ECLI:CZ:US:1994:4.US.128.94
sp. zn. IV. ÚS 128/94
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 8. prosince 1994 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R., zastoupeného advokátem JUDr. J.V., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 1994, čj. 28 Ca 36/94-12, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta žaloba na zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, živnostenského odboru, ze dne 15.11.1993, čj. MP-90086/93-živ-152/La, potvrzujícího rozhodnutí živnostenského odboru O.ú., ze dne 16. 3. 1993, čj. ŽIO/93/Kp/Bě, nevyhovující stěžovatelově žádosti o vydání koncese na hostinskou živnost, uvádí stěžovatel, že napadený rozsudek byl vydán bez jednání, ačkoliv ustanovení §250 f o. s. ř. tuto možnost připouští jen v jednoduchých případech.
Pokud se týče podmínky spolehlivosti podle ustanovení §27 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, třeba ji podle stěžovatele posuzovat pouze z hlediska konkrétních podmínek daných právními předpisy, v žádném případě však nelze nedostatek podmínky spolehlivosti spatřovat pouze v tom, že stěžovatel po určitou dobu provozuje živnost bez patřičného oprávnění. Tím by totiž docházelo k absurdní situaci, že společnosti je vytýkáno neoprávněné podnikání, a pokud společnost chce svou podnikatelskou činnost legalizovat, je jí to navždy znemožněno s poukazem na to, že v minulosti podnikala bez splnění formálních podmínek podnikání. Ze všech těchto a dalších uváděných důvodů má stěžovatel zato, že rozsudek Městského soudu v Praze je v rozporu se svobodou podnikání zaručovanou Listinou základních práv a svobod, a navrhuje proto jeho zrušení.
Pojem "jednoduchý případ", opravňující soud rozhodnout o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu bez jednání (§250 f o. s. ř.), je obecnými soudy vykládán v souladu s obsahem citovaného ustanovení tak, že jednání není třeba nařizovat tam, kde k rozhodnutí o věci je shromážděn dostatečný skutkový podklad již ve správních spisech, a jde proto především jen o posouzení právní otázky. V projednávané věci usoudily správní orgány na nedostatek spolehlivosti stěžovatele, jako zvláštní podmínky provozování koncesované živnosti (§27 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání), v prvé řadě z jeho vztahu k plnění zákonných povinností, vztahu negativního potud, že stěžovatel porušil celou řadu ustanovení živnostenského zákona, zejména tím, že v hostinské živnosti i po 28. 2. 1993, do kteréžto doby mu byla udělena koncesní listina, neoprávněně podniká. Městský soud v Praze se ztotožnil s tímto správním uvážením a navíc položil důraz na to, že stěžovatel porušuje živnostenský zákon právě v době rozhodování o jeho žádosti a že úvahy o odepření vydání koncese v budoucnu a natrvalo, jsou pro toto konkrétní rozhodnutí bez významu. V projednávané věci závěry správních orgánů o nesplnění podmínky spolehlivosti stěžovatele ve smyslu ustanovení §27 odst. 2 živnostenského zákona neodporují smyslu a účelu tohoto ustanovení - stěžovatel totiž i nadále neoprávněně podniká, ani pravidlům logického uvažování, takže opačný závěr by představoval nepřípustný zásah do volného správního uvážení.
Také Ústavní soud má zato, že právě ve faktu trvajícího stěžovatelova neoprávněného podnikání tkví jádro celého problému. Stěžovatel se totiž na jedné straně dovolává článku 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručujícího mu právo podnikat, činí tak však v situaci, kdy sám nerespektuje podmínky stanovené pro výkon tohoto práva podle článku 26 odst. 2 Listiny. Městský soud v Praze tuto rozporuplnost stěžovatelova chování správně vystihl, a proto dospěl i k závěru, že správní uvážení nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem (§245 odst. 2 o. s. ř.).
Neopodstatněnost ústavní stížnosti je natolik zjevná, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ji podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 8. prosince 1994
prof. JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj