ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.388.2014:30
sp. zn. Nao 388/2014 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Okresní soud ve Strakonicích, se sídlem Smetanova 455, Strakonice, v řízení o
žalobě ze dne 21. 2. 2014 na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
12. 8. 2014, čj. 10 A 34/2014 - 29, o námitce podjatosti soudců devátého senátu Nejvyššího
správního soudu vznesené žalobcem v řízení vedeném pod sp. zn. 9 As 236/2014,
takto:
Soudci devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Barbara Pořízková,
JUDr. Radan Malík a JUDr. Petr Mikeš nejsou v y l o u č e n i z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 236/2014.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 21. 2. 2014, jež byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručena
dne 21. 3. 2014, se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu.
Zásah dle žalobce spočíval v tom, že předseda Okresního soudu ve Strakonicích se opakovaně
dopouštěl porušování jeho práva na ochranu soukromého života. Žalobce však ani na výzvu
krajského soudu neuhradil soudní poplatek za řízení. Krajský soud proto řízení zastavil v záhlaví
označeným usnesením.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce kasační stížnost.
[3] V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 9. 2014 stěžovatel uplatnil
námitku podjatosti soudců devátého senátu. Uvedl přitom, že o své podjatosti tito soudci „musí
vědět, poněvadž je to patrné z kasační stížnosti i spisu KS,“ jelikož „se přímo podíleli na rozhodování
v předchozím soudním řízení,“ vedeném u Nejvyššího správního soudu pod spisovou značkou
9 As 158/2014.
[4] Ke vznesené námitce podjatosti soudci devátého senátu Nejvyššího správního soudu
shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci, účastníkům řízení ani jejich zástupcům.
[5] Námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí osmému
senátu Nejvyššího správního soudu.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Dle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž
je podjatost dovozována.
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána
soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání
a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu čj. Nao 19/2003 - 16).
[9] Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
k vyloučení soudců dle §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Žalobce neuvedl žádné skutečnosti,
pro něž by soudci devátého senátu Nejvyššího správního soudu měli či mohli být vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci žalobce.
[10] Z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců
je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc. Taková situace
však v posuzované věci nenastala.
[11] Ve věci vedené pod sp. zn. 9 As 158/2014 napadal žalobce kasační stížností usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 4. 2014, čj. 10 A 34/2014 - 11, kterým
byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků. Ve věci vedené
pod sp. zn. 9 As 236/2014, v níž nyní uplatňuje námitku podjatosti, podal žalobce kasační
stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 2014,
čj. 10 A 34/2014 - 29, kterým bylo zastaveno řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti.
Nejedná se tak o věc totožnou, jelikož jde o kasační stížnosti podané žalobcem proti rozdílným
rozhodnutím krajského soudu. Shora uvedení soudci tak rozhodovali v jiné věci žalobce,
což nezakládá důvody, pro něž by bylo možné nyní dovozovat jejich podjatost. Lze přitom
odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu publikovaného pod č. 53/2004 Sb. NSS,
v němž bylo jasně vyloženo, že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci,
byť by se i týkala týchž účastníků.
[12] Námitka podjatosti proto není důvodná. O podjatosti soudců nesvědčí ani žádná jiná
skutečnost obsažená ve spise.
[13] Za situace, kdy rovněž dotčení soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly
být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci devátého senátu
Nejvyššího správního soudu JUDr. Barbara Pořízková, JUDr. Radan Malík a JUDr. Petr Mikeš
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod spisovou značkou 9 As 236/2014.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 29. prosince 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu