ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.346.2005
sp. zn. 4 Azs 346/2005 - 50
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. K.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
8. 8. 2005, č. j. 60 Az 220/2004 - 35,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2005, č. j. 60 Az 220/2004 – 35,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 23. 3. 2005, č. j. 60 Az 220/2004 – 18, zamítl Krajský soud
v Ostravě žalobu, jíž se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne
25. 11. 2004, č. j. OAM-3208/VL-10-03-2004 o zamítnutí jeho žádosti o udělení azylu
jako zjevně nedůvodné podle §16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákona o azylu“). Soud, stejně jako žalovaný, dospěl k závěru, že žalobce podal
žádost o udělení azylu jen s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, když to mu bylo uděleno
dne 8. 10. 2004 na tři roky za nelegální pobyt na území České republiky. Protože žalobce
naplnil podmínky pro použití §16 odst. 1 zákona o azylu, nezkoumal žalovaný již,
zda žalobce splňuje podmínky pro udělení azylu podle §12, §13 a §14 zákona o azylu. Soud
se s tímto posouzením věci žalovaným rovněž ztotožnil.
Proti citovanému rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž se dovolával důvodů specifikovaných v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) až d) zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), když namítal,
že Krajský soud v Ostravě posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem
a dopustil se při jejím projednávání takových pochybení (stejně jako žalovaný), která jsou
v rozporu se zákonem o azylu. Navrhoval, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený
rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2005, č. j. 60 Az 220/2004 – 18 a současně
požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přibrání
tlumočníka. Žádal též, aby Nejvyšší správní soud ve smyslu ustanovení §107 s. ř. s. přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek.
Vzhledem k nutnosti rozhodnutí o stěžovatelově žádosti na ustanovení bezplatného
právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti, zaslal mu soud za účelem posouzení
podmínek navrhovaného opatření, formulář „Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce“ spolu s přípisem,
aby jej vyplněný, podepsaný a datovaný soudu vrátil ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení
výzvy. Obě písemnosti, tj. jak výzva, tak i výše označený formulář, byly zaslány stěžovateli
v ruském překladu. Stěžovatel ve stanovené lhůtě zaslal soudu zpět vyplněný, podepsaný
a datovaný formulář (vzor 60 s. ř. s.).
Usnesením ze dne 8. 8. 2005, č. j. 60 Az 220/2004 – 35 rozhodl Krajský soud
v Ostravě tak, že se žalobci zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti
neustanovuje. Zdůraznil, že účastník, který žádá o ustanovení zástupce pro řízení musí
mj. prokázat, že splňuje podmínky pro úplné osvobození od soudních poplatků ve smyslu
§138 odst. 1 o. s. ř. Za tím účelem doručil soud stěžovateli vzor 060 s. ř. s., avšak žalobce
v něm neuvedl pravdivé údaje, pokud sdělil, že nemá žádný příjem ani majetek. Toto tvrzení
je totiž v rozporu s obsahem smlouvy o nájmu uzavřené dne 1. 9. 2003 (která je součástí
správního spisu), mezi stěžovatelem jako nájemcem a M. B. jako pronajímatelem, podle níž
pronajímatel přenechává nájemci (stěžovateli) do užívání byt sestávající z pokoje, kuchyně a
předsíně s úplným příslušenstvím v bytě č. 22, č. p. 738 v R. v P. 4 – K. na dobu tří let
za smluvní nájemné 6500 Kč měsíčně s tím, že zálohy na služby poskytované s užíváním bytu
budou upraveny podle počtu osob a podle účtovaných cen služeb. Žalobce v pronajatém bytě
skutečně bydlí, neboť na adresu tohoto bytu mu byly písemnosti doručeny. Soud proto dospěl
k závěru, že žalobce podmínky pro osvobození od soudních poplatků nesplňuje. Nebyl mu
proto ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti z řad advokátů, protože vezme-li
se v úvahu pravděpodobnost nákladů vynaložených k provedení potřebného úkonu
advokátem, nemohou podle názoru krajského soudu vynaložené náklady ohrozit uspokojování
osobních potřeb žalobce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včas kasační stížnost, v níž nesouhlasil
se zamítnutím jeho žádosti o ustanovení zástupce, protože se v průběhu azylového řízení
několikrát změnil azylový zákon a kvůli špatné znalosti českého jazyka stěžovatel neměl
možnost prostudovat tyto změny. Uvedl dále, že bydlí v podnájmu u pana M. B. spolu
s rodinou sestry, která mu poskytuje veškerou pomoc. Sám nemá právo být zaměstnaný a
snaží se studovat češtinu. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Krajského
soudu v Ostravě a ustanovil mu právního zástupce.
Žalovaný se k této kasační stížnosti nevyjádřil.
Krajský soud v Ostravě poté předložil spis nejprve k rozhodnutí o kasační stížnosti
podané proti usnesení tamního soudu o neustanovení zástupce stěžovateli pro řízení o kasační
stížnosti.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s ustanovením §109
odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti,
a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Ačkoliv stěžovatel v této kasační stížnosti výslovně neuvedl, pro který z důvodů
uvedených v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. pokládá napadené usnesení za nezákonné,
z povahy tohoto rozhodnutí je zřejmé, že se dovolává důvodu uvedeného v §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s., tedy nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem,
pokud uvedený soud dospěl k závěru, že stěžovatel nesplňuje předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem pouze v tom,
že dosavadní výsledky řízení neposkytují dostatečný podklad pro posouzení v řízení řešené
právní otázky.
Podle ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli (žalobci),
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně
jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle §138
odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), použitého
pro toto řízení podle §64 s. ř. s., lze účastníkovi přiznat zcela nebo zčásti osvobození
od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
V projednávané věci stěžovatel v řízení vystupuje jako osoba bez výše předepsaného
právnického vzdělání a povinně tudíž musí být v řízení o kasační stížnosti podané
proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2005,
č. j. 60 Az 220/2004 – 18, zastoupen advokátem. Aby mu mohl být advokát ustanoven
soudem, musí splňovat předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, které jsou dány
především osobními, výdělkovými a majetkovými poměry účastníka. Správně proto Krajský
soud v Ostravě za tím účelem zaslal stěžovateli k tomu určený formulář „Potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro rozhodnutí o žádosti o ustanovení
zástupce“. S výjimkou popisu osobních a rodinných poměrů (kde stěžovatel uvedl své jméno,
příjmení, státní příslušnost, osobní stav a místo bydliště), veškeré ostatní rubriky stěžovatel
proškrtal, tj. sdělil, že nemá žádný příjem z pracovního nebo obdobného poměru (ze závislé
činnosti či funkční požitky), nemá příjem z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti,
nepobírá příjmy z hmotného a sociálního zabezpečení a nemá ani žádné jiné další příjmy
či majetek. Krajský soud v Ostravě k tomu konstatoval, že tyto stěžovatelovy údaje nejsou
pravdivé, neboť nekorespondují se zjištěním, že stěžovatel se zavázal platit za užívání bytu
měsíčně částku 6500 Kč a je tudíž vyloučeno, aby neměl žádné příjmy či jiný majetek.
Nejvyšší správní soud souhlasí s krajským soudem potud, že uvedená zjištění vyvolávají
pochybnosti o pravdivosti údajů, které stěžovatel sdělil v „potvrzení“, avšak nesouhlasí
s jeho závěrem, že poskytují dostatečný podklad pro to, aby stěžovatelova žádost mohla být
bez dalšího zamítnuta. Pokud krajský soud zmíněný rozpor vyvolávající důvodné pochybnosti
o pravdivosti stěžovatelových údajů shledal, měl se je pokusit odstranit dotazem
na stěžovatele, z jakých finančních zdrojů hradí výši nájemného z bytu a ostatní výdaje
spojené s úhradou životních potřeb. Teprve na základě obsahu stěžovatelovy odpovědi,
eventuelně ověření její pravdivosti, mohl o návrhu rozhodnout. Pokud nyní v kasační stížnosti
stěžovatel tvrdí, že v bytě bydlí s rodinou své sestry, která mu poskytuje veškerou pomoc,
lze připustit, že tento údaj zamlčel, což věrohodnost zmíněného dokladu snižuje, nelze
však bez dalšího říci, tj. bez ověření tohoto údaje např. dotazem na sestru stěžovatele,
že by poskytnuté údaje byly nepravdivé.
Na Krajském soudu v Ostravě bude, aby naznačeným způsobem posoudil znovu
z hlediska ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., zda jsou u navrhovatele splněny podmínky
pro osvobození od soudních poplatků a pro možnost ustanovení advokáta stěžovateli
pro řízení o kasační stížnosti. Zatím pro posouzení této právní otázky soudem nejsou dány
dostatečné podklady.
Z uvedených důvodů shledal proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost důvodnou,
a proto zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a věc mu vrátil v tomto rozsahu
k dalšímu řízení. V něm je uvedený soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším
správním soudem v tomto zrušovacím rozhodnutí (§110 odst. 1 a 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. prosince 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu