ECLI:CZ:NSS:2018:1.AZS.191.2018:34
sp. zn. 1 Azs 191/2018 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: I. S., zastoupena
Mgr. Ivo Chmelařem, advokátem se sídlem Dlouhá 176/11, Litoměřice, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 16. 12. 2016, č. j. OAM-658/ZA-ZA11-K09-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2018, č. j. 75 Az 2/2017 – 47,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Rozhodnutím ze dne 16. 12. 2016 neudělil žalovaný žalobkyni mezinárodní ochranu
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).
Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem,
zároveň s podáním žaloby požádala o ustanovení zástupce. Krajský soud žalobu jako
nedůvodnou zamítl.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[2] Proti rozhodnutí krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost,
ve které namítala, že podala žádost o ustanovení advokáta, krajský soud však tuto žádost vůbec
neprojednal a tím zkrátil její možnost bránit se v soudním řízení. Nepřítomnost právníka vedla
k jednostrannému hodnocení situace a stěžovatelčina věc nebyla správně posouzena.
[3] Dále stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o ustanovení právního zástupce a přiznání
odkladného účinku, neboť současný stav jí může přivodit značnou újmu na právech v případě,
že by byla nucena vycestovat z České republiky. Na Ukrajině hrozí stěžovatelce vážné nebezpečí
z politických důvodů a zuří tam občanská válka.
[4] Žalovaný ke kasační stížnosti uvedl, že směřuje pouze do procesního postupu krajského
soudu, usnesení o neustanovení zástupce nemá k dispozici, a proto se nemůže více k věci vyjádřit.
Dále plně odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a trval na tom, že vycházel ze spolehlivě
zjištěného skutkového stavu.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Kasační stížnost je přípustná. Jelikož se jedná o věc mezinárodní ochrany, zabýval
se Nejvyšší správní soud nejprve v souladu s §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“) otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatelky. Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou.
[6] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu
učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno
zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.
[7] Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá pochybení soudu, jež mělo dopad do jejího
hmotněprávního postavení. Nejvyšší správní soud se zabýval důvody přijatelnosti kasační
stížnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost je nepřijatelná.
[8] Ze spisu krajského soudu jasně plyne, že soud se návrhem stěžovatelky na ustanovení
zástupce zabýval a věcně o něm rozhodl usnesením ze dne 8. 3. 2017, č. j. 75 Az 2/2017 – 26,
tak že se návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce zamítá. Usnesení o neustanovení zástupce
bylo stěžovatelce dle doručenky založené v soudním spise doručeno vhozením do schránky
dne 13. 3. 2018, a to na adrese, kterou sama v podáních uváděla a na které si prokazatelně
přebírala poštu, neboť dřívější přípisy od soudu, na které reagovala, byly doručovány
tamtéž. Při ústním jednání konaném dne 30. 4. 2018 stěžovatelka nikterak neupozornila
na to, že dle jejího názoru nebylo o její žádosti rozhodnuto.
[9] Z výše uvedeného plyne, že krajský soud žádným způsobem nepochybil. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost stěžovatelky neshledal přijatelnou a odmítl ji.
[10] O žádosti stěžovatelky o ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti
rozhodl Nejvyšší správní soud dne 10. 7. 2018 usnesením č. j. 1 Azs 191/2018 – 21. O žádosti
o přiznání odkladného účinku soud nerozhodoval, neboť podání kasační stížnosti ve věci
mezinárodní ochrany má odkladný účinek ze zákona (§32 odst. 5 ve spojení s §32 odst. 2 zákona
o azylu).
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů shledal, že kasační stížnost nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatele a kasační stížnost proto odmítl jako nepřijatelnou podle §104a odst. 1
s. ř. s.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá
o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s, podle nichž žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. října 2018
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu