ECLI:CZ:NSS:2018:10.AS.272.2018:72
sp. zn. 10 As 272/2018 - 72
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: PLESOLAR, s. r. o., se sídlem
Vídeňská 172, Vestec, proti žalované: Státní energetická inspekce, se sídlem Gorazdova 24,
Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 4. 2016, č. 902019516, sp. zn. 88/062109313,
v řízení o kasačních stížnostech podaných (I) Mgr. Davidem Satkem, advokátem se sídlem
Na Příkopě 1047/17, Praha 1, a (II) Mgr. et Mgr. Janem Kořánem, advokátem se sídlem
Opletalova 55, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2018,
čj. 62 Af 85/2016-239, o návrzích na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem
takto:
Kasačním stížnostem se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Územní inspektorát Státní energetické inspekce pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina
vydal dne 11. 2. 2016 rozhodnutí, kterým žalobkyni uložil pokutu ve výši 1 987 164 Kč
za porušení cenových předpisů. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně (dále jen
„stěžovatelka“) odvolání, které žalovaná zamítla dne 15. 4. 2016 rozhodnutím uvedeným
v záhlaví. Stěžovatelka se proti tomuto rozhodnutí bránila žalobou, kterou Krajský soud v Brně
dne 18. 10. 2018 zamítl. Proti rozsudku krajského soudu podali za stěžovatelku advokáti
Mgr. David Satke a Mgr. et Mgr. Jan Kořán kasační stížnosti (neboť se oba domnívají,
že jsou oprávněni za stěžovatelku jednat). Oba současně s podáním kasační stížnosti požádali
o přiznání odkladného účinku.
[2] Mgr. David Satke v návrhu uvedl, že se stěžovatelka dlouhodobě potýká s nepříznivou
hospodářskou situací, která je ještě prohloubena vzájemnými spory společníků a jednatelů.
Stěžovatelka má tedy omezené možnosti, jak by mohla uhradit uloženou pokutu. Pokud by
stěžovatelka musela pokutu uhradit, byla by nevratně ovlivněna možnost výkonu její hospodářské
činnosti, a tedy i její samotná existence. Jediným likvidním zdrojem finančních prostředků jsou
peníze uložené u UniCredit Bank (cca 600 tisíc Kč), které však banka blokuje kvůli splatnosti
úvěru. Toto tvrzení Mgr. Satke doložil listinami. Jediným stěžovatelčiným předmětem podnikání
je solární elektrárna FVE Plenkovice; veškeré příjmy, které stěžovatelce vyplácí společnost OTE,
a. s., jako podporu na výrobu elektrické energie, však stěžovatelka používá k úhradě závazků
plynoucích ze smlouvy o úvěru. NSS by také měl vzít v potaz, že stěžovatelce byl ustanoven
opatrovník, který má omezen přístup k financování stěžovatelčiných potřeb, nemá tedy stejné
možnosti jako statutární orgán ve standardně fungující společnosti. Přiznáním odkladného účinku
nevznikne újma žádné třetí osobě kromě státu. Pokuta uložená stěžovatelce však představuje
zanedbatelnou část z předpokládaného příjmu státního rozpočtu, újma státu je tedy nepoměrně
menší než újma hrozící stěžovatelce. Přiznání odkladného účinku není s ohledem na shora
uvedené ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť takovým zájmem není včasný výběr
uložených pokut.
[3] Mgr. Jan Kořán ve svém návrhu upozornil na to, že stěžovatelka nemá k dispozici
aktuální údaje o svém hospodaření (kromě informací založených ve sbírce listin obchodního
rejstříku), neboť těmi disponuje její opatrovník. O její nepříznivé finanční situaci svědčí
předložené rozvahy za roky 2013 – 2015 a za rok 2017 a výkazy zisků a ztrát; je také třeba brát
v úvahu, že nesplacená výše úvěru ke konci roku 2017 činila více než 18 mil. Kč. Mgr. Kořán dále
poukázal na pozastavení platby podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů od společnosti OTE,
a. s. Důvodem pro pozastavení bylo právě rozhodnutí žalované o uložení pokuty. Nepřiznání
odkladného účinku by proto mohlo opět ohrozit (nyní obnovené) vyplácení této podpory.
Obecně pak Mgr. Kořán popisoval totožné důvody pro přiznání odkladného účinku, jaké uváděl
Mgr. Satke. Závěrem pak Mgr. Kořán poukázal na skutečnost, že krajský soud přiznal odkladný
účinek stěžovatelčině žalobě.
[4] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku souhlasí.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného
správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[6] Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka ze zákonného
pravidla v §107 s. ř. s.; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně
je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli
nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.
[7] Po zhodnocení důvodů, které uvedli oba advokáti, dospěl NSS k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. jsou
naplněny. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku by stěžovatelce
hrozila bezprostřední újma, která by v případě nutnosti uhradit pokutu uloženou ve značné výši
spočívala v nevratném ohrožení její samotné existence, neboť stěžovatelka má momentálně jen
velmi omezené možnosti, jak získávat finanční prostředky. Naopak újma, která by nesplněním
uložené povinnosti hrozila státu, je v poměru ke stěžovatelčině možné újmě zanedbatelná.
[8] NSS dále zkoumal, zda existuje důležitý veřejný zájem, s nímž by bylo přiznání
odkladného účinku v rozporu, a dospěl k závěru, že tomu tak není.
[9] NSS proto přiznal kasačním stížnostem odkladný účinek. Tím však nijak nepředjímá
své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu