ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.361.2018:41
sp. zn. 7 Azs 361/2018 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: N. V. K., zastoupen
JUDr. Matoušem Jírou, advokátem se sídlem 28. října 1001/3, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 8. 2018,
č. j. 31 A 8/2017 - 40,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 26. 4. 2017, č. j. MV-34892-4/SO-2017, žalovaná zamítla odvolání
žalobce a potvrdila rozhodnutí ze dne 2. 2. 2017, č. j. OAM-976-10/ZR-2016, jímž Ministerstvo
vnitra podle §87l odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zrušilo žalobci platnost
povolení k trvalému pobytu a stanovilo mu k vycestování z území České republiky lhůtu 30 dnů
od právní moci rozhodnutí, resp. ode dne propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové,
který ji zamítl rozsudkem ze dne 30. 8. 2018, č. j. 31 A 8/2017 – 40. Rozsudek krajského soudu,
stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je dostupný
na http://www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh odůvodnil
tím, že v návaznosti na napadené rozhodnutí bude nucen vycestovat z území České republiky
s tím, že jeho návrat je v podstatě pro přísnost udělování pobytových oprávnění en bloc vyloučen.
V takovém případě nebude schopen z objektivních důvodů dostát povinnostem uloženým
v usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 12. 6. 2017, č. j. 35 PP 173/2017, jímž byl
podmínečně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, tj. pracovat, hradit způsobenou škodu
a docházet za probačním úředníkem. Pokud by se aktivně nesnažil odčinit následky svého
trestného jednání a neplnil by povinnosti uložené soudem, bude mu bezpochyby Okresním
soudem v Sokolově uložena povinnost vykonat zbytek trestu odnětí svobody. Přiznání
odkladného účinku tak umožní stěžovateli prokázat řádné plnění uložených povinností, které již
nyní podle svých sil plní. K této argumentaci stěžovatel doložil výplatní pásky za období
od prosince 2017 do srpna 2018, pracovní smlouvu a mzdový výměr, probační plán dohledu
a potvrzení o nástupu do zaměstnání. Dalším důvodem pro přiznání odkladného účinku je
potřeba ochrany procesních práv stěžovatele i v rámci řízení o kasační stížnosti. V této souvislosti
poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100,
podle kterého pro výkon ústavního práva na spravedlivý proces je nezbytné, aby účastník řízení
mohl zůstat na území České republiky do skončení předmětného řízení. Dále podle stěžovatele
není bez významu, že odkladný účinek žalobě přiznal již krajský soud.
[4] Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla,
že nesouhlasí s jeho přiznáním. Poukázala na skutečnost, že podle spisového materiálu je
stěžovatel bezdětný, nežije se svou manželkou a nemá zde jiné příbuzné. V zemi původu žijí jeho
rodiče a sourozenci. Stěžovatel se dopustil tří úmyslných trestných činů, když třikrát vedl útok
na řádné přiznání a zaplacení spotřební daně a třikrát učinil nabídku na finanční úplatek
policistům, čímž opakovaně útočil na zájem české společnosti na řádné přiznání a zaplacení
spotřební daně, jejího zájmu na potírání a zamezení korupčního jednání a dále i jejího zájmu
na odhalování pachatelů trestné činnosti. Trestná činnost stěžovatele je prokázána rozsudkem
Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 2. 2016, č. j. 2 T 11/2016 - 199, jimž byl odsouzen
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v úhrnné délce 36 měsíců. Žalovaná je toho názoru,
že i přes deklarované vazby stěžovatele k území, není nikterak vyvrácena nutnost upřednostnit
veřejný zájem před zásahy do života jednotlivce. Dále poukázala na právní zastoupení stěžovatele,
a tudíž na náležitou ochranu jeho práv i bez jeho osobní přítomnosti na území. Právo stěžovatele
účastnit se projednávání podané kasační stížnosti je nadto možno zajistit na základě víza k pobytu
do 90 dnů uděleného podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu
Společenství o vízech (vízový kodex).
[5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[7] Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele důvodným. Přihlédl zejména k tomu,
že žalobou napadeným rozhodnutím bylo zrušeno existující povolení k trvalému pobytu, čímž
stěžovatel ztratil oprávnění k pobytu na území České republiky. V důsledku nepřiznání
odkladného účinku by tak stěžovateli hrozila bezprostřední a závažná újma spočívající v tom,
že by byl nucen k vycestování z území České republiky, což by mohlo mít negativní vliv na jeho
soukromý a rodinný život. Tento negativní vliv by byl o to závažnější, neboť stěžovatel byl
podmínečně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, byla mu stanovena zkušební doba
v trvání tří let a byl nad ním vysloven dohled. Podle usnesení Okresního soudu v Sokolově
ze dne 12. 06. 2017, č. j. 35 PP 173/2017, a probačního plánu dohledu je stěžovatel povinen
ve zkušební lhůtě nastoupit do zaměstnání, hradit dluhy a způsobenou škodu a docházet
za probačním úředníkem. Tyto povinnosti však může plnit pouze v případě své přítomnosti
na území České republiky. V této souvislosti je třeba dodat, že krajský soud přiznal žalobě
odkladný účinek (viz usnesení ze dne 7. 9. 2017, č. j. 31 A 8/2017 – 30). Za této situace proto
pro stěžovatele přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti relevantní smysl má, neboť
pozastavení účinků správního rozhodnutí tak zůstane i nadále zachováno. Odhlédnout nelze ani
od toho, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení
osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení
atd. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100,
ze dne 16. 8. 2012, č. j. 4 As 56/2012 - 58, nebo ze dne 5. 11. 2014, č. j. 1 Azs 140/2014 - 25).
Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku dotklo práv třetích
osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[9] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2018
Mgr. David Hipšr
předseda senátu