ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5066.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 5066/2017-100
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce F. Š., zastoupeného JUDr. Svatoplukem Herzánem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod Klaudiánkou 271/4, proti žalované MAMA CAR a.s., se sídlem v Praze 4, Kunratická spojka 1169/1, identifikační číslo 271 34 075, zastoupené Mgr. Zuzanou Čumpelíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Kudeříkové 1103/11, o zaplacení 65.578,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 274/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. července 2017, č. j. 18 Co 184/2017-83, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.040 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Zuzany Čumpelíkové, advokátky.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 9. 3. 2017, č. j. 18 C 274/2016-50, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 65.578,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. od 24. 9. 2016 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 6. 2017, č. j. 18 Co 184/2017-83, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Na přípustnost svého dovolání usuzuje žalobce z toho, že rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, konkrétně, zda „ může soud připustit provedení důkazu znaleckým posudkem znalce jmenovaným v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, vypracovaným ve věci posouzení vad motorového vozidla, navíc bez řádného odůvodnění “ Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že je nutné vycházet pouze ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem Bartoněm, neboť znalecký posudek znalce Langera není řádným a způsobilým důkazním prostředkem pro určení vady na elektronickém stabilizačním programu vozidla. Znalec Langer totiž nebyl - na rozdíl od znalce Bartoně - kompetentní k vypracování znaleckého posudku, neboť jeho oborem je ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, nikoli strojírenství, odvětví autoopravárenství, technický stav vozidel. Ze znaleckého posudku znalce Bartoně pak vyplývá, že rozsvícenou kontrolku signalizující poruchu ESP je možné v servise vypnout i bez odstranění závady na ESP; závada na vozidle tudíž existovala již při jeho koupi. Vadné hodnocení v řízení provedených důkazů (znaleckých posudků) vyústilo v nesprávný právní závěr odvolacího soudu.
Z použité argumentace je zřejmé, že žalobce v dovolání neuplatnil jediný způsobilý dovolací důvod, jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.); jeho uplatněním totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého při právním posouzení věci vyšel odvolací soud. Ten skutkově uzavřel, že automobil převáděný dne 16. 12. 2015 kupní smlouvou č. K 5/1237 žalobcem vytýkanou vadu v době prodeje neměl. Ze znaleckých posudků vzal za prokázané, že do systému ESP nebylo zasaženo a že je původní. Součástka ESP se neopotřebovává, je tedy buď funkční nebo nefunkční, v případě vzniku závady na ESP je tato signalizována okamžitě rozsvícením kontrolky ESP. Neuvěřil tvrzení žalobce, že do systému ESP mohlo být zasaženo a při prodeji vozidla byla kontrolka značící poruchu úmyslně vypnuta. Skutkový stav věci je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo neúplnost. Polemika žalobce s hodnocením v řízení provedených důkazů je z hlediska přípustnosti dovolání bezcenná, neboť samotné hodnocení důkazů z hlediska jejich zákonnosti, závažnosti a věrohodnosti (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 o. s. ř.) nelze s úspěchem napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Namítá-li žalobce, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť odvolací soud změnil v jeho neprospěch rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž provedl důkaz, který mohl být pro rozhodnutí ve věci zásadní (soud prvního stupně ho neprováděl pro nadbytečnost), nenapadá žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, nýbrž mu vytýká, že právní posouzení založil na nesprávně, resp. neúplně zjištěném skutkovém stavu věci a že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Způsob ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. K případným vadám řízení, pokud by skutečně jimi řízení bylo postiženo, dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); tento předpoklad však v dané věci splněn není.
Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 27. prosince 2017
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu