeněžovány [srov. též §14 odst. 1 písm. a) a §27 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)]. Pojem "bývalý vlastník" užívá ostatně výslovně též zákon o veřejných dražbách v ustanovení §32 odst. 2 upravujícím předání předmětu dražby, je-li jím nemovitost. Současně pro poměry dané věci bylo zřejmé, že tento pojem, který obsahovala i dražební vyhláška, nutno vyložit ve vazbě na ustanovení §17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách a rozumět pod ním právě správce konkursní podstaty, který byl též navrhovatelem předmětné veřejné dobrovolné dražby. Podle ustanovení §18 odst. 2 zákona o veřejných dražbách dražebník je oprávněn vybírat odměnu za provedení dražby od navrhovatele a v případě dražeb movitých věcí též od vydražitele. Výše odměny vybírané od navrhovatele nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně, musí být sjednána ve smlouvě o provedení dražby. Výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, musí být uvedena v dražební vyhlášce. Z ustanovení §18 odst. 2 zákona o veřejných dražbách vyplývá, že odměnu za provedení dražby, která patří k nákladům dražby [srov. §2 písm. m) zákona o veřejných dražbách], může dražebník vybírat od vydražitele jen v případě, jsou-li předmětem dražby věci movité; v takovém případě musí být výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, uvedena v dražební vyhlášce [srov. §20 odst. 1 písm. m) zákona o veřejných dražbách]. Je-li však předmětem dražby věc nemovitá, je dražebník oprávněn vybírat odměnu za provedení dražby pouze od navrhovatele [tj. osoby, která za podmínek stanovených zákonem o veřejných dražbách navrhuje provedení dražby - srov. §2 písm. m) zákona o veřejných dražbách]; v tomto případě musí být výše odměny nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně, sjednána ve smlouvě o provedení dražby a v dražební vyhlášce se neuvádí. Protože v projednávané věci byly předmětem veřejné dobrovolné dražby nemovitosti, nebyl dražebník - jak vyplývá z výše uvedeného - oprávněn vybírat odměnu za provedení dražby od vydražitele; výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, proto nemohla být uvedena v dražební vyhlášce a důvod neplatnosti veřejné dobrovolné dražby proto v uvedeném směru nemůže být dán. Důvod neplatnosti napadené veřejné dobrovolné dražby nelze shledávat ani v žalobcem namítaných nedostatcích protokolu o provedené dražbě vyhotoveného dražebníkem, a to již proto, že nesplnění podmínek stanovených pro protokol o provedené dražbě v ustanovení §27 zákona o veřejných dražbách nepatří mezi důvody neplatnosti dražby, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Nehledě k tomu byly v protokolu o provedené dražbě uvedeny všechny údaje vyžadované ustanovením §27 odst. 2 zákona o veřejných dražbách včetně označení vydražitele a protokol byl podepsán dražebníkem, licitátorem a vydražitelem (§27 odst. 3 věta první zákona o veřejných dražbách); na tom nic nemění ani skutečnost, že text jednotlivých vyhotovení protokolu se částečně liší ve slovech popisujících zahájení dražby, neboť tato odlišnost se netýká náležitostí protokolu podle ustanovení §27 odst. 2 písm. a) až h) zákona o veřejných dražbách. Okolnost, že na centrální adrese byla uveřejněna část protokolu o provedené dražbě, která neobsahovala označení vydražitele ani jeho podpis, je v souladu s ustanovením §27 odst. 7 zákona o veřejných dražbách, z něhož vyplývá, že na centrální adrese je dražebník povinen uveřejnit pouze údaje podle ustanovení §27 odst. 2 písm. a), b) a e) zákona o veřejných dražbách a výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že nebylo učiněno ani nejnižší podání, nikoli však údaje o osobě vydražitele. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelem tvrzeno), že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou (další) vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovaným 1), 2) a 4), kteří měli v dovolacím řízení plný úspěch a kteří by tak měli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení (srov. §142 odst. 1 o.s.ř.), v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. prosince 2012 JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2012
Spisová značka:21 Cdo 26/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.26.2012.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Dražba
Dotčené předpisy:§20 odst. 1 písm. d) předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 30.06.2009
§24 odst. 3 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 30.06.2009
§20 odst. 1 písm. j) předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 30.06.2009
§18 odst. 2 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 30.06.2009
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02