ECLI:CZ:NSS:2015:NAD.306.2015:47
sp. zn. Nad 306/2015 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje
JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce:
ASAP s. r. o., se sídlem Věž 145, Věž, zast. JUDr. Josefem Košmiderem, advokátem se sídlem
Kalinovo nábřeží 605, Havlíčkův Brod, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 4. 2014,
č. j. 9275/14/5000-14204-711322, o nesouhlasu Krajského soudu v Hradci Králové s postoupením
této věci Krajským soudem v Brně,
takto:
K řízení je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále i „krajský soud“) dne 11. 6. 2014
se žalobce domáhal, aby bylo v záhlaví označené rozhodnutí žalovaného zrušeno
pro nezákonnost.
[2] Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 Af 45/2014 - 32,
o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové. Postoupení věci odůvodnil
tím, že v prvním stupni rozhodovalo ve věci územní pracoviště Finančního úřadu pro Kraj
Vysočina v Havlíčkově Brodě, které má sídlo v obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.
Podle §7 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., s. ř. s. platí, že je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Protože Okresní soud
v Havlíčkově Brodě spadá do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, je ve věci podle
Krajského soudu v Brně příslušný právě tento soud.
[3] Dne 16. 11. 2015 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, v němž Krajský
soud v Hradci Králové vyjádřil nesouhlas s postoupením věci krajským soudem. Uvedl,
že územní pracoviště je pouze vnitřním organizačním útvarem finančního úřadu a nemá
postavení samostatného správního orgánu. Subjektem, od jehož sídla se odvíjí určení místní
příslušnosti, je Finanční úřad pro Kraj Vysočina, který sídlí v Brně. Místně příslušným
k projednání a rozhodnutí věci je proto Krajský soud v Brně.
[4] Nejvyšší správní soud při posouzení vyjádřeného nesouhlasu s postoupením věci vyšel
z citovaného ustanovení §7 odst. 2 s. ř. s. a také z ustanovení §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
který podává definici správního orgánu pro účely řízení před správními soudy. Organizační
složku určitého správního orgánu lze v tomto směru považovat za samostatný správní orgán
pouze tehdy, svěřuje-li jí právní předpis určité samostatné rozhodovací pravomoci. Zároveň
zohlednil závěry usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2015,
č. j. Nad 288/2014 - 58, č. 3257/2015 Sb. NSS, podle kterého „(p)ojem správního orgánu tak je nutno
vnímat pro účely určení pravomoci a příslušnosti soudů ve správním soudnictví především v rovině
kompetenční - správním orgánem v tomto smyslu, tedy mimo jiné i ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s., jenž stanoví
pravidla pro určení místní příslušnosti správních soudů, je svazek kompetencí určitého typu. Institucionální
uspořádání či dokonce právní osobnost entity, jejíž součástí je uvedený svazek kompetencí, je pro posouzení,
zda se u tohoto svazku jedná o správní orgán, zpravidla irelevantní či pouze pomocné kritérium. V obecné rovině
nelze stanovit jednoznačné, „technické“ pravidlo, podle kterého se jednoduše posoudí, zda určitá entita disponuje
určitým svazkem kompetencí, takže má povahu správního orgánu ve výše uvedeném smyslu. Je však možno
vymezit určité znaky, na základě jejichž analýzy lze takovýto úsudek zpravidla učinit. Klíčovým znakem bude
zákonné vymezení, komu jsou určité kompetence takříkajíc „přiděleny“, tedy kdo je má vykonávat, aniž by jimi
mohl dále disponovat, zejména je svěřit v rámci určité institucionální struktury menším organizačním jednotkám,
osobám, složkám apod. anebo je naopak převést na vyšší úroveň této struktury.“
[5] Podle §8 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále jen „zákon
o finanční správě“), vykonává finanční úřad působnost na území vyššího územního
samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Specializovaný finanční
úřad vykonává působnost na celém území České republiky. Sídlem finančního úřadu je sídlo
vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Územní
pracoviště finančního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou.
Zákon územním pracovištím finančních úřadů samostatné rozhodovací pravomoci nesvěřuje
a věcnou působnost upravuje ve vztahu k finančním úřadům (viz §10 zákona o finanční správě).
Z dalších ustanovení zákona je přitom patrné, že územní pracoviště je právě jen prodlouženou
rukou finančního úřadu s cílem zajistit dostupnost daňové správy daňovým subjektům. Například
§13 zákona o finanční správě, který obsahuje zvláštní ustanovení o nahlížení do spisu při správě
daní, stanoví, že příslušný orgán finanční správy na požádání bezodkladně informuje daňový
subjekt, na jakém místě je umístěn jeho spis nebo jeho příslušná část, a zároveň příslušný orgán
finanční správy při umístění spisu nebo jeho příslušné části přihlédne zejména k dostupnosti
spisu pro daňový subjekt a k hospodárnosti výkonu správy daní.
[6] Nejedná se tak o situaci, kdy v rámci finančních úřadů existují samostatné správní orgány
v kompetenčním smyslu, které mají (územní) obvod své působnosti vymezen úžeji, než je rámec
fungování finančního úřadu jako celku, ale o situaci, kdy se sice rozhodování v rámci finančního
úřadu odehrává na různých místech (z hledisek geografických), ovšem finanční úřad je jedním
správním orgánem v kompetenčním smyslu. Jeho rozhodování je proto přičitatelné pouze
jednomu místu, a sice jeho sídlu, které je určující pro místní příslušnost soudů ve správním
soudnictví. Tím se odlišuje posouzení rozhodné otázky od závěrů, které se vztahují k předchozí
úpravě před změnou v organizaci územních orgánů finanční správy provedenou zákonem
o finanční správě s účinností od 1. 1. 2013 (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 13. 2. 2014, č. j. Nad 10/2014 - 25).
[7] Podle vyhlášky č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů,
která se nenacházejí v jejich sídlech, patří územní pracoviště v Havlíčkově Brodě mezi územní
pracoviště Finančního úřadu pro Kraj Vysočina. Místně příslušným k řízení je proto Krajský soud
v Brně.
[8] S ohledem na tyto závěry Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Krajského
soudu v Hradci Králové s postoupením věci, a podle §7 odst. 5 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení
je místně příslušný Krajský soud v Brně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce
jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2015
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu