ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.403.2020:32
sp. zn. 10 Azs 403/2020 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní žalobce: O. C., zastoupeného
Mgr. Daliborem Lípou, advokátem se sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti žalované:
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3,
proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2020, čj. CPR-28964-3/ČJ-2020-930313-V238, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2020,
čj. 17 A 97/2020-16, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, rozhodla dne 9. 7. 2020
o správním vyhoštění žalobce, neboť se žalobce při pobytové kontrole prokázal padělaným
rumunským dokladem a pobýval na území České republiky bez platného povolení k pobytu,
ačkoli k tomu nebyl oprávněn (nejméně od 27. 2. 2019 do 6. 7. 2020). Žalovaná následně
v odvolacím řízení jen formálně upravila část výroku rozhodnutí policie, věcně však zamítla
žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí o správním vyhoštění. Proti rozhodnutí žalované
se žalobce bránil žalobou, kterou však krajský soud odmítl pro chybějící žalobní body.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdí, že má na území České republiky
vytvořeno veškeré zázemí a jeho nucený návrat by byl nenahraditelnou újmou.
Pokud se rozhodnutí o správní vyhoštění stane vykonatelným, bude muset okamžitě opustit
Českou republiku a své nejbližší a jeho návrat bude v nedohlednu, nucené vycestování s sebou
nese další náklady. Krajský soud navíc nejspíš odmítl žalobu v rozporu s rozhodovací praxí NSS.
Nepřiznání odkladného účinku by dále bylo na újmu stěžovatelovu základnímu právu
na spravedlivý proces, neboť by se nemohl aktivně účastnit řízení o soudním přezkumu včetně
toho, že by neměl možnost se pravidelně osobně setkávat se svým zástupcem. Naproti tomu
přiznáním odkladného účinku nevznikne nikomu jinému jakákoli újma a nebude ani narušen
veřejný zájem.
[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí; podle ní by přiznání odkladného
účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, kterým je požadavek, aby se na území
České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují český právní
řád. Má-li být správní vyhoštění účinné, musí jeho účinky nastat co nejdříve po spáchání
protiprávního jednání.
[4] Jak nedávno uvedl rozšířený senát NSS, „obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele
na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana
spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020,
čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 61). Zájem na osobní účasti v řízení o kasační
stížnosti sice může vést k přiznání odkladného účinku, ale obvykle jen ve spojení s dalšími
důvody (například rodinným nebo soukromým životem stěžovatele) nebo v návaznosti
na individuální okolnosti a specifika soudního řízení v dané věci. Tyto individuální okolnosti
by však měly jasně a konkrétně plynout z tvrzení, která stěžovatel v řízení uplatní a osvědčí
(srov. tamtéž, bod 59).
[5] Stěžovatel odkazuje na omezení spojená s nepřiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti jen obecně a nevznáší žádné konkrétní argumenty týkající se tohoto řízení, které by měly
hovořit pro jeho přiznání. Právní názory vyjádřené v rozhodnutích NSS, na které se stěžovatel
odvolává, jsou výše citovaným rozhodnutím rozšířeného senátu již překonány.
[6] Stejně tak NSS nevidí důvod pro přiznání odkladného účinku v tvrzeních o omezení
stěžovatelova soukromého a rodinného života. Stěžovatel se opět omezuje jen na obecná tvrzení
o tom, že má na území České republiky vytvořeno „veškeré zázemí“ a že by kvůli vyhoštění
musel opustit své nejbližší. Blíže k tomu však nic nedodává ani svá tvrzení neosvědčuje.
[7] Jelikož nebyly splněny základní předpoklady, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný
účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Tím soud nijak nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. února 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu