ECLI:CZ:NSS:2016:4.AS.234.2016:20
sp. zn. 4 As 234/2016 - 20
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: B. E., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2016, č. j. 1 Az 52/2016 - 26,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2016, č. j. 1 Az 52/2016 - 26,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 8. 2016, č. j. OAM-413/ZA-ZA11-ZA08-2016,
neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu. V řízení před Městským soudem
v Praze žalobce požádal o ustanovení právního zástupce. Městský soud v Praze usnesením
ze dne 15. 11. 2016, č. j. 1 Az 52/2016 - 26, tento návrh zamítl. V odůvodnění usnesení soud
uvedl, že žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Soud upozornil,
že žalobce v „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ uvedl, že nemá
žádné příjmy ze zaměstnání či dohod konaných mimo pracovní poměr, stejně jako příjmy nemá
jeho manželka, která s ním žije ve společné domácnosti. Soud dále poukázal na to, že na žalobci
jsou ještě finančně závislé jeho nezletilé děti K. B., nar. X, a B. T., nar. X. Žalobce dále uvedl, že
žije v Praze na soukromé adrese, kde nájem činí 8.000 Kč měsíčně s tím, že rodinu finančně
podporuje jejich známý V. F. Soud si k upřesnění informací vyžádal od žalobce potvrzení o výši
příjmů pana F. Žalobce soudu sdělil, že V. F. odmítá své příjmy prokázat a vylučuje v této věci
jakoukoliv pomoc.
Podle soudu žalobce věrohodným způsobem nedoložil své majetkové poměry. Žalobce
totiž soudu sdělil, že žije s rodinou v bytě, kde nájem činí 8.000 Kč měsíčně, jeho manželka nemá
žádné příjmy a je podporován svým známým. Příjmy svého známého V. F. k prokázání svých
tvrzení však žalobce nedoložil. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce dostatečně a věrohodně
nedoložil, že je celá jeho rodina podporována panem F. a že splňuje podmínky pro osvobození
od soudních poplatků. Z těchto důvodů soud návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě
nevyhověl.
Proti uvedenému usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost.
V ní namítl, že nesouhlasí se skutkovými a právními závěry soudu. Stěžovatel podotkl,
že není v současnosti zaměstnán, neboť si po uplynutí šestiměsíční lhůty, kdy jako žadatel
o mezinárodní ochranu nemohl pracovat, prozatím nenašel práci. V obdobné situaci se nachází
i manželka stěžovatele. Dále stěžovatel uvedl, že s manželkou dostávají příspěvek na bydlení
ve výši 2 x 9.600 Kč a podporu od V. F. ve výši 2 x 8.000 Kč. Stěžovatel zdůraznil, že podpora V.
F. je nenároková a byla mu poskytnuta jako přátelská půjčka. Stěžovatel tyto prostředky bude
povinen vrátit, až si najde práci. Prokazování příjmů třetí osoby, která stěžovateli dobrovolně
pomáhá, považuje stěžovatel za nesprávný a nezákonný postup soudu. Podle stěžovatele bylo
čistě na rozhodnutí pana F., jakou podporu mu poskytne, přičemž výše majetku či příjmů pana F.
není pro projednávanou věc relevantní. Stěžovatel zdůraznil, že navíc nemá žádné právní
prostředky, jak se domáhat zjištění výše příjmů pana F. Stěžovatel proto Nejvyššímu správnímu
soudu navrhl, aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu
řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že její posouzení ponechává na úvaze
Nejvyššího správního soudu.
Stěžovatel v kasační stížnosti označil jako důvody podání kasační stížnosti §103 odst. 1
písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní však v kasační stížnosti shledal konkrétní námitky toliko
ve vztahu k §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Kasační stížnost je důvodná.
Nejvyšší správní soud se totiž ztotožnil s názorem stěžovatele, že soud pochybil
při posuzování příjmů stěžovatele získaných od pana F. v souvislosti s posouzením návrhu
stěžovatele na ustanovení právního zástupce. Soud v této souvislosti uvedl, že žádost stěžovatele
o ustanovení právního zástupce je nedůvěryhodná, neboť z jejího obsahu není zřejmé, jaké
příjmy má pan F., který finančně podporuje stěžovatele. Nejvyšší správní soud se s tímto závěrem
neztotožnil. Pro posouzení návrhu na ustanovení zástupce stěžovateli totiž není jakkoliv
relevantní celková výše příjmů pana F. Soudu v žalobním řízení při posuzování předmětného
návrhu příslušelo posoudit jen výši příjmů a výdajů stěžovatele, respektive členů jeho rodiny.
Proto se měl soud zaměřit ohledně vztahu stěžovatele a pana F. výlučně na příjmy, které
stěžovatel od něho získal, respektive získává, a tyto příjmy v souvislosti s návrhem stěžovatele
posoudit.
Jelikož Městský soud v Praze v tomto směru nesprávně posoudil návrh stěžovatele
na ustanovení právního zástupce v řízení o žalobě, Nejvyšší správní soud podle §110 odst. 1 věty
první s. ř. s. napadené usnesení zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm bude
Městský soud v Praze podle §110 odst. 4 s. ř. s. vázán právním názorem vysloveným
v tomto zrušovacím rozsudku. V dalším řízení bude tedy soud povinen zjistit, jaké finanční
prostředky stěžovatel od V. F. získal, či případně získává, a následně poté vyhodnotit celkové
majetkové poměry stěžovatele v souvislosti s jeho návrhem na ustanovení zástupce v řízení o
žalobě.
V dalším řízení Městský soud v Praze podle §110 odst. 3 věty první s. ř. s. rozhodne
i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2016
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu