ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.251.2017:20
sp. zn. 4 As 251/2017 - 20
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: V. H., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 31. 10. 2017 č. j. OAM-148/LE-LE05-LE26-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2017, č. j. 60 Az 79/2017 - 25,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2017, č. j. 60 Az 79/2017 - 25,
se z r ušuj e a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Rekapitulace předcházejícího řízení
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 10. 2017, č. j. OAM-148/LE-LE05-LE26-2017, žalobci
neudělil mezinárodní ochranu podle §12, 13, 14, 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Proti
tomu rozhodnutí žalobce brojil žalobou ke Krajskému soudu v Plzni.
[2] Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. 11. 2017, č. j. 60 Az 79/2017 - 25, ustanovil
žalobci zástupcem Organizaci pro pomoc uprchlíkům, z.s., se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9.
Krajský soud konstatoval, že žalobce sice splnil podmínky pro ustanovení zástupce, avšak jeho
návrhu na ustanovení zástupce advokáta Mgr. Ing. Jakuba Backy, se sídlem Šlejnická 1547/13,
Praha 6, nevyhověl. Doplnil, že Organizace pro pomoc uprchlíkům opětovně poskytuje právní
poradenství a s ustanovením souhlasila. Její pověřený zástupce krajskému soudu předal informaci,
podle níž mu žalobce sdělil, že má věc předjednanou s Mgr. Backou a že již požádal
o jeho ustanovení. K tomu krajský soud uvedl, že pokud žalobce na zastoupení Mgr. Backou
trvá, může mu udělit plnou moc. Dále upozornil, že návrhu žalobce nemusí být automaticky
vyhověno, a to zejména z důvodu hospodárnosti. Podle krajského soudu bylo namístě ustanovit
zástupcem Organizaci pro pomoc uprchlíkům, a to z toho důvodu, že její zaměstnanci disponují
právnickým vzděláním, v dané problematice se orientují, jsou způsobilí poskytovat kvalifikované
právní služby a na rozdíl od ustanoveného advokáta jsou jí hrazeny jen hotové výdaje, přičemž
její zbývající činnost je hrazena z veřejných prostředků.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Proti uvedenému usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost.
Namítl, že Mgr. Backa pravidelně dojíždí do Zařízení pro zajištění cizinců Balková
(dále jen „ZZC“) a že mu byl již dříve ustanoven zástupcem v žalobním řízení před Městským
soudem v Praze směřujícím proti rozhodnutím o zajištění podle zákona o pobytu cizinců. Proto
byly dány rozumné důvody pro ustanovení i v nyní projednávané věci. Upozornil, že Organizace
pro pomoc uprchlíkům není na rozdíl od Mgr. Backy zcela nezávislá, navíc jako taková nijak
negarantuje kvalitu zastupování, přičemž dodržování kvality nelze nijak kontrolovat či korigovat.
Podle stěžovatele zde existuje jednoznačný střet zájmů žalovaného a Organizace pro pomoc
uprchlíkům, neboť ta je financována z grantů poskytovaných žalovaným. Tato finanční závislost
i značná podobnost obsahu poskytovaných právních služeb s „úsekem správy, v němž bylo vydáno
napadené rozhodnutí“, by u advokáta vedla k nezbytnosti zproštění zastupování, neboť
by stěžovatele nemohl zastupovat v jeho nejlepším zájmu. Ostatně to se již dříve projevilo
v situaci, kdy Organizace pro pomoc uprchlíkům nedostala grant od žalovaného a poskytování
právních služeb okamžitě ukončila nezávisle na svých závazcích vůči zajištěným cizincům.
Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Krajského
soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2017, č. j. 60 Az 79/2017 - 25.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel napadá výlučně procesní
postup krajského soudu, a proto rozhodnutí ponechává plně na úvaze Nejvyššího správního
soudu.
III. Posouzení kasační stížnosti
[5] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s §109 odst. 3 a 4
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti. Neshledal přitom vady
podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Z obsahu kasační
stížnosti je zřejmé, že ji stěžovatel podal z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[6] Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „[k]asační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.“ Nesprávné
právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný
právní předpis, popřípadě je sice aplikován správný právní předpis, ale tento je nesprávně
vyložen.
[7] Kasační stížnost je důvodná.
[8] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 21. 12. 2009
č. j. 7 Azs 24/2008 - 141, shledal, že „vyhovět návrhu na ustanovení konkrétního zástupce bude namístě
především tehdy, bude-li takové rozhodnutí opřeno o rozumné a věcné důvody a současně nebude v rozporu s jinými
hledisky, které je nezbytné při rozhodnutí o konkrétní osobě zástupce vzít v úvahu. Pokud totiž účastník řízení
navrhne konkrétní osobu, která by jej měla zastupovat, obvykle tak činí z důvodů, které pokládá za rozumné
a věcně oprávněné. Typicky účastník řízení navrhuje určitou konkrétní osobu tehdy, má-li k ní z určitých důvodů
vybudován vztah důvěry, z něhož vyvozuje, že právě ona bude řádně hájit jeho zájmy. Tato důvěra přitom
představuje jeden ze základních atributů vztahu mezi advokátem a jeho klientem [srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 30. 11. 2005, č. j. 7 Azs 214/2005 - 96 (www.nssoud.cz)]. Vztah důvěry často
vznikne tehdy, zabývala-li se navrhovaná osoba jako zástupce věcí účastníka řízení již dříve (např. v jiném řízení
před orgány veřejné moci), zastupovala-li jej v jiné jeho věci, je-li z jiných důvodů obeznámena více než jiné osoby
s jeho věcí či s jejími významnými aspekty nebo má-li určité specifické vlastnosti, schopnosti či dovednosti, které
jsou předpokladem pro to, že by mohla ve věci účastníka řízení s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem
vystupovat účinněji než jiné osoby. Takovými specifickými schopnostmi, vlastnostmi či dovednostmi může
být například specializace navrhovaného zástupce na určitá právní odvětví či schopnost komunikovat s účastníkem
řízení (typicky právě v případě žadatelů o mezinárodní ochranu) v jeho mateřštině nebo jiném jazyce, kterým
se dorozumí.“
[9] Důvodem pro nevyhovění návrhu na ustanovení konkrétního zástupce mohou být podle
uvedeného rozsudku rozšířeného senátu potom především okolnosti, které „svojí povahou
či významem převažují nad respektováním rozumných a věcně oprávněných důvodů, které účastník uvedl ve svém
návrhu. Takovými situacemi, kdy nebude vhodné návrhu na ustanovení konkrétního zástupce vyhovět,
bude například to, že vzhledem k místu konání soudního řízení či k místu pobytu účastníka řízení
by komunikace zástupce se soudem, s účastníkem řízení či s jinými osobami narážela na neúměrné obtíže,
nebo to, že navrhovaný zástupce je toho času zaneprázdněn poskytováním právní pomoci jiným osobám
a není schopen se věci účastníka řízení věnovat s potřebnou péčí. V tomto ohledu je nicméně třeba trvat
na tom, že pokud soud návrhu účastníka řízení na ustanovení konkrétního zástupce nevyhoví, je povinen
své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit.“
[10] V posuzovaném případě stěžovatel žádal o ustanovení zástupce advokáta
Mgr. Ing. Jakuba Backy, se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, jelikož tento advokát
byl stěžovateli již jednou ustanoven v souvisejícím řízení před Městským soudem v Praze,
a byl tak s jeho případem seznámen. Krajský soud této žádosti nevyhověl a namísto
toho stěžovateli stanovil zástupcem Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Tento postup odůvodnil
zejména vhodností a hospodárností řízení, neboť náklady advokáta hradí v plné výši stát,
na rozdíl od Organizace pro pomoc uprchlíkům, které lze přiznat jen hotové výdaje a která svou
zbývající činnost hradí z veřejných prostředků.
[11] Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené důvody v posuzovaném případě
neodůvodňují nevyhovění návrhu stěžovatele na ustanovení Mgr. Ing. Jakuba Backy. Stěžovatel
svoji žádost o ustanovení tohoto advokáta rozumně a věcně odůvodnil s odkazem na předchozí
zastoupení tímto advokátem a vzájemnou důvěru, přičemž toto tvrzení doložil. Sídlo
Mgr. Ing. Jakuba Backy (Šlejnická 1547/13, Praha) není od ZZC vzdáleno natolik,
aby to představovalo při plnění účelu zastoupení neúměrné obtíže, a to zvlášť pokud se tento
advokát cizineckým právem zabývá a do ZZC pravidelně dojíždí. Náklady řízení, které bude
za soudní řízení nést stát, nejsou natolik vysoké, aby zde převážil zájem na hospodárnosti řízení
a krajský soud proto nemohl vyhovět žádosti stěžovatele a ustanovit mu zástupcem
Mgr. Ing. Jakuba Backu.
[12] S ohledem na výše uvedené krajský soud pochybil, pokud stěžovateli k jeho odůvodněné
žádosti ustanovil zástupcem Organizaci pro pomoc uprchlíkům namísto Mgr. Ing. Jakuba Backy,
o jehož ustanovení stěžovatel žádal a zároveň uvedl rozumné důvody pro tuto volbu.
[13] Nejvyšší správní soud doplňuje, že tímto závěrem nijak nezpochybňuje způsobilost
či ochotu Organizace pro pomoc uprchlíkům účinně a kvalifikovaně hájit zájmy stěžovatele.
IV. Závěr
[14] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou
a v souladu s větou před středníkem §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil napadené usnesení Krajského
soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2017, č. j. 60 Az 79/2017 - 25. Krajský soud v Plzni bude v dalším
řízení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110
odst. 4 s. ř. s.). V novém rozhodnutí Krajský soud v Plzni rozhodne i o náhradě nákladů řízení
o kasační stížnosti (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. prosince 2017
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu