Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 08.11.2018, sp. zn. 6 As 268/2018 - 19 [ rozsudek / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:6.AS.268.2018:19

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
Právní věta Oprávněný v exekučním řízení nemůže podat námitky proti usnesení o přerušení exekuce podle §117 odst. 1 správního řádu.

ECLI:CZ:NSS:2018:6.AS.268.2018:19
sp. zn. 6 As 268/2018 - 19 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Petra Průchy a soudce JUDr. Ladislava Derky v právní věci žalobce: J. H., zastoupený Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem, sídlem Na Hutích 661/9, Praha 6, proti žalovanému: Městský úřad Rakovník, sídlem Husovo náměstí 27, Rakovník, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. června 2018, č. j. MURA/29795/2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. července 2018, č. j. 43 A 69/2018 – 13, takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. července 2018, č. j. 43 A 69/2018 – 13 se r uší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalobce se domáhal určení veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích v katastrálním území L. u R., jejichž vlastníkem je PhDr. J. Z. Předběžným opatřením žalovaného ze dne 14. srpna 2017, č. j. MURA/45868/2017 bylo J. Z. uloženo strpět průchod a průjezd přes uvedené pozemky k bydlišti žalobce. Exekučním návrhem ze dne 12. listopadu 2017 se žalobce domáhal výkonu tohoto předběžného opatření. O tomto návrhu žalovaný nerozhodl. [2] Žalovaný usnesením ze dne 31. ledna 2018, č. j. MURA/4143/2018 návrh na určení veřejně přístupné účelové komunikace zamítl. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání ke Krajskému úřadu Středočeského kraje. Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný přerušil prováděnou exekuci, a to do vydání rozhodnutí o odvolání. [3] Žalobu proti usnesení o přerušení provedení exekuce Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) usnesením označeným v záhlaví odmítl pro nepřípustnost, poněvadž žalobce nevyčerpal před podáním žaloby všechny řádné opravné prostředky ve smyslu §68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), tedy námitky podle §117 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní [4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud toto usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [5] Stěžovatel namítá, že §117 správního řádu považuje za oprávněné k podání námitek pouze povinného a osobu, jíž z napadeného úkonu správního orgánu vyplývá povinnost. Stěžovatel však není v postavení povinného ani mu z usnesení žalovaného nevyplynula žádná povinnost. Krajský soud navíc svůj opačný závěr nijak neodůvodnil, jeho rozhodnutí je tudíž nepřezkoumatelné. [6] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem [7] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná. [8] Podle §113 odst. 1 správního řádu platí, že ze závažných důvodů může exekuční správní orgán usnesením odložit nebo přerušit provedení exekuce (…). Proti usnesení vydanému podle tohoto odstavce se nelze odvolat. Krajský soud správně shledal, že proti usnesení o přerušení exekučního řízení lze podat opravný prostředek právě v podobě námitek dle §117 správního řádu. Krajský soud však pochybil v závěru, že stěžovatel byl oprávněn tyto námitky podat. [9] Ustanovení §117 odst. 1 správního řádu dává oprávnění k podání námitek na prvním místě povinnému, jímž se dle §103 odst. 1 správního řádu rozumí ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění. Z předběžného opatření a z napadeného usnesení žalovaného vyplývá, že povinným je osoba odlišná od stěžovatele, pročež mu nepřísluší právo k podání námitek z pozice povinného. [10] Ustanovení §117 odst. 1 správního řádu dále umožňuje podání námitek osobě (odlišné od povinného), které z tohoto úkonu vyplývá povinnost. Komentářová literatura k námitkám dle §117 správního řádu uvádí, že „jinou osobou ve smyslu tohoto ustanovení může být např. ten, v jehož objektu má povinný byt (sídlo, místo podnikání), popř. jiné místnosti a prostory, ve kterých je povinen umožnit oprávněné úřední osobě prohlídku, pakliže zde má povinný své věci. (...) Možnost podání námitek je tak v daném případě ochranou povinného“ (Gříbková, P. a kol. Správní řád – judikatorní komentář. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS consulting, 2017 [cit. 26. 10. 2018]). Obdobně k tomuto uvádí též: Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D., Správní řád: komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016. Pokud tedy stěžovateli z usnesení o přerušení exekučního řízení nevyplývá konkrétní adresovaná povinnost, resp. ji nelze jednoznačně vymezit, lze jazykovým výkladem dovodit, že nemá oprávnění k podání námitek. Tento opravný prostředek totiž směřuje především na ochranu osob postižených exekucí, mezi které v projednávaném případě stěžovatel nepatří. [11] Stav, kdy povinný musí nejprve vyčerpat opravný prostředek v podobě námitek, kdežto oprávněný má možnost dosáhnout na soudní ochranu přímo, se může jevit jako nepraktický. Kromě založení faktické nerovnosti účastníků řízení může docházet i k nepatřičnému štěpení řízení (oprávněný by napadl usnesení o přerušení řízení přímo u soudu, zatímco povinný by musel nejprve vyčerpat námitky). Nelze však tuto skutečnost klást stěžovateli k tíži a nutit ho k vyčerpání opravného prostředku, jenž mu podle §117 odst. 1 správního řádu nenáleží. IV. Závěr a náklady řízení [12] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu podle ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku, což především znamená, že – nedospěje-li k jinému závěru, že není splněna některá jiná podmínka řízení (např. vyloučení napadeného rozhodnutí ze soudního přezkumu, jak apodikticky naznačuje v odůvodnění usnesení) – žalobu věcně projedná i přesto, že stěžovatel usnesení o přerušení exekučního řízení nenapadl námitkami. Tuto možnost totiž stěžovatel za platného právního stavu zjevně neměl. [13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§110 odst. 3 soudního řádu správního). Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. listopadu 2018 JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:Oprávněný v exekučním řízení nemůže podat námitky proti usnesení o přerušení exekuce podle §117 odst. 1 správního řádu.
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:08.11.2018
Číslo jednací:6 As 268/2018 - 19
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zrušeno a vráceno
Účastníci řízení:Městský úřad Rakovník
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:B
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:6.AS.268.2018:19
Staženo pro jurilogie.cz:09.03.2024