ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.398.2014:31
sp. zn. Nao 398/2014 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miluše
Doškové a soudců Mgr. Jany Jurečkové a JUDr. Ing. Filipa Dienstbiera, Ph.D., v právní věci
žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2014,
č. j. 62 A 32/2014 – 13, o námitce podjatosti,
takto:
Soudkyně JUDr. Eliška Cihlářová není v y l o u č e n a z projednávání věci
sp. zn. Nao 276/2014.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 5. 6. 2014, č. j. 62 A 32/2014 – 13, kterým byla odmítnuta jeho
žaloba, jíž se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014,
č. j. 9 As 72/2014 – 20.
Přípisem ze dne 23. 9. 2014 byl stěžovatel vyrozuměn, že v souladu s rozvrhem práce věc
projedná a rozhodne 7. senát Nejvyššího správního soudu ve složení: JUDr. Eliška Cihlářová,
JUDr. Jaroslav Hubáček a JUDr. Tomáš Foltas. Stěžovatel byl poučen o právu vznést námitku
podjatosti soudců ve lhůtě jednoho týdne. Poučení bylo stěžovateli doručeno dne 25. září 2014.
Dne 2. října 2014 stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudkyně JUDr. Elišky Cihlářové, kterou
odůvodnil tím, že soudkyně JUDr. Eliška Cihlářová jedná v rozporu s dobrými mravy a zákony
ČR. Jako příklad uvedl rozhodnutí dotčené soudkyně ve věci vedené pod sp. zn. 7 As 112/2014
nebo 7 As 134/2014. Dotčená soudkyně uvedla, že stěžovatele osobně nezná, nemá k němu
žádný vztah a pokud s jeho osobou přišla do styku, jednalo se pouze o rozhodovací činnost
ve vztahu k jeho kasačním stížnostem.
Námitka podjatosti není důvodná.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř
a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni jej ctít a naplňovat.
Odrazem uvedeného principu je ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., které uvádí, že soudci
jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce
k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně
pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených
v ustanovení §8 s. ř. s. je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku
z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Tak, jak zákon
a na něj navazující rozvrh práce určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení,
senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů,
které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16).
Podle §8 odst. 1, odst. 5 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení
namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní
soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Jak plyne z citovaného ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s., námitka podjatosti, kterou účastník
řízení může uplatnit, musí být odůvodněna a účastník řízení v ní musí uvést konkrétní
skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. V nyní posuzované věci dospěl Nejvyšší
správní soud k závěru, že stěžovatel neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by mohly vést
k pochybnostem o nepodjatosti soudkyně JUDr. Elišky Cihlářové. Obecné konstatování,
že soudkyně jedná v rozporu s dobrými mravy a v rozporu se zákonem k závěru o jejím
vyloučení z projednávané věci vést nemůže. Námitka, že pod sp. zn. 7 As 112/2014
a 7 As 134/2014 JUDr. Cihlářová rozhodovala v rozporu se zákonem je nejen příliš obecná,
ale i nepřípustná, neboť v souladu s citovaným zákonným ustanovením okolnosti, které spočívají
v rozhodování JUDr. Cihlářové v jiných věcech, nemohou být v projednávané věci důvodem
k jejímu vyloučení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. prosince 2014
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu