ECLI:CZ:NS:2012:8.TCU.207.2012.1
sp. zn. 8 Tcu 207/2012-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. prosince 2012 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky mladistvého „tulipána“*) , rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Chemnitz ze dne 28. 9. 2010, sp. zn. 9 Ls 473 Js 12724/10 jug, se započítáním rozsudku Obvodního soudu – porotního soudu pro mladistvé – Kaiserslautern ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 10 Ls 6119 Js 19458/08, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu – porotního soudu pro mladistvé – Kaiserslautern ze dne 26. 2. 2009 (v originále rozsudku je uvedeno i datum 6. 2. 2009), sp. zn. 10 Ls 6119 Js 19458/08, byl mladistvý „tulipán“ uznán vinným dvěma krádežemi ve zvlášť těžkém případě a odsouzen k trestu pro mladistvé v délce jednoho roku a šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen [aplikované předpisy – §242 odst. 1, §243 odst. 1 čísl. 2, §53 trestního zákoníku (StGB), §1, §3 zákona o soudech pro mladistvé (JGG)].
Podle skutkových zjištění tohoto soudu se mladistvý dopustil trestné činnosti tím (body II. 1. a 2. rozsudku), že:
1. Na začátku listopadu 2008 vycestoval obžalovaný z České republiky do N. Zde se dne 1. 11. 2008 na nádraží v M. pokusil o odcizení Audi A8 v hodnotě cca 40.000,- Euro z nákladního vlaku. Za tímto účelem bylo rozbité okénko vozidla. Obžalovaný byl vyrušen úředníky policie, takže další provádění činu muselo být přerušeno. Obžalovaný byl v této souvislosti policejními silami předběžně zadržen, přičemž měl u sebe klíčky od vozidla v hodnotě 100 Euro, které předtím byly uschovány v přední příruční přihrádce vozidla Audi.
2. Obžalovaný se potom dostal do K. Zde se nacházel dne 7. 11. 2008 na nákladním vlaku nacházejícím se v E., který byl naložen novými vozidly. Vloupáním se do jiného osobního vozidla si obžalovaný opatřil klíč k Audi A5 v hodnotě 50.000,- Euro a sjel s osobním vozidlem z vlaku. Následně pojížděl kousek po kolejích, aby s osobním vozidlem mohl ujet. Nepovedlo se mu však opustit kolejiště, takže vozidlo zamknul a nechal jej stát. Klíč od vozidla si vzal s sebou.
Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 26. 2. 2009.
Dalším rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Chemnitz ze dne 28. 9. 2010, sp. zn. 9 Ls 473 Js 12724/10 jug, byl mladistvý „tulipán“ uznán vinným trestným činem krádeže v sedmnácti případech v souběhu s trestným činem porušování domovní svobody ve dvou případech a odsouzen se započítáním rozsudku Obvodního soudu – porotního soudu pro mladistvé – Kaiserslautern ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 10 Ls 6119 Js 19458/08, k úhrnnému trestu pro mladistvé na dva roky a tři měsíce [aplikované předpisy – §123 odst. 1, 2, §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku (StGB), §1, §5, §17, §18, §21, §105 odst. 1 č. 1 zákona o soudech pro mladistvé (JGG)].
Podle skutkových zjištění tohoto soudu se dopustil trestné činnosti tím, že:
1. 9 Ls 473 Js 12724/10
1.1 „Dne 5. 4. 2010 si obžalovaní S. a „tulipán“ obstarali ve vědomé a chtěné spolupráci násilně přístup do prostor lékařské služby Nemocenské pojišťovny ve S. s. S., zapsaný spolek, B. v Ch., aby se tam poohlédli po nějakých předmětech v ne nepatrné hodnotě hodných ukradení, a to tak, že obžalovaný pomocí šroubováku vypáčil vstupní dveře. Z prostor odcizili celkem 5 laptopů, jednu minivěž, jakož i různé příslušenství v celkové hodnotě asi 10.000,- Euro, aby si tyto předměty ponechali pro sebe, a to tak, že nejprve tyto předměty schovali pod schody v budově B., aby si je později mohli nepozorovaně vyzvednout.
1.2 Dne 1. 4. 2010 kolem 12:35 hod. odcizili obžalovaní na základě předem učiněného společného rozhodnutí o činu z regálů G. K., A. v Ch., vysílačku „Audioline“ za cenu 39,95 euro, aby tuto bez zaplacení použili pro sebe tak, že s přístrojem opustili obchodní dům.
1.3 Dne 28. 3. 2010 kolem 12:55 hod. odcizili obžalovaní, jednající společně, z regálů v místě popsaném pod bodem 1.2 sladkosti v celkové hodnotě 8,28 euro, aby si tyto ponechali bez zaplacení pro sebe, a to tak, že se zbožím v rukách prodejnu opustili.
1.4 Bezprostředně poté si obžalovaní vzali na základě nově učiněného rozhodnutí k činu z regálů v místě popsaném pod bodem 1.2 módní šperky a sladkosti v celkové hodnotě 16,74 euro, aby si toto zboží bez zaplacení ponechali pro sebe, a to tak, že se zbožím v ruce opustili prodejnu.
1.5 Ještě dne 18. 3. 2010 kolem 17.45 hod. odcizili obžalovaní ve vědomé a chtěné spolupráci z regálů v místě popsaném pod bodem 1.2 potraviny v celkové hodnotě 6,37 euro, aby si toto zboží ponechali bez zaplacení pro sebe.
2. 9 Ls 473 Js 36173/09
2.1 V již blíže přesně nezjistitelné době, zřejmě dne 15. 10. 2009, odcizili obžalovaní ve vědomé a chtěné spolupráci ze stojanů sportovního obchodu „I. S.“, G. R. T., N. v Ch., dvě budny značky „Protest“ a „Iguana“, jakož i dva spací pytle značky „Mc Kinley“ za celkovou cenu 438,- euro, aby tyto použili pro sebe bez zaplacení, a to tak, že odstranili bezpečností etikety, zboží schovali do přinesených tašek a obchod opustili. Zboží dopravili do sklepa domu B. v Ch., kde se nedovoleně zdržovali.
2.2 V době mezi 15. 10. a 19. 10. 2009 odcizili obžalovaní v různých, již nezjistitelných dobách z regálů G. K., A. v Ch., dva DVD-přehrávače a dva MP3-přehrávače značek „Sony“, „Samsung“ a „Odys“ za celkovou prodejní cenu 428,85 euro, aby tyto v souladu se společným rozhodnutím k činu použili pro sebe, a to tak, že přístroje nedovoleně vynesli z prostor prodejny.
2.3 Dne 19. 10. 2009 kolem 10:30 hod. obžalovaní, působící v dělbě práce, v prodejních prostorách G.K. odcizili paměťové karty za celkovou cenu 47,97 euro, aby si tyto ponechali pro sebe, resp. tyto použili.
2.4 Ještě dne 19. 10. 2009 kolem 14.45 hod. odcizili obžalovaní na základě nově učiněného společného rozhodnutí k činu a působící v dělbě práce ze stojanů v místě popsaném pod bodem 2.2 různé součásti oblečení, jeden golfový míček, jakož i baterie za celkovou cenu 224,79 euro, aby si toto zboží ponechali bez zaplacení pro sebe tak, že odstranili bezpečnostní etikety, zboží zčásti schovali do svých přinesených batohů a oblečení částečně oblékli pod své vlastní oblečení.
3. 9 Ls 473 Js 43993/09
3.1 V již blíže nezjistitelné době, asi v polovině listopadu 2009, si obžalovaní opatřili ve vědomé a chtěné spolupráci proti znatelné vůli oprávněných osob přístup do prázdných obchodních prostor nemovitosti M. v Ch. tak, že vysadili vstupní dveře z pantů. V prostorách se zdržovali asi 4 týdny, aniž by, což věděli, byli oprávněni zde být.
3.2 Dne 11. 12. 2009 ve 12:15 hod. odcizil obžalovaný z regálů L. D. v Ch., potraviny a joggingové kalhoty v celkové ceně 20,28 euro tak, že tyto předměty schoval v přineseném batohu, aby si je bez zaplacení ponechal pro sebe. Obžalovanému bylo známo, že bez zaplacení kupní ceny na zboží neměl nárok.
5 . 9 Ls 473 Js 10057/10
5.2 Dne 18. 12. 2009 kolem 4:45 hod. se obžalovaní zdržovali proti znatelné vůli oprávněné osoby bez oprávněného důvodu ve sklepních prostorách obytného domu v B. v Ch.
5.3 Dne 17. 12. 2009 mezi 15:25 hod. a 15:45 hod. odcizili obžalovaní ve vědomé a chtěné spolupráci z regálů G. H., A. v Ch., čtyři videohry a dvě herní konzole s příslušenstvím v celkové ceně 565,86 euro, aby tyto bez zaplacení použili pro sebe tak, že zčásti odstranili bezpečnostní etikety, zboží schovali do přineseného batohu a přes parkoviště opustili prodejní prostory. Obžalovaní věděli, že bez zaplacení zboží na ně neměli žádný nárok.
6. 9 Ls 473 Js 18542/10
Dne 18. 12. 2009 kolem 17:50 hod. odcizili obžalovaní ve vědomé a chtěné spolupráci v prostorách prodejny drogerie R. v Ch., W.-S., kosmetiku a jiné zboží v celkové hodnotě 41,52 euro, aby si toto zboží bez zaplacení ponechali pro sebe.
7. 9 Ls 473 Js 18542/10
V již jednotlivě nezjistitelnou dobu mezi 1. 3. a 7. 4. 2010 odcizili oba obžalovaní ve vědomé a chtěné spolupráci z Netto-filiálky a M. v Ch., 6 triček značky „Puma“, 6 triček značky „Nike“ a tři balení po třech párech ponožek značky „Nike“, aby si toto zboží bez zaplacení ponechali pro sebe.“
Tento rozsudek nabyl právní moci dne 6. 10. 2010.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky přípisem ze dne 21. 11. 2012, došlým Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) dne 27. 11. 2012, podalo pod čj. 69/2012-MOT-T/10 návrh, aby Nejvyšší soud rozhodl podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), že na odsouzení (mladistvého) „tulipána“ výše uvedenými rozsudky se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Nejvyšší soud (jako soud pro mládež) k tomuto návrhu věc přezkoumal a shledal, že zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona jsou splněny.
Podle citovaného ustanovení může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že mladistvý „tulipán“ je občanem České republiky, jenž byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem pro mladistvé a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů (resp. provinění) i podle příslušných právních předpisů České republiky. V případě prvního odsouzení se jednalo o pokus krádeže podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.); tento pokus trestného činu (resp. provinění) krádeže je přitom trestný i podle §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 (dále jen „tr. zákoník“). V případě druhého odsouzení se jednalo jednak o pokračující trestný čin (resp. provinění) krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, jednak o trestný čin (resp. provinění) porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku.
Tím jsou formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona splněny.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Mladistvý „tulipán“ se shora popsané trestné činnosti dopouštěl po delší dobu, spáchal téměř dvě desítky dílčích útoků proti majetku, přičemž tak činil s úmyslem získat pro sebe minimálně značný prospěch (dvě auta, která se v případě prvního odsouzení pokusil odcizit, měla po přepočtu v souhrnu hodnotu více než 2 miliony korun). Už těmito skutečnostmi je společenská nebezpečnost, resp. společenská škodlivost jeho trestné činnosti značnou měrou zvyšována. Pro takový závěr svědčí i to, že při postihu v České republice by byl i jako mladistvý pachatel ohrožen trestní sazbou v rozpětí od jednoho roku do čtyř let, a také to, že mu nakonec byl (jako mladistvému) cizozemským soudem pro mladistvé uložen poměrně citelný trest odnětí svobody na dva roky a tři měsíce.
Lze tedy spolehlivě uzavřít, že se zřetelem na závažnost činu i druh trestu, který za něj byl uložen, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení mladistvého „tulipána“ hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.