ECLI:CZ:NSS:2021:3.AZS.366.2020:52
sp. zn. 3 Azs 366/2020 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: W. O., zastoupený
JUDr. Pavlem Pohorským, advokátem se sídlem Revoluční 767/25, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 2020, č. j. 29 Az 21/2019 – 35,
o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen
„krajský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2019,
č. j. OAM-1089/ZA-ZA11-K03-2018, kterým žalovaný zastavil řízení o udělení mezinárodní
ochrany podle §25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“),
neboť shledal žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou ve smyslu §10a odst.
1 písm. e) zákona o azylu. Žalobce totiž, ačkoli podal tuto žádost opakovaně, neuvedl nové
skutečnosti, které by odůvodňovaly opětovné vedení správního řízení. Krajský soud žalobu
zamítl jako nedůvodnou rozsudkem ze dne 19. 10. 2020, č. j. 29 Az 21/2019 – 35.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační
stížnost, k níž přiložil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu uvádí,
že pokud by byl „předán“ do Nigérie, znamenalo by to pro něj nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, přičemž tento postup zároveň
není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Případné pro něj pozitivní
rozhodnutí krajského soudu o žalobě (zřejmě míněno také Nejvyššího správního soudu o kasační
stížnosti – pozn. soudu) by pro něj po vycestování do Nigérie ztratilo význam a navíc by mu bylo
nepřímo upřeno právo na soudní ochranu.
[3] Žalovaný s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Namítá,
že zákonné podmínky pro tento postup nejsou v dané věci splněny, neboť stěžovatel újmu, která
by mu hrozila nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti, popsal jen velmi obecně. Kromě
toho žalovaný uvádí, že jím vydané rozhodnutí nemůže stěžovateli přivodit nenahraditelnou
újmu, neboť ve svém důsledku přímo nevede k ukončení jeho pobytu na území České republiky.
Stejně tak nemůže být omezeno právo stěžovatele na spravedlivý proces, neboť je v tomto
soudním řízení zastoupen advokátem. Žalovaný proto navrhuje, aby kasační stížnosti stěžovatele
nebyl přiznán odkladný účinek.
[4] Kasační stížnost zásadně nemá podle §107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije
přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v nedávném usnesení ze dne 16. 6. 2020,
č. j. 8 Azs 339/2019 – 38 (všechna judikatura tohoto soudu je dostupná na www.nssoud.cz),
konstatoval, že „[o]becně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti
či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy
o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
(§107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.).“ Rozšířený senát v citovaném usnesení dále uvedl, že soud
rozhodující o odkladném účinku vždy poměřuje újmu, která hrozí stěžovateli, a újmu,
která přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, stejně jako možný rozpor
přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem.
[6] Podstatné je, že hrozící újmu a individuální okolnosti, které odůvodňují přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, musí předestřít a doložit právě stěžovatel, který se přiznání
odkladného účinku svým návrhem domáhá. Platí též, že institut odkladného účinku
má mimořádnou povahu. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není
řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek bez dalšího očekávat.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu,
na které je jinak třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, není-li následně zákonným
postupem zrušeno; tento postup proto musí být vyhrazen jen pro výjimečné případy.
[7] Ve světle výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že kromě obecného poukazu
na právo na soudní ochranu a vzniku újmy v souvislosti s vycestováním z území ČR, stěžovatel
v návrhu nic konkrétního neuvedl. Jím uvedené okolnosti podle kasačního soudu bez bližšího
zdůvodnění nepředstavují výjimečný a mimořádný důvod pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Jinak řečeno, takto obecné a ničím nepodložené tvrzení nemůže být důvodem
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Není úlohou tohoto soudu, aby argumentaci
za stěžovatele domýšlel, neboť to byl právě on, kdo byl povinen řádně specifikovat,
jaká konkrétní újma mu v důsledku vykonání napadeného rozhodnutí hrozí a svá tvrzení
odpovídajícím způsobem doložit. To se však nestalo.
[8] Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel neprokázal, že by výkon napadeného
rozsudku pro něj znamenal újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s §107 odst. 1, větou
druhou s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Pro úplnost
lze uvést, že tímto usnesením kasační soud nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. února 2021
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu