ECLI:CZ:NSS:2012:4.AS.85.2012:18
sp. zn. 4 As 85/2012 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci
žalobkyně: R. H., proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše
Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2012, č. j. KUZL 43734/2012, sp. zn.
KUSP/39434/2012/PŽÚ/Do, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 7. 11. 2012, č. j. 41 A 38/2012 – 15,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 17. 9. 2012 doručenou téhož dne Krajskému soudu v Brně se žalobkyně
domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2012, č. j. KUZL 43734/2012,
sp. zn. KUSP39434/2012/PŽÚ/Do, kterým žalovaný zamítl její odvolání a odvolání pana P . H.,
proti rozhodnutí Městského úřadu Hulín ze dne 25. 5. 2012, č. j. MÚH/02094/2012/16, jímž
byla žalobkyně uznána vinnou přestupkem proti občanskému soužití podle §49 odst. 1 písm. c)
zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a toto rozhodnutí potvrdil.
Krajský soud v Brně tuto žalobu usnesením ze dne 7. 11. 2012, č. j. 41 A 38/2012 - 15,
odmítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud
dospěl k závěru, že žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, z něhož by bylo patrno, z jakých
skutkových a právních důvodů považuje žalobkyně napadené rozhodnutí žalovaného
za nezákonné nebo nicotné. Podle krajského soudu žaloba obsahuje pouze vylíčení průběhu
příslušného správního řízení. Žalobkyně však musí uvést konkrétní skutečnosti, které podle jejího
názoru dokládají nezákonnost či nicotnost napadeného rozhodnutí. Také tvrzení žalobkyně
uvedená v doplnění žaloby ze dne 14. 10. 2012 označil krajský soud v tomto směru za naprosto
nedostatečná a neurčitá. V této souvislosti krajský soud odkázal na závěry uvedené v rozsudku
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 - 58.
Krajský soud uzavřel, že žalobkyně ve stanovené lhůtě (tj. do 22 . 10. 2012) žalobu nedoplnila
o právní a skutkové důvody, a to ani podáním ze dne 14. 10. 2012. Tato původně odstranitelná
vada se tak stala vadou ne odstranitelnou a krajský soud proto podle §46 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) žalobu odmítl.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas kasační stížnost,
v níž uvedla, že „v nejbližším možném termínu doručím soudu plnou moc zastupujícího advokáta“ a navrhla,
aby Nejvyšší správní soud shora uvedené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5. 12. 2012, č. j. 4 As 85/2012 – 7, stěžovatelku
vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za kasační
stížnost, který podle položky 19 sazebníku poplatků (př íloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích) činí 5 000 Kč. Zároveň ji poučil, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen,
řízení zastaví [§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.].
Upozornil ji současně, že řízení nebude zastaveno, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku
by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve výše stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti,
které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek zaplatit. Stěžovatelka
byla dále poučena, že pokud má za to, že jsou u ní splněny předpoklady pro částečné či plné
osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě pro zaplacení poplatku požádat o osvobození
od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.) .
Uvedené usnesení bylo v souladu s ustanovením §50 odst. 1 o. s. ř. (podle kterého
„nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané
schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhoz ení vyznačí doručující orgán
na doručence a na písemnosti.“) stěžovatelce doručeno dne 12. 12. 2012. Tohoto dne totiž byla obálka
s tímto usnesením vhozena do poštovní schránky stěžovatelky.
Lhůta 7 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku
(popř. k provedení dalších úkonů, o nichž byla stěžovatelka poučena) tak uplynula ve středu dne
19. 12. 2012 (podle §40 odst. 1 s. ř. s., věta první, lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.).
Lhůta končí uplynutím posledního - v daném případě sedmého – dne, počítaného od počátku
lhůty.
Podle zjištění Nejvyššího správního soudu nebyl však dosud, tj. do dne vydání tohoto
usnesení, předepsaný soudní poplatek stěžovatelkou zaplacen, ačkoliv lhůta k jeho zaplacení
již uplynula. Stěžovatelka na výzvu soudu až do dne vydání tohoto usnesení vůbec nereagoval a.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Podle §47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka soudní poplatek až do dnešního dne nezaplatila,
rozhodl Nejvyšší správní soud podle §47 písm. c) s. ř. s., (aplikovaného ve smyslu §120 téhož
zákona), ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích tak, že řízení zastavil.
Za této procesní situace, kdy je zřejmé, že z důvodu nezaplacení soudního poplatku nelze
v řízení o kasační stížnosti nadále pokračovat, již Nejvyšší správní soud nepokračoval
v odstraňování dalších vad kasační stížnosti spočívajících v absentujícím povinném zastoupení
stěžovatelky ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. a neuvedení důvodů kasační stížnosti ve smyslu §103
odst. 1 s. ř. s. (k odstranění těchto vad byla stěžovatelka vyzvána usnesením Nej vyššího správního
soudu ze dne 5. 12. 2012, č. j. 4 As 85/2012 – 11).
O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. prosince 2012
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu