infUs2xVecEnd, infUsVec2, infUsKratkeRadky-130-002,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 04.12.1997, sp. zn. III. ÚS 218/97 [ nález / ŠEVČÍK / výz-2 ], paralelní citace: N 151/9 SbNU 327 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1997:3.US.218.97

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

K odpovědnosti za průtahy v soudním řízení

Právní věta Zásady spravedlivého procesu vyžadují - mimo jiné - aby se každému dostalo právní ochrany bez zbytečných průtahů ze strany orgánů veřejné moci (soudů) (čl. 38 odst. 2 al. 1 Listiny základních práv a svobod); v nálezu ve věci IV. ÚS 55/94 (publ. in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 2., č. 42, vydání 1. Praha, C. H. Beck 1995) Ústavní soud vyslovil, že "je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respektovány". Pojem "stát" v citované právní větě nelze vztáhnout k vlastní jurisdikční složce soudní moci, ale výlučně na tu její část, jíž náleží, jako části výkonné moci veřejné, správa soudů, a která je od vlastní jurisdikce přísně oddělena, a do jejíž výlučné pravomoci spadá povinnost rozdílení soudu napadlé agendy, stejně tak jako povinnost dbát na řádné a dostatečné personální obsazení jednotlivých soudů. Orgánem, jemuž tedy svědčí posléze zmíněná povinnost, nejsou tedy obecné soudy jako jurisdikční část soudní moci, ale Ministerstvo spravedlnosti, a proto povinnost plynoucí z citované právní věty míří nikoli vůči obecným soudům jako takovým, ale vůči němu. Jestliže ústavní záruka spravedlivého procesu vyžaduje, aby ochrana právům (čl. 90 úst. zák. č. 1/1993 Sb.) byla poskytována bez zbytečných průtahů, nelze adjektivu "zbytečných" rozuměti jinak, než že o zbytečné průtahy ve smyslu porušení ústavních zásad spravedlivého procesu (tj. "stanoveného postupu - čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) půjde zpravidla jen tehdy, jestliže tyto průtahy vzniknou špatnou či nevhodnou organizací práce, za niž nese odpovědnost příslušný funkcionář soudu nebo jsou založeny dostatečně a přesvědčivě zjištěnou liknavostí soudu (soudce) nebo podobnými okolnostmi spočívajícími při výkonu jurisdikce na jeho straně.

ECLI:CZ:US:1997:3.US.218.97
sp. zn. III. ÚS 218/97 Nález Ústavní soud rozhodl v ústním jednání a v senátě ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. p. p., nadace, zastoupeného JUDr. B. G., CSc., proti postupu Okresního soudu v Mělníku takto: Ústavní stížnost se zamítá . Odůvodnění: Ústavní stížností podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.) a za podmínek stanovených zákonem [§30 odst. 1, §34 odst. 1, 2, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb.] vytkl stěžovatel "nečinnost" obecného soudu I. stupně (Okresního soudu v Mělníku, ve věci 10 C 1243/94) a tvrdil, že tento soud v rozporu s ústavním příkazem (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) bezdůvodně a navzdory jeho stížnostem včasně a bez průtahu neprojednává jeho žalobu (o ca 119 000,- Kč) vůči žalovaným, které ve své žalobě (a v ústavní stížnosti jako vedlejší účastníky) řádně označil; s odkazem na nález Ústavního soudu ve věci I. ÚS 5/96 (publ. in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 6., č. 116, vydání 1. Praha, C. H. Beck 1997) a usnesení téhož soudu ve věci III. ÚS 169/96 (publ. in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5., usn. č. 15, vydání 1. Praha, C. H. Beck 1997) proto navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem obecnému soudu uložil, aby "nepokračoval v průtazích ve věci, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 10 C 1243/94, a aby neprodleně v této věci jednal". Ústavní stížnost je nedůvodná. Z vyjádření předsedkyně senátu k rozhodnutí stěžovatelovy věci v řízení před obecnými soudy příslušné, jakož i z vyjádření předsedkyně věcně a místně příslušného obecného soudu, které si Ústavní soud vyžádal (§42 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., č. l. 8), je patrno, že stěžovatel v posuzované věci k tomuto soudu (pod sp. zn. 10 C 1243/94) podal žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu dne 8. září 1994, že dne 11. listopadu 1994 bylo jeho návrhu vyhověno a že proti vydanému platebnímu rozkazu podal prvý žalovaný v zákonné lhůtě odpor; podle obsahu spisu obecného soudu stěžovatel ve své žalobě neuvedl správně buď adresu nebo jméno druhého žalovaného (ing. P. Š.?), neboť tomuto účastníkovi řízení se platební rozkaz doručit nepodařilo (dle poštovní relace je "adresát neznámý"), což vedlo obecný soud k tomu, aby po tomto účastníkovi, resp. po jeho pobytu pátral, aniž bylo patrno, že stran těchto vad (objasnění jména či místo pobytu tohoto účastníka) (§79 odst. 1 al. 1 o. s. ř.) stěžovatel poskytl soudu nezbytnou součinnost; ostatně s obdobnými potížemi stran toho účastníka (jako vedlejšího účastníka v řízení o ústavní stížnosti) se setkal i Ústavní soud (č. l. 15). Podle Ústavnímu soudu obecným soudem předloženého přehledu věcí v oddělení 10 C obecného soudu I. stupně dosud neskončených (č. l. 8) je za období let 1988 až 1994 neskončeno dosud celkem 157 věcí, což spolu s dalšími věcmi napadenými do tohoto oddělení později, případně též spolu s částí agendy převzaté z neobsazených senátů, dosahuje (ke dni 30. června 1997) - bez přihlédnutí k agendě rejstříku P a Nc, která do tohoto oddělení částečně podle stanoviska poměru rovněž spadá - celkem 867 dosud neskončených věcí. Z vyjádření předsedkyně senátu (viz dříve) dále vyplývá, že všechny věci jí přidělené jsou vyřizovány chronologicky podle data jejich nápadu s tím, že je kladen důraz na vyřizování věcí datem nejstarších. Přednostně, tedy mimo pořadí daného nápadem věci, vyřizují se pouze věci péče o nezletilé, věci pracovní, restituční žaloby a dále takové věci, ve kterých byla podána žádost o upřednostnění, která byla soudem shledána důvodnou. Takovým důvodem pro upřednostnění shledává např. lékařská potvrzení o nepříznivém zdravotním či psychickém stavu účastníků majícím souvislost s řízením, jak je tomu např. u rozvodu manželství. Lze tedy co do skutkového aspektu posouzení ústavní stížnosti uzavřít, že a) průtahy ve vyřízení stěžovatelovy věci před obecným soudem I. stupně jsou jednak dány očividně neúplným personálním obsazením tohoto soudu, jednak - a to nikoli v zanedbatelné míře - samotným stěžovatelem, který, ať již bydliště či jméno druhého žalovaného uvedl natolik nepřesně (nesprávně), že tomuto účastníkovi do současné doby nebylo možno doručit platební rozkaz, a který sám - přes výzvu obecného soudu - zůstal (ke dni podání ústavní stížnosti) nečinný; b) obecnému soudu I. stupně napadlé a dosud neskončené věci jsou ve shodě s jednacím řádem pro okresní a krajské soudy (§2 vyhl. min. spr. č. 37/1992 Sb., v platném znění) do jednotlivých oddělení soudu (jednotlivým soudcům) přidělovány podle zásad pevného přidělování agendy (rozvrhu práce) a také vzniklé nedodělky jsou postupně vyřizovány dle pevně stanovených pravidel (v chronologickém postupu s pevně stanovenými výjimkami). Z takto zjištěného stavu věci vyvodil Ústavní soud následující závěry: Zásady spravedlivého procesu vyžadují - mimo jiné - aby se každému dostalo právní ochrany bez zbytečných průtahů ze strany orgánů veřejné moci (soudů) (čl. 38 odst. 2 al. 1 Listiny základních práv a svobod); v nálezu ve věci IV. ÚS 55/94 (publ. in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 2., č. 42, vydání 1. Praha, C. H. Beck 1995) Ústavní soud vyslovil, že "je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respektovány". Není pochyb o tom, že pojem "stát" v citované právní větě nelze vztáhnout k vlastní jurisdikční složce soudní moci, ale výlučně na tu její část, jíž náleží, jako části výkonné moci veřejné, správa soudů, a která je od vlastní jurisdikce přísně oddělena, a do jejíž výlučné pravomoci spadá povinnost rozdílení soudu napadlé agendy, stejně tak jako povinnost dbát na řádné a dostatečné personální obsazení jednotlivých soudů. Orgánem, jemuž tedy svědčí posléze zmíněná povinnost, nejsou tedy obecné soudy jako jurisdikční část soudní moci, ale Ministerstvo spravedlnosti, a proto povinnost plynoucí z citované právní věty míří nikoli vůči obecným soudům jako takovým, ale vůči němu. Jestliže ústavní záruka spravedlivého procesu vyžaduje, aby ochrana právům (čl. 90 úst. zák. č. 1/1993 Sb.) byla poskytována bez zbytečných průtahů, nelze adjektivu "zbytečných" rozuměti jinak, než že při jeho výkladu - ve vztahu k obecným soudům - je nezbytné vycházet z reálných možností, jimiž tyto soudy disponují; řečeno jinými slovy, o zbytečné průtahy ve smyslu porušení ústavních zásad spravedlivého procesu (tj. "stanoveného postupu - čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) půjde zpravidla jen tehdy, jestliže tyto průtahy in concreto vzniknou špatnou či nevhodnou organizací práce, za niž nese odpovědnost příslušný funkcionář soudu nebo jsou založeny dostatečně a přesvědčivě zjištěnou liknavostí soudu (soudce) nebo podobnými okolnostmi spočívajícími při výkonu jurisdikce na jeho straně. Bylo již řečeno, že v posuzované věci nebylo zjištěno, že by průtahy ve stěžovatelově věci vedené před Okresním soudem v Mělníku měly svůj původ v okolnostech již zmíněných; nadto bylo třeba současně přihlédnout i k tomu, že nedodělky před tímto soudem, mezi něž patří i stěžovatelova právní věc, jsou postupně zpracovávány podle pevných pravidel, a že nebyl shledán dostatečně vážný důvod pro to, aby stěžovatel byl na újmu jiných upřednostňován. I když - z obecného hlediska a ve vztahu ke státu - Ústavní soud neztrácí ze zřetele, že průtahy v poskytování ochrany právům (čl. 90 úst. zák. č. 1/1993 Sb.) jsou nejen z ústavního hlediska jevem nežádoucím, který - nebyl-li by postupně zásahy státu napravován - by mohl snadno přerůst ve vážné ohrožení ústavnosti; ve věci stěžovatelovy ústavní stížnosti však zákonný (ústavní) znak "zbytečných průtahů" z vyložených důvodů shledán nebyl, a proto Ústavní soud rozhodl, jak z výroku tohoto nálezu je patrno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (§54 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.). V Brně dne 4. 12. 1997

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1997:3.US.218.97
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 218/97
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 151/9 SbNU 327
Populární název K odpovědnosti za průtahy v soudním řízení
Datum rozhodnutí 4. 12. 1997
Datum vyhlášení  
Datum podání 19. 6. 1997
Datum zpřístupnění 15. 10. 2007
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 2
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Ševčík Vlastimil
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku zamítnuto
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 1/1993 Sb., čl. 90
  • 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 37/1992 Sb.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na projednání věci bez zbytečných průtahů
Věcný rejstřík odpovědnost/orgánů veřejné moci
procesní postup
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka Překonáno stanoviskem Pl. ÚS-st 6/98, nálezem sp. zn. IV. ÚS 466/97.
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-218-97
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 30163
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-30