ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.3219.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 3219/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce T. M., zastoupeného JUDr. Michalem Filoušem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Koželužská 5, PSČ 779 00, proti žalovaným 1) Ing. B. J., a 2) Ing. M. J. , oběma zastoupeným Mgr. Michalem Zahnášem, advokátem, se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 645/2, PSČ 779 00, o zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp. zn. 19 Cm 187/2010, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2013, č. j. 8 Cmo 333/2012-177, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.954,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozsudkem ze dne 20. června 2012, č. j. 19 Cm 187/2010-139, uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně 150.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci k odvolání obou žalovaných potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež Nejvyšší soudu podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle §238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle §237 o. s. ř., neboť dovoláním otevřená námitka neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, na jejímž základě měl žalobce nabýt žalobou uplatněnou pohledávku, pro rozpor s ustanovením §196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dovolatelům (jakožto dlužníkům) nepřísluší (srov. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nehledě k uvedenému dovolatelé přehlížejí, že pouhá absence znaleckého posudku vypracovaného ke stanovení výše úplaty za převáděnou pohledávku postupní smlouvu neplatnou nečiní (srov. závěry formulované v rozsudku velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, uveřejněného pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Námitkou, podle níž soudy „dospěly na základě provedených důkazů k nesprávným závěrům o skutkovém stavu“, pak dovolatelé neuplatňují přípustný dovolací důvod (srov. ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. ledna 2013) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 19. prosince 2013
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu