ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.65.2017:24
sp. zn. Vol 65/2017 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše
(soudce zpravodaj), Pavla Molka a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele:
Česká pirátská strana, se sídlem Řehořova 943/19, Praha 3, proti odpůrci: Státní volební
komise, se sídlem nám. Hrdinů 4, Praha 4, ve věci návrhu „na určení neplatnosti volby kandidáta
do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve volbách konaných ve dnech
20. a 21. 10. 2017“,
takto:
I. Návrh se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 3. 11. 2017 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh na určení neplatnosti
volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve volbách konaných
ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Tímto návrhem bylo navrhováno, aby soud rozhodl o neplatnosti
volby všech zvolených poslanců, neboť nelze určit, jaký je skutečný výsledek voleb v některých
okrscích. Bylo proto navrženo provést přepočet hlasů přinejmenším v uvedených okrscích,
kde došlo zjevně k chybám. Návrh se dovolává článku na internetovém serveru www.irozhlas.cz
s názvem „Některé volební komise pochybně započítávaly hlasy. Podle výsledků všichni
kroužkovali, voliči to popírají“ ze dne 25. 10. 2017 a poukazuje na údaje Českého statistického
úřadu ohledně voleb. Chyby podle volební stížnosti nastaly také v případě přednostních hlasů na
zadní straně volebních lístků. V některých okrscích došlo k prodloužení doby hlasování v době,
kdy již začaly být zveřejňovány průběžné výsledky hlasování. Na Ústecku došlo ke kupčení
s hlasy.
[2] Návrh byl podán prostřednictvím informačního systému datových schránek a učiněn
z datové schránky České pirátské strany. V textu návrhu bylo uvedeno, že jej za navrhovatele činí
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. Dále bylo uvedeno, že věc vyřizuje V. T. E., oficiál, administrativní
odbor. Samotný návrh byl opatřen uznávaným elektronickým podpisem V. T. E..
[3] Dne 8. 11. 2017 obdržel Nejvyšší správní soud z datové schránky České pirátské strany
podání označení „Informace o podání zjevně neoprávněnou osobou a eventuální zpětvzetí
návrhu ve věci voleb“. Toto podání není samo o sobě elektronicky podepsáno a jako podepisující
osoba je uveden Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, místopředseda strany. V přípisu je soudu
sdělováno, že ačkoliv byl úkon skutečně učiněn z datové schránky České pirátské strany, podepsal
jej V. T. E., který je administrátorem datové schránky, ale k učinění uvedeného úkonu nebyl dle
zákona oprávněn ani statutárním orgánem pověřen. V návrhu je mylně podepsán předseda strany
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. Ten o tomto návrhu však nevěděl a návrh neodsouhlasilo ani
republikové předsednictvo, které je statutárním orgánem České pirátské strany. Podatel proto
navrhl, aby soud návrh odmítl jako podaný osobou zjevně neoprávněnou podle §46 odst. 1 písm.
c) s. ř. s. Pokud by soud takto nepostupoval, byl návrh vzat zpět a navrženo, aby soud řízení
zastavil podle §47 písm. a) s. ř. s.
[4] Nejvyšší správní soud se tedy v prvé řadě musel zabývat tím, zda návrh ze dne 3. 11. 2017
lze považovat za návrh učiněný Českou pirátskou stranou. Podatel se při podání návrhu
dovolával §18 odst. 2 zákona č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů, podle nějž platí: „Úkon učiněný osobou uvedenou v §8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou,
pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně
a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“
Jedná se tedy o tzv. fikci podpisu. Ta se však uplatní pouze tehdy, kdy samotný úkon není
elektronicky podepsán, neboť fikce nastupuje právě pouze tehdy, kdy podpis absentuje.
S ohledem na to Nejvyšší soud ve stanovisku pléna ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015,
č. 1/2017 Sb. NS (dále jen „stanovisko NS k elektronickému doručování“), dospěl mimo jiné
k závěru, že „Bylo-li podání v elektronické podobě opatřeno uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu §6
odst. 1, 2 zák. č. 297/2016 Sb. (dříve podle §11 odst. 1, 3 zák. č. 227/2000 Sb., ve znění účinném
do 18. 9. 2016), nepoužije se tzv. fikce podpisu podle §18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, i když bylo učiněno prostřednictvím datové schránky.“ Nejvyšší správní soud se s tímto závěrem
plně ztotožňuje.
[5] V případě návrhu ze dne 3. 11. 2017 tedy nenastala fikce podpisu České pirátské strany.
Návrh byl podepsaný V. T. E., který však není uveden v rejstříku politických stran a politických
hnutí jako osoba, která by byla oprávněna za Českou pirátskou stranu jednat. Oprávnění tuto
stranu zastupovat nebylo doloženo ani žádným jiným způsobem.
[6] Oproti tomu podání ze dne 8. 11. 2017 je třeba považovat za podání řádně učiněné
Českou pirátskou stranou. Samotný návrh není podepsán uznávaným elektronickým podpisem,
je opatřen pouze jednoduchým elektronickým podpisem (napsaným textem) místopředsedy
strany. Ten je v rejstříku politických stran a politických hnutí veden jako člen statutárního orgánu.
Podle stanoviska NS k elektronickému doručování platí: „Byl-li z datové schránky toho, kdo činí úkon,
nebo jeho právního zástupce odeslán do datové schránky soudu elektronický dokument, který obsahuje podání
ve věci samé, považuje se za řádně podepsaný úkon ve smyslu §18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, i když takové podání neobsahuje uznávaný elektronický podpis.“ Zároveň nenastala
situace předvídaná v bodě 28 písm. c) předmětného stanoviska, tedy že by byl rozpor spočívající
v tom, že by část datové zprávy byla podepsána jiným než uznávaným elektronickým podpisem
jiné osoby, než pro kterou je datová schránka zřízena, neboť Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
je uveden jako místopředseda strany
[7] Dále soud posoudil, jaké důsledky má skutečnost, že návrh za Českou pirátskou stranu
podala osoba k tomu neoprávněná. Obdobná situace je již řešena judikaturou Nejvyššího soudu,
od níž Nejvyšší správní soud neshledává důvod se odchylovat. Ta dospěla k závěru, že uvedenou
situaci nelze posoudit tak, že jde o návrh podaný někým, kdo k tomu není oprávněn [např. §218
odst. 1 písm. b) o. s. ř., obdobně pak §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., jehož se dovolává Česká
pirátská strana]. Není totiž významné jen to, kdo podání učinil, ale podstatné je také to, zda sám
hodlá vstoupit do procesněprávního vztahu, nebo zda procesněprávní úkon činí za jiného
(za účastníka řízení) jako jeho zástupce. Učinila-li určitá osoba procesněprávní úkon za jiného
jako jeho zástupce, neuplatňuje v řízení sama (svým jménem) procesní práva, ale jedná
za zastoupeného. Nedostatek plné moci je pak nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit.
K tomu viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1997, sp. zn. 3 Cdon 992/97,
č. 48/1998 Sb. NS, na které navazovala další rozhodnutí, například usnesení ze dne 27. 11. 2001,
sp. zn. 29 Cdo 2352/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 60/2002, nebo ze dne
26. 1. 2005, sp. zn. Odo 344/2004.
[8] Případné nedoložení zastoupení či oprávnění jednat za určitou osobu je proto třeba
považovat za nesplnění jiné podmínky řízení ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
která je však odstranitelná. S ohledem na to, že Česká pirátská strana sama sdělila, že V. T. E. za
ni nebyl oprávněn jednat, nemělo smysl ji vyzývat k odstranění uvedeného nedostatku návrhu.
Proto bylo na místě návrh odmítnout podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[9] Nákladový výrok se opírá o §93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu