ECLI:CZ:NSS:2008:8.AFS.58.2008:65
sp. zn. 8 Afs 58/2008 - 65
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: VIKTORIAPLAY,
a. s., se sídlem Nitranská 1, Liberec, zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem
Jindřicha Plachty 28, Praha 5, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem,
se sídlem Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, proti rozhodnutím žalovaného ze dne
11. 7. 2007, čj. 9157/07-1300, čj. 9163/07-1300, čj. 9166/07-1300 a čj. 9168/07-1300, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci,
ze dne 13. 5. 2008, čj. 59 Ca 90/2007 - 39, vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 8 Afs 58/2008, a proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2007,
čj. 14181/07-1300-500391, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí
nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 8. 7. 2008, čj. 59 Ca 166/2007 - 33, vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 8 Afs 78/2008,
takto:
I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod spisovými značkami 8 Afs 58/2008
a 8 Afs 78/2008 se s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí a nadále
budou vedeny pod spisovou značkou 8 Afs 58/2008.
II. Kasační stížnosti se zamítají .
III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech.
IV. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasačních
stížnostech.
Odůvodnění:
I.
Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9157/07-1300, žalovaný zamítl odvolání žalobce
proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Liberci (správce daně) ze dne 6. 2. 2007,
čj. 26223/07/192913/7059, kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací
období listopad 2006 ve výši 1 113 977 Kč.
Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9163/07-1300, žalovaný zamítl odvolání žalobce
proti platebnímu výměru správce daně ze dne 20. 3. 2007, čj. 68131/07/192913/7059,
kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2006 ve výši
273 321 Kč.
Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9166/07-1300, žalovaný zamítl odvolání žalobce
proti platebnímu výměru správce daně ze dne 11. 4. 2007, čj. 106078/07/192913/7059,
kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2007 ve výši
23 228 Kč.
Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9168/07-1300, žalovaný zamítl odvolání žalobce
proti platebnímu výměru správce daně ze dne 3. 5. 2007, čj. 122471/07/192913/7059,
kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2007 ve výši
30 352 Kč.
Rozhodnutím ze dne 29. 10. 2007, čj. 14181/07-1300-500391, žalovaný zamítl odvolání
žalobce proti platebnímu výměru správce daně ze dne 11. 6. 2007, čj. 139990/07/192913/7059,
kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2007 ve výši
30 526 Kč.
II.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2007, čj. 9157/07-1300,
čj. 9163/07-1300, čj. 9166/07-1300 a čj. 9168/07-1300, žalobou u Krajského soudu v Ústí
nad Labem, pobočky v Liberci, který ji rozsudkem ze dne 13. 5. 2008, čj. 59 Ca 90/2007 - 39,
zamítl.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2007, čj. 14181/07-1300-500391,
žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, který ji rozsudkem ze dne
8. 7. 2008, čj. 59 Ca 166/2007 - 33, zamítl.
Krajský soud v obou rozsudcích shodně uvedl, že v posuzovaných věcech je nesporné,
že žalobce provozoval loterie a jiné podobné hry ve smyslu §60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“).
Podle §51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění platném pro posuzovaná
zdaňovací období, je provozování loterií a jiných podobných her (§60 zákona o dani z přidané
hodnoty) zařazeno při splnění podmínek stanovených v §52 až 62 o dani z přidané hodnoty
mezi plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet. Podle §113 zákona
o dani z přidané hodnoty nabyl §51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty účinnosti
dnem 1. 1. 2005, na tom nic nemění ani pozdější novelizace §113 učiněná zákonem č. 109/2006 Sb.
Podle §75 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění platném od 1. 1. 2005,
nemá plátce nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije
k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v §51
zákona o dani z přidané hodnoty, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně
bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko,
pokud tento zákon nestanoví jinak [§72 odst. 2 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty].
Krajský soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že toto ustanovení jednoznačně omezuje
možnost plátce daně, který provozuje loterie a jiné podobné hry ve smyslu §60 zákona o dani
z přidané hodnoty, tedy uskutečňuje plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle
§51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty, uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých
zdanitelných plnění použitých k provozování loterií a jiných podobných her.
K možné aplikaci §68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty na případ žalobce
v posuzovaných zdaňovacích obdobích krajský soud uvedl, že podle citovaného ustanovení bylo
od daně s nárokem na odpočet osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her
(§60 o dani z přidané hodnoty), mimo her uvedených v §2 písm. b), e), i), j) a k) zákona
č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,
(dále jen „zákon o loteriích“). Toto ustanovení však bylo definitivně zrušeno ke dni 31. 12. 2004,
neboť podle §113 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty k tomuto dni uvedené ustanovení
společně s §51 odst. 1 písm. i) zákona o dani z přidané hodnoty pozbylo platnost. Od 1. 1. 2005
zároveň nabyl účinnosti §51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty a provozování
loterií a jiných podobných her (§60 zákona o dani z přidané hodnoty) bylo od tohoto data
zařazeno mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Na tom nemůže nic změnit
ani znění čl. XVII bodu 2 [pozn. Nejvyššího správního soudu: krajský soud zde omylem uvedl
§59 bod 2., jedná se přitom o zřejmou chybu v psaní] zákona č. 109/2006 Sb., podle něhož
se s účinností od 1. 4. 2006 zákon o dani z přidané hodnoty mění tak, že v §113 se na konci
písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene
a). Citované ustanovení v žádném případě nelze vykládat tak, jak se domnívá žalobce, že touto
novelizací došlo k obnovení účinnosti §68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty,
neboť toto ustanovení definitivně pozbylo platnosti k 31. 12. 2004.
III. 1
Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudkům krajského soudu obsahově shodnými
kasačními stížnostmi. Dovolal se stížního důvodu podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
tj. nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem.
Stěžovatel namítl, že byl-li v důsledku ustanovení zákona č. 109/2006 Sb. změněn
§113 zákona o dani z přidané hodnoty tak, že bylo vypuštěno pozastavení účinnosti §68 odst. 10
zákona o dani z přidané hodnoty, který nebyl nikdy zrušen, pak toto ustanovení nabylo opět
ke dni 1. 4. 2006 účinnosti. Touto skutečností vzniklo stěžovateli právo uplatňovat nárok
na osvobození od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet daně.
III. 2
Žalovaný navrhl zamítnutí kasačních stížnosti jako nedůvodných.
III. 3
Nejvyšší správní soud spojil řízení o kasačních stížnostech ke společnému projednání
a rozhodnutí (§39 odst. 1 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.), neboť směřují proti rozhodnutím,
která spolu skutkově i právně souvisí, žaloby byly zamítnuty ze stejných důvodů a kasační
stížnosti stojí na stejných argumentech.
III. 4
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasačních stížností v mezích jejich rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadená rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
Kasační stížnosti nejsou důvodné.
V posuzovaných věcech není sporu o tom, že stěžovatel provozoval ve zdaňovacích
obdobích listopad roku 2006, prosinec roku 2006, leden roku 2007, únor roku 2007 a březen
roku 2007 loterie a jiné podobné hry ve smyslu §60 zákona o dani z přidané hodnoty. Podstatné
je pak posouzení právní otázky, zda v rozhodných zdaňovacích obdobích bylo provozování
loterií a jiných podobných her plněním osvobozeným od daně z přidané hodnoty s nárokem
na odpočet či bez nároku na odpočet daně. Sporná je zejména případná aplikace §68 odst. 10
zákona o dani z přidané hodnoty na dané případy.
Podle §75 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném v posuzovaných
zdaňovacích obdobích, neměl nárok na uplatnění odpočtu daně plátce u přijatých zdanitelných
plnění, která použil k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně
uvedených v §51 zákona o dani z přidané hodnoty, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených
od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění
mimo tuzemsko, pokud zákon o dani z přidané hodnoty nestanovil jinak [§72 odst. 2 písm. d)
zákona o dani z přidané hodnoty]. Podle §51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty,
ve znění účinném v posuzovaných zdaňovacích obdobích, bylo při splnění podmínek
stanovených v §52 až §62 zákona o dani z přidané hodnoty od daně bez nároku na odpočet
daně osvobozeno plnění provozování loterií a jiných podobných her (§60 zákona o dani
z přidané hodnoty). Podle §60 zákona o dani z přidané hodnoty se pro účely zákona o dani
z přidané hodnoty provozováním loterií a jiných podobných her rozumí provozování loterií
a jiných podobných her [pozn. pod čarou: zákon o loteriích], s výjimkou služeb souvisejících
s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.
Podle §113 zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 3. 2006, nabyl
tento zákon účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii
v platnost, s výjimkou a) ustanovení §23 odst. 3, §73 odst. 3 věty poslední a §51 odst. 1 písm. j),
která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2005, b) ustanovení §51 odst. 1 písm. i) a §68 odst. 10,
která pozbyla platnosti dnem 31. 12. 2004. Podle ustanovení čl. XVII bodu 2 zákona č. 109/2006 Sb., které nabylo účinnosti dne 1. 4. 2006, se zákon o dani z přidané hodnoty změnil tak,
že v §113 se na konci písmene a) čárka nahradila tečkou, písmeno b) se zrušilo a zároveň
se zrušilo označení písmene a).
Nejvyšší správní soud přitakává právnímu názoru krajského soudu a žalovaného,
že provozování loterií a jiných podobných her ve smyslu §60 zákona o dani z přidané hodnoty
bylo ve zdaňovacích obdobích listopad a prosinec roku 2006 a leden až březen roku 2007 podle
§51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty plněním osvobozeným od daně z přidané
hodnoty bez nároku na odpočet daně. Citované ustanovení nabylo v souladu s §113 písm. a)
zákona o dani z přidané hodnoty účinnosti dnem 1. 1. 2005 a dosud účinnosti podle žádného
zákonného ustanovení nepozbylo.
Podle původního znění §68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty bylo provozování
loterií a jiných podobných her (§60 zákona o dani z přidané hodnoty), mimo her uvedených
v §2 písm. b), e), i), j) a k) zákona o loteriích, osvobozeno od daně s nárokem na odpočet.
Toto ustanovení však v souladu s §113 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění
účinném do 31. 3. 2006, pozbylo platnosti dnem 31. 12. 2004. Na této skutečnosti ničeho nemění
ani fakt, že v souladu s čl. XVII bodem 2 zákona č. 109/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne
1. 4. 2006, byl §113 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty vypuštěn. Výsledkem tohoto,
jakkoli jistě nepříliš vhodného, legislativního postupu nemůže v žádném případě být,
že by se do zákona o dani z přidané hodnoty vrátila již neplatná (od 31. 12. 2004) ustanovení
§51 odst. 1 písm. i) a §68 odst. 10, jak namítl stěžovatel. Popsanou legislativní změnou došlo
pouze k formální úpravě §113 zákona o dani z přidané hodnoty tak, že bylo vypuštěno zdánlivě
nadbytečné ustanovení písm. b). Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v souladu
s §113 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 3. 2006, pozbyl
§68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty platnosti, a tvrzení stěžovatele, že došlo
k pouhému pozastavení účinnosti uvedeného ustanovení, je proto zavádějící. Argumentaci
stěžovatele, že bylo-li v důsledku ustanovení zákona č. 109/2006 Sb. změněno ustanovení
§113 zákona o dani z přidané hodnoty tak, že bylo vypuštěno pozastavení účinnosti §68 odst. 10
zákona o dani z přidané hodnoty, pak toto ustanovení nabylo opět ke dni 1. 4. 2006 účinnosti,
je proto nutno odmítnout jako nesprávnou.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že provozování loterií a jiných podobných her ve smyslu
§60 zákona o dani z přidané hodnoty bylo v posuzovaných zdaňovacích obdobích v souladu
s §51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty plněním osvobozeným od daně z přidané
hodnoty bez nároku na odpočet daně. Stěžovatel neměl podle §75 odst. 1 zákona o dani
z přidané hodnoty nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použil
k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v §51
zákona o dani z přidané hodnoty. Právní závěr krajského soudu vyslovený v kasačními stížnostmi
napadených rozsudcích, stejně jako předchozí právní závěr žalovaného, je proto správný.
Nejvyšší správní soud shledal napadené rozsudky krajského soudu zákonnými,
proto kasační stížnosti jako nedůvodné zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení o kasačních
stížnostech (§60 odst. 1 a contrario za použití §120 s. ř. s.). Žalovanému, jemuž by jinak právo
na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech příslušelo (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s.), soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu náklady řízení nad rámec
jeho běžné úřední činnosti podle obsahu spisů nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. prosince 2008
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu