ECLI:CZ:NSS:2018:3.AS.83.2018:28
sp. zn. 3 As 83/2018 – 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: J. A., zastoupeného
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Velká
Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2015,
č. j. 1252/DS/2015, ID: 55614/2015/KUUK/Bre, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 7. 2018, č. j. 78 A 12/2015-30,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 11. 7. 2018, č. j. 78 A 12/2016 – 44
zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2015,
č. j. 1252/DS/2015, ID: 55614/2015/KUUK/Bre.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 27. 8. 2018 blanketní
kasační stížností. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 9. 2018, č. j. 3 As 83/2018 – 12,
stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve lhůtě patnácti
dnů od doručení uvedeného usnesení. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne
10. 9. 2018. Lhůta usnesením stanovená k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne
25. 9. 2018. Stěžovatel totiž soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil ani v dodatečně
stanovené lhůtě.
[3] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vzniká poplatková povinnost samotným
podáním kasační stížnosti. Dle §7 citovaného zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost
splatným okamžikem jejího podání. Jelikož stěžovatel soudní poplatek nezaplatil při podání
kasační stížnosti, zdejší soud jej vyzval k zaplacení soudního poplatku v (dodatečně) stanovené
lhůtě 15 dnů, jak předpokládá §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Citované ustanovení
zákona o soudních poplatcích rovněž ukládá soudu povinnost zastavit řízení po marném uplynutí
(dodatečné) lhůty stanovené soudem k zaplacení soudního poplatku, přičemž k případnému
zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
[4] Nejvyšší správní soud tedy podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
řízení o kasační stížnosti zastavil, jelikož byly naplněny podmínky předvídané ustanovením
§9 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích. O těchto následcích byl přitom stěžovatel
v usnesení ze dne 4. 9. 2018, č. j. 3 As 83/2018 – 12 poučen.
[5] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. října 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu