ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5037.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 5037/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce Ing. Richarda Jasinského , se sídlem v Praze 10, Ruská 593/40, PSČ 101 00, jako insolvenční správce dlužníka BAU EXPORT a. s., identifikační číslo osoby 18380204, zastoupeného JUDr. Janem Tryznou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, PSČ 128 00, proti žalovanému M. S., zastoupenému JUDr. Václavem Krondlem, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova 1343/2, PSČ 360 01, o zaplacení částky 135 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 ECm 8/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2015, č. j. 15 Cmo 1/2015-133, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 22. října 2014, č. j. 46 ECm 8/2014-115, jímž Krajský soud v Plzni zamítl žalobu o zaplacení částky 135 000 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části).
Dovolatel k předpokladům přípustnosti dovolání uvádí pouze to, že „právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak, než ji posoudil Vrchní soud v Praze v napadeném rozsudku (§237 o. s. ř. in fine)“.
Argument, podle kterého má být „vyřešená právní otázka dovolacím soudem posouzena jinak“ (ve smyslu odlišně od posouzení učiněného odvolacím soudem) významově neodpovídá (ve smyslu §237 o. s. ř.) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“. Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, či usnesení ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 2733/2013, usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013 (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013) anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 a v něm citovanou judikaturu.
Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) v projednávané věci nedostál.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. prosince 2015
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu