ECLI:CZ:NSS:2015:7.AS.187.2015:13
sp. zn. 7 As 187/2015 - 13
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: O. Š.,
zastoupen Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem Čechova 396, Česká Třebová, proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 Af
28/2013 – 43,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 Af 28/2013 – 43
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 Af 28/2013 – 43,
uložil žalobci (dále jen „stěžovatel“) povinnost zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení
soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost (stěžovatel
ji nesprávně označil jako „odvolání“ – pozn. NSS), ve které namítal, že je osvobozen od soudních
poplatků podle ust. §11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a proto považuje napadené usnesení za nesmyslné.
Z uvedeného důvodu navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu
zrušil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s ust. §109 odst. 3
a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti,
a přitom neshledal vady uvedené v odst. 4, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti
Podle obsahu spisu byl na základě insolvenčního návrhu stěžovatele usnesením Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2012, č.j. KSHK 41 INS 17664/2011-A-12/celk.2, zjištěn
úpadek stěžovatele a povoleno řešení úpadku oddlužením. Dne 14. 3. 2012 proběhlo přezkumné
řízení. V průběhu insolvenčního řízení dne 15. 3. 2012 zaevidoval Finanční úřad v Havlíčkově
Brodě (dále jen „správce daně“) přiznání stěžovatele k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací
období roku 2011, jehož součástí byla i žádost o vrácení přeplatku. Správce daně svým
rozhodnutím ze dne 23. 5. 2012, č.j. 89346/12/223911706848, nalézací řízení zahájené
podáním předmětného daňového přiznání zastavil podle ust. §106 odst. 1 písm. b) zákona
č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro jeho nepřípustnost. Proti tomuto rozhodnutí
podal stěžovatel odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství
ze dne 14. 2. 2013, č.j. 4962/13/5000-14102-706807. Toto rozhodnutí následně stěžovatel napadl
žalobou, kterou krajský soud rozsudkem zamítl, a poté napadeným usnesením vyzval stěžovatele
k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu.
Podle ust. §11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích se od poplatku osvobozují
insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají
majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.
Podle ust. §229 odst. 3 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „insolvenční zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě
osobou s dispozičními oprávněními dlužník v době od povolení oddlužení.
Podle ust. §205 odst. 1 insolvenčního zákona jestliže insolvenční návrh podal dlužník,
náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky
spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu
insolvenčního řízení.
Podle ust. §206 odst. 1 písm. h) insolvenčního zákona majetkovou podstatu podle §205
tvoří dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných
a pohledávek, které dosud nejsou splatné.
Protože stěžovatel je ve smyslu citovaných ustanovení insolvenčního zákona dlužníkem
s dispozičním oprávněním, který se podanou žalobou domáhal vydání plnění do majetkové
podstaty, vztahuje se na něj osvobození od soudních poplatků podle ust. §11 odst. 2 písm. n)
zákona o soudních poplatcích.
Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů zrušil napadené usnesení krajského
soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první před středníkem
s. ř. s.).
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu
řízení, je tento soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem
ve zrušovacím rozhodnutí (§110 odst. 4 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem bez jednání,
protože mu takový postup umožňuje ust. §109 odst. 2 s. ř. s.
V novém rozhodnutí krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu