ECLI:CZ:NSS:2010:6.ADS.130.2010:94
sp. zn. 6 Ads 130/2010 - 94
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2010,
č. j. 38 Cad 16/2004 - 75,
takto:
I. Kasační stížnost směřující do výroku v bodě II. se zamít á .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti .
Odůvodnění:
Žalobce podal u Krajského soudu v Ostravě žalobu, kterou se domáhá přezkoumání
rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Olomouckého kraje č. j. OSV/3418/04/SD - 99/KR
ze dne 8. 6. 2004, o nároku na dávku sociální péče. Současně žalobce požádal o ustanovení
advokáta pro řízení o žalobě před krajským soudem.
O žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě bylo rozhodnuto usnesením
Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 1. 2005, č. j. 38 Cad 16/2004 - 14, kterým žalobci byla
ustanovena zástupkyní Mgr. Pavla Flodrová, advokátka, se sídlem Slovanská 7, Šumperk.
Téměř nečitelným podáním ze dne 21. 12. 2009, jež bylo krajskému soudu doručeno
28. 12. 2009 se žalobce domáhal ustanovení „jeho“ advokáta Mgr. Františka Drlíka pro uvedené
žalobní řízení. Žalobcem v podání ze dne 12. 3. 2010, doručeném krajskému soudu 16. 3. 2010,
byla vznesena námitka podjatosti proti soudkyni Krajského soudu v Ostravě JUDr. Miroslavě
Ježoviczové.
Nejvyšší správní soud rozhodnutím ze dne 5. 5. 2010, č. j. Nao 26/2010 - 64,
dospěl k závěru, že soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Miroslava Ježoviczová
není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 38 Cad 16/2004.
Přípisem ze dne 23. 7. 2010, jež byl krajskému soudu doručen 27. 7. 2010, žalobce žádá
soud, aby „zrušil“ advokátku Mgr. Pavlu Flodrovou a aby mu ustanovil „jeho“ advokáta
Mgr. Františka Drlíka. Jednou z příloh, kterou žalobce soudu s tímto podáním soudu předložil,
byl i přípis ustanovené advokátky Mgr. Pavly Flodrové ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 1299,
kterým zástupkyně řádně informuje žalobce o skutečnosti, že u Krajského soudu v Ostravě je
ve věci žalobce vedené pod sp. zn. 38 Cad 16/2004 nařízeno jednání na den 16. 8. 2010
v 9:00 hodin.
Ustanovená advokátka Mgr. Pavla Flodrová v reakci na podání žalobce ze dne 23. 7. 2010
ve věci žádosti o „zrušení“ ustanovené advokátky požádala podáním ze dne 5. 8. 2010, které bylo
krajskému soudu doručeno 10. 8. 2010, o zrušení svého ustanovení zástupkyní žalobce z důvodu
narušení nezbytné důvěry mezi klientem a jeho advokátem.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 8. 2010, č. j. 38 Cad 16/2004 - 75,
v bodě I. výroku zprostil Mgr. Pavlu Flodrovou, advokátku, se sídlem Slovanská 7, Šumperk,
povinnosti zastupovat žalobce v žalobním řízení. V bodě II. výroku pak krajský soud rozhodl tak,
že návrh žalobce, aby mu byl ustanoven jiný zástupce z řad advokátů, se zamítá.
V odůvodnění kasační stížností napadaného rozhodnutí krajský soud uvedl, že žalobce
poté, kdy bylo jeho návrhu na ustanovení zástupce vyhověno, bezdůvodně žádal, aby mu soud
ustanovil jiného advokáta. Dále soud uvedl, že je mu z jeho rozhodovací činnosti známo,
že ve sporech vedených u krajského soudu žalobce opakovaně vznáší námitky vůči ustanoveným
zástupcům. K tomuto postupu krajský soud konstatoval, že žalobci nic nebrání, není-li spokojen
s osobami advokátů, jež mu byli soudem ustanoveni, aby si zvolil sám advokáta
podle svého vlastního výběru a udělit takovému zástupci plnou moc k zastupování v řízení
před soudem. Žalobce měl bezdůvodné opakované výhrady proti ustanovené zástupkyni,
která byla ke své žádosti zproštěna povinnosti zastupovat žalobce v řízení o žalobě z důvodu
nespolupráce a narušení důvěry mezi ní a žalobcem. Krajský soud v Ostravě proto ze shora
uvedených důvodů a s odkazem na právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího správního
soudu ze dne 14. 7. 2010, č. j. 6 Ads 31/2010 - 257, již dalšího zástupce z řad advokátů žalobci
neustanovil.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost téměř nečitelného obsahu,
v níž brojí proti výroku uvedenému pod bodem II. usnesení a současně požádal s odkazem
na ustanovení §35 odst. 6 s. ř. s., aby mu byl ustanoven zástupcem „jeho“ advokát
Mgr. František Drlík. Kasační stížnost k výzvě soudu č. j. 38 Cad 16/2004 - 81 ze dne 13. 9. 2010
ve stanovené lhůtě stěžovatel toliko doplnil tak, že požádal o osvobození od soudních poplatků
a aby mu byl ustanoven advokát Mgr. František Drlík, a přiložil některá soudní rozhodnutí s tím,
že jeho vyjádření pro soud je zatrženo červeně.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu z hlediska
uplatněných námitek, jakož i ve smyslu ust. §109 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost
není důvodná.
Podle ust. §35 odst. odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování v takovém případě platí stát. Smyslem tohoto ustanovení je poskytnutí
faktické a odborně fundované ochrany práv osobě, která splňuje podmínky pro osvobození
od soudních poplatků, a u níž je takové ochrany třeba. Cílem ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s.
je poskytnout kvalifikovanou právní pomoc rovněž sociálně slabému účastníku řízení.
Toto ustanovení vychází z logiky, podle které by zákon nemohl splnit svůj účel
a byl by diskriminační, kdyby intenzita ochrany závisela na sociálním postavení navrhovatele.
Ustanovení zástupce navrhovateli však není v žádném případě automatickým úkonem
soudu, nýbrž úkonem, který vyžaduje také určitou součinnost ze strany navrhovatele, počínaje
osvědčením podmínek ve smyslu ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. Jednou z těchto podmínek
je osvědčení potřeby zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. To však neznamená,
že by účastník svým jednáním neměl na existenci (resp. trvání) této podmínky žádný vliv.
Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval ve svém rozsudku ze dne 23. 3. 2006,
č. j. 8 Afs 144/2005 - 137, aktivita účastníka řízení se v tomto ohledu nutně musí projevit rovněž
v komunikaci s ustanoveným zástupcem; v opačném případě je totiž zastoupení zpravidla
zcela bez efektu. Nekomunikuje-li navrhovatel s jemu ustanoveným zástupcem, musí
pro to vždy být věrohodné a akceptovatelné důvody takový postup ospravedlňující (srov. Soudní
judikatura ve věcech správních 674/2000).
Vzájemný vztah nedůvěry s ustanoveným advokátem, vůči kterému žalobce vznášel
neodůvodněné námitky, nespolupracoval s ním a opakovaně žádal o ustanovení jiného advokáta,
by primárně ani důvodem pro neustanovení advokáta jiného nebyl, nicméně dokresluje
stěžovatelův postoj ke spolupráci s ustanovenými zástupci. Každopádně je tento vztah nedůvěry
jasným důvodem pro zproštění advokáta od povinnosti účastníka řízení zastupovat.
Za popsaného stavu proto krajský soud nepochybil, jestliže ustanovenou zástupkyni
na její žádost zprostil povinnosti zastupovat stěžovatele v řízení o žalobě. V situaci,
kdy se stěžovatel sám svým jednáním, resp. svou nečinností, zbavil možnosti využít služeb
ustanoveného zástupce, nečiní postup krajského soudu nezákonným ani skutečnost, že mu nebyl
ustanoven advokát další.
Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené kasační stížnost podle ust. §110 odst. 1
s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Žalovanému prokazatelně žádné náklady v souvislosti s řízením o kasační stížnosti
nevznikly, Nejvyšší správní soud mu proto náhradu nákladů nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2010
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu