Právní věta: | I. „Obchodní věcí“ ve smyslu ustanovení §89a o. s. ř. se rozumí i věc, ve které je předmětem sporu plnění ze závazkového vztahu, který se řídí obchodním zákoníkem (jen) proto, že smluvní strany závazkového vztahu uzavřely dohodu podle ustanovení §262 odst. 1 obch. zák. nebo proto, že tak bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu určuje ustanovení §261 odst. 3 obch. zák. II. V soukromoprávním sporu ze spotřebitelské smlouvy mezi dodavatelem a spotřebitelem, ve kterém posuzuje platnost sjednané prorogační doložky, nesmí soud aplikovat směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, přímo kdyby tak učinil, šlo by o horizontální přímý účinek směrnice 93/13, zakázaný judikaturou Soudního dvora Evropské unie. III. Podle ustanovení §55 odst. 2 obč. zák. se pokládá za neplatné (s výjimkou uvedenou v §56 odst. 2 obč. zák.) každé smluvní ujednání spotřebitelské smlouvy, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§56 odst. 1 obč. zák.), zejména pak ujednání vypočtené příkladmo v ustanovení §56 odst. 3 obč. zák., a to bez zřetele k tomu, zda jde o ujednání sjednané individuálně. IV. Prorogační doložka ve spotřebitelské smlouvě, která nebyla sjednána individuálně a která zakládá místní příslušnost soudu, jenž se nachází daleko od bydliště spotřebitele (§52 odst. 3 obč. zák.), jak z hlediska územního, tak i dopravních možností, odporuje ustanovení §56 odst. 1 obč. zák., jestliže v rozporu s požadavkem dobré víry způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. V. Soud, který při zkoumání podmínek řízení dospěje k závěru, že prorogační doložka sjednaná ve spotřebitelské smlouvě, která má založit jeho místní příslušnost, odporuje ustanovení §56 odst. 1 obč. zák., o tom vyrozumí účastníky řízení a vyzve je, aby se v určené lhůtě k této otázce vyjádřili. Závěr, že ujednání o prorogační doložce je absolutně neplatné (§55 odst. 2 obč. zák.) a že je namístě postupovat dle §105 o. s. ř., přijme soud až poté, co ani ve lhůtě určené účastníkům řízení k vyjádření nevyjdou najevo (např. proto, že účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili nebo proto, že spotřebitel v určené lhůtě popřel, že by prorogační doložka byla sjednána k jeho újmě) jiné skutečnosti, jež by dokládaly, že příslušné ujednání (ač se tak podle spotřebitelské smlouvy jeví), neznamená (v rozporu s požadavkem dobré víry) výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele. |
Soud: | Nejvyšší soud |
Datum rozhodnutí: | 10/09/2013 |
Spisová značka: | Cpjn 200/2011 |
ECLI: | ECLI:CZ:NS:2013:CPJN.200.2011.1 |
Typ rozhodnutí: | STANOVISKO |
Heslo: | Ochrana spotřebitelů Příslušnost soudu místní Smlouva spotřebitelská |
Dotčené předpisy: | §5 o. s. ř. §89a o. s. ř. §40a obč. zák. §55 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31.07.2010 §53 obč. zák. §55 odst. 2 obč. zák. §56 obč. zák. čl. 3, 6, 7 a 8 §3 předpisu č. 216/1994Sb. směrnice 13/93/ |
Kategorie rozhodnutí: | A |
Publikováno ve sbírce pod číslem: | 79 / 2013 |
Staženo pro jurilogie.cz: | 2016-03-27 |