infUs2xVecEnd, infUsVec2, infUsKratkeRadky-178-002,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 02.06.1994, sp. zn. IV. ÚS 42/94 [ nález / ČERMÁK / výz-2 ], paralelní citace: N 29/1 SbNU 223 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1994:4.US.42.94

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

Institut instrukcí ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti

Právní věta Vydávání instrukcí je pouhou realizací oprávnění řídit činnost podřízených a jejich plnění je zachováváním právní povinnosti řídit se ve služební činnosti příkazy nadřízených. Tato oprávnění a povinnosti vyplývají z právní normy, jež stanoví vztah nadřízenosti a podřízenosti. Interními instrukcemi se proto jen konkretizují úkoly a povinnosti podřízených složek a pracovníků.

ECLI:CZ:US:1994:4.US.42.94
sp. zn. IV. ÚS 42/94 Nález Ústavní soud České republiky rozhodl dne 2. června 1994 v senátě ve věci ústavní stížnosti spol. s r. o. Š. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 1993, čj. 28 Ca 140/93-33 takto: Ústavní stížnost se zamítá . Odůvodnění: Platebním výměrem Finančního úřadu pro Prahu 5 č. 27/93 ze dne 22. 4. 1993, čj. FÚ-2-7191/93, bylo stěžovateli uloženo doplatit na důchodové dani za rok 1991 částku Kčs 385.600,--, a to na podkladě zjištění, že stěžovatel při přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví nezvýšil za rok 1991 základ důchodové daně o zásoby zboží k 31. 12. 1991 ve výši Kčs 713.971,--. Tím stěžovatel porušil ustanovení §25 zákona č. 105/1990 Sb. o soukromém podnikání občanů a opatření Federálního ministerstva financí ze dne 17. 4. 1991, čj. V/2-4 144/1991, označené jako Postup přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví. Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu k odvolání stěžovatele svým rozhodnutím ze dne 17. 8. 1993, čj. FŘP-2-3920/1993, napadené rozhodnutí potvrdilo, když dospělo k závěru, že Finanční úřad pro Prahu 5 při svém rozhodování postupoval v souladu se Zásadami vedení účetnictví při soukromém podnikání občanů, vydanými FMF, pod čj. V-2-4 900/90, které byly vydány k vymezení povinnosti uvedené v §25 zákona č. 105/1990 Sb. i závaznými pokyny FMF, čj. V/2-4 144/1991, ze dne 17. 4. 1991, uveřejněnými ve Finančním zpravodaji č. 6-7 ze dne 30. 5. 1991. Tento výnos má povahu obecně platného předpisu vzhledem k tomu, že podle ustanovení §14 zákona č. 21/1971 Sb., ve znění zákona č. 128/1989 Sb., FMF vykonává působnost v oborech účetnictví, rozpočetnictví a kalkulace a v účetním výkaznictví, stanovením účetních osnov a směrnic k nim a ostatní metodiky účetnictví. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 12. 1993, čj. 28 Ca 140/93-33, žalobu stěžovatele na přezkoumání citovaného rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu zamítl, neboť podle jeho názoru stanovit metodiku účetnictví bylo v roce 1991 oprávněno podle §14 odst. 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb., Federální ministerstvo financí, přičemž tímto zákonem ani jiným právním předpisem nebyla tomuto ústřednímu orgánu státní správy uložena povinnost stanovené podmínky a náležitosti vedení účetnictví, účtové osnovy a směrnice k nim a ostatní metodiku účetnictví, tedy opatření přijatá v této oblasti, vyhlašovat ve Sbírce zákonů. Podle ust. §8 odst. 1 písm. b zákona č. 131/1989 Sb. se opatření federálních ústředních orgánů státní správy a ostatních federálních ústředních orgánů vyhlašují uveřejněním plného znění nebo oznámením o jejich vydání, stanoví-li tak zákon. Nezvýšením základů důchodové daně za rok 1991 při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné o zásoby zboží k 31. 12. 1991 došlo firmou Š. k porušení ustanovení §25 odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb. tím, že nebyl respektován postup stanovený Federálním ministerstvem financí jeho opatřením, čj. V/2-4144/1991, ze dne 17. dubna 1991. Ve včas podané ústavní stížnosti proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze stěžovatel v podstatě uvádí, že pravomocným rozhodnutím v soudním řízení, jehož byl účastníkem, bylo porušeno jeho základní právo, zaručené mu v článku 2 odst. 4 Ústavy ČR a článku 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Městský soud se nezabýval otázkou souladu Postupu přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví s požadavky kladenými na právní předpis tehdy účinným zákonem č. 131/1989 Sb. o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb. Nezkoumal, že právní předpis nižší právní síly, než zákon, musí kromě zmocnění v zákoně k jeho vydání splňovat též požadavky na publikaci ve Sbírce zákonů, název, formu, platnost a účinnost, aby mohl zavazovat i subjekty nepodřízené vydávajícímu orgánu. Připuštěním, že akty vydávané na základě zmocnění obsaženého v citovaných ustanoveních zákona č. 105/1990 Sb. a zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací nemusí splňovat požadavky kladené na právní předpisy, se stěžovateli ukládá povinnost dodržovat interní normativní akty, které mu nejsou dostupné a jejichž obsah si nemůže objektivně ani zjistit, natož je dodržovat. Předpisy ministerstev mohly sice "obecně zavazovat" vymezený okruh subjektů, avšak jen tehdy, jestliže prošly stanovenou publikační procedurou v souladu se zákonem o Sbírce zákonů. Na stěžovateli bylo tudíž žádáno, aby v roce 1991 plnil povinnosti stanovené Postupem, o kterých nevěděl a ani vědět nemohl, neboť tyto povinnosti byly stanoveny způsobem a formou neslučitelnou s tehdy účinným zákonem o Sbírce zákonů, přičemž předpisy typu Postupu nebyly konvalidovány jako předpisy právní ani zákonem č. 545/1992 Sb. Ze všech těchto důvodů proto stěžovatel navrhl zrušení pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 1993, čj. 28 Ca 140/93-33. Účastník Městský soud v Praze a vedlejší účastník Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu ve svých vyjádřeních v podstatě poukázaly na stanoviska a závěry uvedené v napadených rozhodnutích. Pokud jde o základní otázku, totiž, zda Postup přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví, vydaný Federálním ministerstvem financí dne 17. 4. 1991, čj. V/2-4 144/1991 a uveřejněný pod č. 19 ve Finančním zpravodaji Federálního ministerstva financí 6-7/1991, má povahu normativní instrukce, nesdílí Ústavní soud stěžovatelův názor, že zmíněný Postup vskutku takovou instrukcí je. Vydávání instrukcí je pouhou realizací oprávnění řídit činnost podřízených a jejich plnění je zachováváním právní povinnosti řídit se ve služební činnosti příkazy nadřízených. Tato oprávnění a povinnosti vyplývají z právní normy, jež stanoví vztah nadřízenosti a podřízenosti. Interními instrukcemi se proto jen konkretizují úkoly a povinnosti podřízených složek a pracovníků. Jak konstatoval ve svém rozhodnutí již Městský soud v Praze, byla v ustanovení §25 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zakotvena povinnost vést jednoduché nebo podvojné účetnictví v souladu se stanovenými účetními zásadami. Podmínky a náležitosti vedení účetnictví bylo v roce 1991 oprávněno stanovit Federální ministerstvo financí podle ustanovení §14 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb., přičemž ustanovením §35 odst. 3 citovaného zákona bylo toto ministerstvo výslovně zmocněno vydat prováděcí předpisy k ustanovením §2 písm. a) a c) a k §14 a v dohodě s Federálním statistickým úřadem k §3 (účetní výkaznictví), a dále prováděcí předpisy k §2 písm. b). K vymezení povinnosti uvedené v již citovaném ustanovení §25 zákona č. 105/1990 Sb. o soukromém podnikání občanů vydalo Federální ministerstvo financí Zásady vedení účetnictví při soukromém podnikání občanů, čj. V/2-4 900/90, uveřejněné pod č. 14 Finančního zpravodaje Federálního ministerstva financí č. 5/1990. Tímto opatřením Federálního ministerstva financí jsou stanoveny zásady jednoduchého a podvojného účetnictví podnikatelů a takto: konkretizovány povinnosti, jaké vznikají podnikatelům při vedení účetnictví, a nejen to, v ustanovení §29 odst. 1 a 3 je deklarována odpovědnost podnikatele za stav účetnictví i sankce spojená s porušením povinnosti podle §25 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů a nedodržením ustanovení těchto zásad. Na uvedené opatření, stanovící zásady vedení účetnictví při soukromém podnikání občanů, pouze navazuje stěžovatelem napadené opatření Federálního ministerstva financí ze dne 17. 4. 1991, čj. V/2-4 144/1991 uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6 - 76/1991 a označené jako Postup přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví. Den, kdy toto opatření nabývá účinnosti, v něm sice není výslovně uveden, konstatuje se však v něm, že přechod z jednoduchého účetnictví na podvojné se uskutečňuje vždy k 1. 1. běžného roku, v daném případě k 1. 1. 1992, kdy stěžovatel na podvojné účetnictví sám přešel. Pokud jde o stěžovatelem vytýkanou nedostatečnost publikace posléze uvedeného opatření, lze stěžovateli jistě obecně přisvědčiti v tom, že podmínkou platnosti normativních právních aktů ústředních orgánů je publikace ve Sbírce zákonů. V případech, kdy není účelné vyhlásit znění obecně závazného právního předpisu ústředního orgánu státní správy, je vydání takového předpisu ve Sbírce zákonů oznámeno. V projednávané věci jde o opatření federálního ústředního orgánu, jež vzhledem k ustanovení §8 odst. 1 písm. b zákona č. 131/1989 Sb. o Sbírce zákonů vyžadovala vyhlášení v této Sbírce, jen stanovil-li tak zákon, což v případě ustanovení §25 zákona č. 105/1990 Sb. tak tomu není. Ke změně režimu vyhlašování opatření ústředních orgánů, týkajících se účetnictví, došlo teprve vydáním zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v němž je sledováno mimo jiné právě to, aby v tak závažné oblasti, jakou představují finance, bylo i u opatření ústředních orgánů učiněno zadost požadavku jejich publikace ve Sbírce zákonů. V ustanovení §38 odst. 2 citovaného zákona zařazeném mezi společná přechodná a závěrečná ustanovení se totiž uvádí, že ode dne účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 1. 1992, nepostupuje Federální ministerstvo financí podle ustanovení §4 odst. 2, §14 a §35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb. Je tomu tak proto, že vzhledem k ustanovení §4 odst. 2 citovaného zákona Federální ministerstvo financí, stanovící rozsah a způsob vedení účetnictví, vyhlašuje je vždy oznámením o jejich vydání ve Sbírce zákonů. Těmito ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je tedy sice na jedné straně požadavek publikace opatření ústředních orgánů ve Sbírce zákonů v těchto případech učiněn nepodmíněným, tím současně však je stvrzeno, že do vydání tohoto zákona platil v uvedené oblasti režim ustanovení §8 odst. 1 písm. b zákona č. 131/1989 Sb. o Sbírce zákonů, jež tuto nepodmíněnost nestanovilo. Určující v projednávané věci je tedy to, že stěžovatel byl podle ustanovení §25 odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, povinen vést jednoduché nebo podvojné účetnictví v souladu se stanovenými účetními zásadami. Městský soud v Praze proto postupoval správně, dospěl-li k závěru, že zjištěným nezvýšením základů důchodové daně za rok 1991 při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné o zásoby zboží k 31. 12. 1991 došlo v daném případě k porušení ustanovení §25 odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb., neboť nebyl respektován postup stanovený opatřením Federálního ministerstva financí ze dne 17. 4. 1991, čj. V/2-4 144/1991. Ústavní soud má proto za to, že v projednávané věci nedošlo k porušení stěžovatelova základního práva uvedeného v článku 2 odst. 4 Ústavy ČR a v článku 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z těchto důvodů ústavní stížnost jako neopodstatněnou zamítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 2. června 1994

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1994:4.US.42.94
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 42/94
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 29/1 SbNU 223
Populární název Institut instrukcí ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti
Datum rozhodnutí 2. 6. 1994
Datum vyhlášení  
Datum podání 14. 3. 1994
Datum zpřístupnění 15. 10. 2007
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 2
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Čermák Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku zamítnuto
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 1/1993 Sb., čl. 2 odst.4
  • 2/1993 Sb., čl. 4 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 105/1990 Sb., §25 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
Věcný rejstřík daň/základ
akt/normativní
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-42-94
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 27055
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-31