ECLI:CZ:NSS:2018:9.ADS.146.2018:92
sp. zn. 9 Ads 146/2018 - 92
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. Č., zast.
JUDr. Janou Kuřátkovou, advokátkou se sídlem Bezručova 81/17, Brno, proti žalovanému:
Úřad práce – Krajská pobočka v Českých Budějovicích, se sídlem Klavíkova 1570/7,
České Budějovice, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 3. 2018,
č. j. 50 A 21/2017 - 137, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se od m ít á .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) shora označený rozsudek
Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byl výrokem I.
zamítnut jeho návrh na určení, že lednový pokyn Úřadu práce v Českých Budějovicích vůči
stěžovateli č. j. 4766/2017/CBU, aby podal žádost o nepravomocně odejmutý příspěvek
na živobytí, byl nezákonný, protože je povahy iracionální a neopodstatněný. Výrokem II. byl
odmítnut jeho návrh na určení, že nevyplacení přiznaného doplatku na bydlení stěžovateli
do 31. 1. 2017 byl nezákonný ze strany žalovaného, když nebyla dodržena lhůta splatnosti státní
nepojistné dávky a byla zastavena její výplata bez vydaného rozhodnutí. Výrokem III. byl
odmítnut návrh na určení, že naprosté ignorování podaného návrhu na snížení doplatku
na bydlení i jeho vyplacení v lednu 2017 žalovaným bylo nezákonností, protože odporuje
správním zásadám. Výrokem IV. bylo rozhodnuto, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
[2] Stěžovatel současně s doplněním kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
[3] V návrhu uvedl, že vzhledem k jeho četným stížnostem na postup krajského soudu
a opakované problémy vzniklé před tímto soudem, jichž je stěžovatel účastníkem, považuje
za vhodné, aby tuto věc krajský soud neprojednával a byla přidělena jinému soudu. Podání
návrhu na přiznání odkladného účinku mu umožňuje soudní řád správní a jeho přiznání
nezpůsobí žalovanému ani žádné třetí osobě jakoukoli újmu.
[4] Žalovaný ve vyjádření odkázal na usnesení NSS ze dne 15. 10. 2015,
č. j. 3 As 192/2015 - 34, s tím, že přiznání odkladného účinku je vázáno výlučně na žaloby proti
rozhodnutí správního orgánu a přiznání odkladného účinku ve věci žaloby proti nezákonnému
zásahu správního orgánu je nepřípustné. S tímto názorem se plně ztotožňuje a považuje návrh
za nepřípustný.
[5] Zároveň uvedl, že návrh neobsahuje obligatorní náležitosti dle §73 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
neboť absentuje jakékoli tvrzení o tom, že by pro něj výkon či jiné účinky napadeného
rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku vznikla
jiným osobám. Návrh je nekonkrétní, nemůže být proto důvodem pro přiznání odkladného
účinku. Navrhuje jeho odmítnutí.
[6] Před samotným zhodnocením důvodů uváděných stěžovatelem a skutečností
vyplývajících ze správního spisu se musel Nejvyšší správní soud zabývat otázkou přípustnosti
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v nyní posuzované věci.
[7] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se zde užije
přiměřeně.
[8] Možností přiznání odkladného účinku v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému
zásahu se zabýval rozšířený senát v usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015-182. Uvedl,
že „v řízení před krajským soudem nelze odkladný účinek návrhu přiznat, neboť pro to chybí zákonná opora….
V řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením krajský soud, vyhoví-li
žalobě, dle §87 odst. 2 s. ř. s. rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah
nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva
pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Obsahuje-li výrok rozsudku krajského
soudu příkaz nebo zákaz, nelze vyloučit, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může mít
reálné opodstatnění a sistace jeho účinků v konkrétním případě může být žádoucí. Při zamítnutí žaloby krajským
soudem lze v řízení o kasační stížnosti podat návrh na vydání předběžného opatření podle §120 ve spojení
s §38 s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006 - 37,
č. 910/2006 Sb. NSS).“
[9] Při zamítnutí (resp. odmítnutí) žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem
nebo donucením není přiznání odkladného účinku z povahy věci možné. A právě o tento případ
se v nyní projednávané věci jedná, neboť výrokem I. rozsudku krajského soudu byl návrh
stěžovatele na určení nezákonnosti lednového pokynu žalovaného č. j. 4766/2017/CBU,
aby podal žádost o nepravomocně odejmutý příspěvek na živobytí, zamítnut. Výroky II. a III.
byly návrhy na určení nezákonnosti, že nevyplacení přiznaného doplatku na bydlení
do 31. 1. 2017, neboť nebyla dodržena lhůta splatnosti a na určení nezákonnosti, že ignorování
návrhu na snížení doplatku na bydlení i jeho vyplacení v lednu 2017, odmítnuty.
[10] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odmítl. Tímto
usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. července 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu