ECLI:CZ:NSS:2021:4.AZS.12.2021:18
sp. zn. 4 Azs 12/2021 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) Mgr. D. G., b) M. A. M.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě o
přezkoumání zákonnosti správních řízení, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, č. j. 11 A 111/2020 - 12,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) usnesením ze dne 1. 12. 2020,
č. j. 11 A 111/2020 - 12, odmítl podání žalobců, jímž se proti žalovanému a ministru vnitra
domáhali „petice na uložení povinnosti potvrdit pobytové oprávnění (zpětně od roku 2007)
a vystavit příslušné Osvědčení (doklad, vízum, zelenou kartu apod.) pro stávající nefunkční
Rozklad.“
[2] Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) proti uvedenému usnesení podali prostřednictvím
městského soudu podání označené jako „Odpověď, Žádost o Vysvětlení a Návrh na OPRAVU
USNESENÍ“, jež tento soud obdržel dne 14. 1. 2021. Dne 18. 1. 2021 pak městský soud obdržel
další podání stěžovatelů označené jako „Odpověď, Žádost o Vysvětlení a Návrh na OPRAVU
USNESENÍ - 2. vyd. - Revidováno a doplněno.“ Obě podání Nejvyšší správní soud
od městského soudu obdržel dne 26. 1. 2021 a podle jejich obsahu je bylo možné posoudit
jako kasační stížnost, respektive její doplnění. Jelikož však tato podání byla doručena
městskému soudu do jeho emailové schránky bez elektronického podpisu a tento nedostatek
nebyl v třídenní lhůtě odstraněn, nelze k nim přihlížet, jak vyplývá z ustanovení §37 odst. 2
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[3] Dne 2. 2. 2021 pak byla odeslána a doručena do datové schránky Nejvyššího správního
soudu písemnost stěžovatelů označená jako „Odpověď, Žádost o Vysvětlení a Návrh
na OPRAVU USNESENÍ - 2. vyd. - Revidováno a doplněno.“, kterou již lze podle jejího obsahu
a způsobu provedení považovat za řádně podanou kasační stížnost proti uvedenému usnesení
městského soudu.
[4] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. platí, že kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
ode dne doručení rozhodnutí. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §106 odst. 4 s. ř. s.
se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační
stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[5] Napadené usnesení městského soudu bylo stěžovatelům doručeno a nabylo právní moci
dne 14. 12. 2020. Prvním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo tedy v posuzovaném
případě úterý 15. 12. 2020, posledním dnem lhůty pak pondělí 28. 12. 2020, jak vyplývá ze znění
§40 odst. 1 a 2 s. ř. s. Kasační stížnost však byla účinně podána až dne 2. 2. 2021,
tedy po uplynutí lhůty pro její podání. Kasační stížnost je opožděná, a proto ji Nejvyšší správní
soud podle §120 ve spojení s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. Takto by musel postupovat,
i kdyby kasační stížnost doručená městskému soudu dne 14. 1. 2021 byla podána způsobem
uvedeným v §37 odst. 2 s. ř. s., neboť i ta by byla evidentně opožděná.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití §60
odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo
na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. února 2021
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu