ECLI:CZ:US:1995:4.US.181.95
sp. zn. IV. ÚS 181/95
Usnesení
IV. ÚS 181/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. prosince 1995 ve věci ústavní stížnosti B.D., zastoupené JUDr. S.K., proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 3. 1995, čj. 4 Cdo 227/94-396, a ze dne 31. 3. 1995, čj. 4 Cdo 228/94-291, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným usnesením Vrchního soudu v Praze stěžovatelka uvádí, že tím, že v těchto usneseních autoritativně konstatoval neexistenci práva stěžovatelky podat dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu, porušil Vrchní soud její právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, jež je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod. Z těchto důvodů navrhuje stěžovatelka zrušení napadených rozhodnutí.
- 2 - IV. ÚS 181/95
Z obsahu spisu D 435/81 bývalého SN, Ústavní soud zjistil, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 1991, čj. 18 Co 1/91-347, proti němuž stěžovatelka podala dovolání, nabylo právní moci jeho doručením poslednímu účastníku řízení, tedy dnem 30. 5. 1991. Z obsahu spisu D 1822/83 téhož bývalého státního notářství bylo dále zjištěno, že další stěžovatelkou dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 1987, čj. 18 Co 53/87-123, nabylo právní moci dne 8. 7. 1991 a usnesení téhož soudu ze dne 28. 6. 1991, čj. 18 Co 184/91-200, dne 6. 9. 1991.
Zákonem č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád a jenž upravuje institut dovolání, bylo v článku III odst. 1 písm. d) umožněno účastníkům podat dovolání ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to do měsíce poté, co tento zákon nabude účinnosti, jsou-li jinak splněny podmínky §237 - 239. Jak správně uvedl v obou napadených usneseních Vrchní soud, vzhledem k tomu, že citovaný zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 1992, týká se posléze citované ustanovení těch věcí, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla právní moci v době od 1. 12. 1991 do 31. 12. 1991. Netýká se tedy, ani podle názoru Ústavního soudu, stěžovatelkou dovoláním napadených usnesení krajského soudu, jež všechna nabyla právní moci před tímto datem.
Za tohoto stavu věci je tedy neopodstatněnost ústavní stížnosti natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ji podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 14. prosince 1995
prof. JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj