ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.219.2018:39
sp. zn. 8 As 219/2018-39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobkyně:
J. T., zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti
žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 6. 4. 2017, čj. DSH/3873/17, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 7. 2018,
čj. 30 A 80/2017-87,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta její žaloba proti shora
označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky
a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Domažlice (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne
15. 12. 2016, čj. MeDO-81194/2016-Václ. Správní orgán I. stupně tímto rozhodnutím zamítl
námitky stěžovatelky proti provedení záznamů bodů v bodovém hodnocení řidiče a tyto záznamy
potvrdil.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost, jejíž součástí
je i návrh na přiznání odkladného účinku. Tento návrh stěžovatelka odůvodňuje předně tím,
že jí hrozí nenapravitelná újma spočívající ve ztrátě zaměstnání. Mobilita je pro ni nezbytná
k výkonu práce, neboť denně dojíždí do zaměstnání do Německa. Stěžovatelka dále poukazuje
na to, že je samoživitelkou dvou nezletilých dětí, přičemž se synem navštěvuje dětskou kliniku
v Plzni a jeho zdravotní stav vyžaduje pravidelné kontroly. Stěžovatelka s ohledem na svůj věk
a pracovní zkušenosti bude jen těžko nacházet uplatnění v jiném oboru, ve kterém by vlastní
mobilita nebyla vyžadována. V návrhu dále upozornila na možnou finanční újmu způsobenou
případnými úkony spojenými s navrácením řidičského oprávnění (přezkoušení v autoškole
a dopravně-psychologické vyšetření), pokud by u ní došlo ke ztrátě zaměstnání. Podle
stěžovatelky by přiznání odkladného účinku nemělo vliv na práva třetích osob
ani by neohrožovalo závažným způsobem veřejný zájem. Připomněla, že krajský soud v řízení
o žalobě odkladný účinek podané žalobě přiznal.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení §73 odst. 2 až 5
s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být
pro přiznání odkladného účinku naplněny dva základní předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační
stížnosti) odkladný účinek, jestliže (i) by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže (ii) to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, k tomu, aby kasační stížnosti mohl být
odkladný účinek přiznán, musí navrhovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit,
že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu čj. 1 As 27/2012-32 a čj. 6 Ads 99/2013-11).
[6] Nejvyšší správní soud má v dané věci za to, že stěžovatelka svá tvrzení o nepoměrně větší
újmě dostatečně prokázala. Jak předně plyne z předložených listin, stěžovatelka za účelem výkonu
zaměstnání cestuje do Německa. Přestože soud nepřehlédl, že oproti době řízení před krajským
soudem došlo v případě stěžovatelky ke změně zaměstnavatele, je podstatné, že se stále jedná
o zaměstnavatele zahraničního. V tomto ohledu je nutno připustit, že přeshraniční možnosti
veřejné dopravy do zaměstnání jsou oproti dopravě vnitrostátní omezené. Stejně tak stěžovatelka
lékařským potvrzením doložila, že její syn je sledován na dětské klinice v Plzni (tedy mimo místo
bydliště stěžovatelky), kam se musí dostavovat na pravidelné kontroly. Pokud jde o tvrzení,
že stěžovatelka je ve vztahu ke svým dětem „samoživitelkou“, zde soud mohl vyjít toliko
z čestného prohlášení, jež je součástí spisu krajského soudu. Výše uvedené skutečnosti jsou
nicméně ve svém úhrnu dostatečné k závěru, že se v daném případě jedná o výjimečnou situaci,
v níž lze dle existující judikatury odkladný účinek v obdobné situaci přiznat, neboť stěžovatelka
(resp. osoby jí blízké) je na řízení motorového vozidla existenčně závislá (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2013, čj. 6 As 29/2013-80).
[7] Pozbytí řidičského oprávnění, jež je důsledkem napadeného rozhodnutí žalovaného,
by v dané věci mohlo představovat pro stěžovatelku a osoby jí blízké nepoměrně větší újmu,
než která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by se výkon a jiné právní následky
napadeného rozhodnutí odložily. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí žalovaného, stěžovatelka
dosáhla v registru řidičů celkové hranice 12 bodů jednak v důsledku nepřipoutání
se bezpečnostním pásem za jízdy (ve dvou případech), a jednak v důsledku překročení nejvyšší
povolené rychlosti mimo obec (v jednom případě) a v obci (ve dvou případech). Nejvyšší správní
soud samozřejmě nikterak nebagatelizuje stěžovatelkou spáchané přestupky, především pokud
jde o překročení povolené rychlosti. Zde však především zohlednil, že žalobkyně nepřekročila
povolenou rychlost nikterak excesivně (při dovolené rychlosti v obci 50 km/h byla rychlost
stěžovatelky po odečtu 63 km/h, resp. 60 km/h, a při dovolené rychlosti mimo obec 90 km/h
byla rychlost žalobkyně po odečtu 101 km/h; viz odůvodnění napadeného rozsudku krajského
soudu). Za těchto okolností soud neshledal, že by v důsledku přiznání odkladného účinku
ve srovnání s prokázanou újmou stěžovatelky převažovala možná újma jiných osob, nebo
že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s veřejným zájmem. To ostatně v dané věci
netvrdí ani žalovaný, který se k návrhu stěžovatelky nevyjádřil.
[8] Nejvyšší správní soud v k výše uvedenému dodává, že přiznání odkladného účinku
odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného správního orgánu po dobu, kdy je zákonnost napadeného
rozhodnutí přezkoumávána. Ztotožní-li se kasační soud s krajským soudem v tom, že rozhodnutí
žalovaného bylo v souladu se zákonem, pak bude povinností stěžovatelky respektovat důsledky
rozhodnutí žalovaného, které u soudu napadla. Usnesení o přiznání odkladného účinku může
soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného
účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 s. ř. s.). Rozhodnutí
o přiznání odkladného účinku nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku, a sice podle
položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, ve výši
1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem
poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto
a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[10] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080421918. Nebude-li
soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 4. října 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: