ECLI:CZ:NSS:2018:2.AZS.334.2018:33
sp. zn. 2 Azs 334/2018 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: O. H., zastoupený JUDr. Juditou
Jakubčíkovou, advokátkou se sídlem Krameriova 139, Klatovy, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 6. 10. 2017, č. j. MV-99181-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 9. 2018, č. j. 57 A 100/2017 – 67,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného rozsudku (dále jen „napadený rozsudek“) Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský
soud“). Napadeným rozsudkem byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti shora označenému
rozhodnutí žalovaného (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Rozhodnutím žalovaného bylo
zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové
a migrační politiky ze dne 12. 7. 2017, č. j. OAM-10784-40/PP-2016, kterým byla podle
§87e odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, zamítnuta stěžovatelova žádost o vydání povolení k přechodnému
pobytu.
[2] Stěžovatel nezaplatil současně s podáním kasační stížnosti soudní poplatek,
ačkoli v posuzované věci podléhá řízení o kasační stížnosti poplatkové povinnosti podle
§4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
[3] Nejvyšší správní soud podotýká, že stěžovatel je zastoupen jím zvolenou advokátkou,
jak uvedeno v záhlaví tohoto usnesení. V kasační stížnosti přitom tato zástupkyně stěžovatele
uvedla, že soudní poplatek zaplatí sám stěžovatel kolky a zároveň výslovně požádala,
aby byla výzva k zaplacení soudního poplatku adresována přímo stěžovateli, tedy nikoli
jejím prostřednictvím.
[4] Nejvyšší správní soud v souladu s §9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích
vydal dne 6. 11. 2018 usnesení č. j. 2 Azs 334/2018 – 27, kterým stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě
15 dní od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč
(srov. položku 19 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou č. 1 zákona o soudních
poplatcích). Toto usnesení následně vypravil s ohledem na výslovnou žádost zástupkyně
stěžovatele na adresu stěžovatele uvedenou v kasační stížnosti (A. 509, K.). Usnesení se tímto
způsobem nepodařilo doručit, přičemž z poštovní obálky je patrný záznam doručovatele, podle
kterého není na uvedené adrese adresát znám. V souladu s §50 odst. 2 věty první zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), užitým přiměřeně
podle §64 s. ř. s., byla následně poštovní obálka s doručovaným usnesením vrácena
poskytovatelem poštovních služeb Nejvyššímu správnímu soudu.
[5] Podle §50 odst. 2 věty druhé o. s. ř. dále platí, že „[o]desílající soud doručí písemnost vyvěšením
na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení.“ Dne 15. 11. 2018
proto Nejvyšší správní soud vyvěsil usnesení ze dne 6. 11. 2018, č. j. 2 Azs 334/2018 – 27,
na úřední desce soudu. Vzhledem k tomu, že desátý den vyvěšení usnesení připadl na neděli
25. 11. 2018, nastala s ohledem na ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s. fikce doručení až nejblíže
následujícího pracovního dne, a sice v pondělí 26. 11. 2018. Tímto dnem tedy bylo stěžovateli
usnesení vyzývající k zaplacení soudního poplatku doručeno, čímž započala svůj běh
patnáctidenní lhůta k zaplacení soudního poplatku. S ohledem na §40 odst. 2 s. ř. s. připadl
konec lhůty k zaplacení soudního poplatku na úterý 11. 12. 2018.
[6] Nejvyšší správní soud nicméně neobdržel ve lhůtě k zaplacení soudního poplatku,
ani kdykoli později, jakoukoli platbu, již by bylo lze identifikovat jako platbu soudního poplatku
za předmětnou kasační stížnost. Lze tedy konstatovat, že lhůta k zaplacení soudního
poplatku uplynula marně, a proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než řízení v souladu
s §9 odst. 1 in fine zákona o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s., zastavit.
[7] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud přiměřeně podle
§60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s §120 téhož zákona), který mj. stanoví, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2018
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu