ECLI:CZ:NSS:2018:3.AS.28.2018:46
sp. zn. 3 As 28/2018 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce J. C., zast. Mgr. Janem
Drapáčem, advokátem se sídlem nám. Osvobození 28, Zábřeh, proti žalovanému Krajskému
úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. KUOK 81904/2016, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 11. 2017, č. j. 65 A
75/2016 - 40, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 8. 2. 2018 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“)
proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci,
jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného, vydaného ve věci spáchání
správního deliktu podle §180 odst. 1 písm. l) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Přípisem ze dne 27. 4. 2018 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 6. 2018
prostřednictvím datové schránky právního zástupce stěžovatele, uplatnil stěžovatel návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh odůvodnil stěžovatel pouze existencí
nebezpečí, že pokuta ve výši 30.000 Kč, jež mu byla uložena za výše uvedený správní delikt, bude
vymáhána před rozhodnutím o kasační stížnosti.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu stěžovatele uvedl, že nesouhlasí s přiznáním
odkladného účinku. Dodal, že stěžovatel nedoložil soudu žádné skutečnosti,
ze kterých by bylo možné dovodit, že je pokuta likvidační, ani jiným způsobem návrh
neodůvodnil.
[4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
„[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[5] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[6] Podle §73 odst. 3 s. ř. s. „[p]řiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.“
[7] Ze shora citovaných ustanovení plyne, že v řízení o kasační stížnosti může Nejvyšší
správní soud podle přiměřeně aplikovaného ustanovení §73 s. ř. s. (srov. §107 odst. 1 věta
poslední s. ř. s.) přiznat kasační stížnosti odkladný účinek tehdy, pokud by výkon rozhodnutí
případně jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Přezkoumávané rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci a vykonatelnosti již dnem
15. 8. 2016 (viz rozhodnutí žalovaného s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti
na č. l. 96 správního spisu), přičemž stěžovatel v řízení o žalobě (řízení bylo zahájeno dnem
21. 9. 2016 - viz záznam o ověření elektronického podání žaloby proti přezkoumávanému
rozhodnutí obsažený v soudním spise; srov. §32 s. ř. s.) o přiznání odkladného účinku
nepožádal; účinky spojené s právní mocí a vykonatelností přezkoumávaného rozhodnutí
žalovaného tedy nastaly již před samotným zahájením řízení o žalobě (srov. a contrario
§73 odst. 3 s. ř. s.).
[9] Řízení o kasační stížnosti přitom z procesního hlediska představuje zcela odlišnou situaci,
než je tomu v řízení o žalobě. Stěžovatel kasační stížností napadá rozhodnutí krajského soudu
(srov. §102 s. ř. s.), odkladný účinek kasační stížnosti proto může znamenat toliko odklad
vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci
o zamítnutí žaloby. Z toho vyplývá, že v projednávané věci by ani eventuálně přiznaný odkladný
účinek kasační stížnosti nemohl ovlivnit stále trvající právní účinky přezkoumávaného rozhodnutí
žalovaného (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2015,
č. j. 3 As 9/2015 – 23).
[10] Jelikož přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele by nebyla zachována
kontinuita suspenzívního efektu soudního přezkumu vůči rozhodnutí žalovaného, Nejvyššímu
správnímu soudu nezbývá než uzavřít, že výkon napadeného rozsudku by pro stěžovatele nemohl
znamenat újmu ve smyslu §73 odst. 2 ve spojení s §107 odst. 1 větou poslední s. ř. s.,
a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. července 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu