ECLI:CZ:US:1997:4.US.461.97
sp. zn. IV. ÚS 461/97
Usnesení
IV. ÚS 461/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl o návrhu A.P., označeném jako "odvolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze 4, čj. 1 Co 407/95-68, vydanému 17.4.1997", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se svým podáním ze dne 3.12.1997 (které nemá náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb. pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem), Ústavnímu soudu došlé dne 8.12.1997, poštovnímu úřadu v K. předané k přepravě dne 5.12.1997, jak je možno dovodit z jeho obsahu, domáhá přezkoumání rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 1 Co 407/95, ze dne 17.4.1997. Tímto rozsudkem, jak je patrno z obsahu příloh, byl změněn rozsudek Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 18 C 25/94, ze dne 17.3.1995, ve výrocích ve věci samé tak, že byla zamítnuta žaloba navrhovatelky na ochranu osobnosti, aby žalované J.M. byla uložena povinnost uveřejnit v Š. omluvu ve znění v citovaném rozsudku uvedeném. Uvedené rozhodnutí, jak Ústavní soud zjistil dotazem u Krajského soudu v Plzni, nabylo právní moci dnem 6.10.1997. Tímto dnem počala navrhovatelce běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, uvedená v ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., která uplynula dnem 4.12.1997. Jestliže tedy navrhovatelka své podání předala k poštovní přepravě teprve dne 5.12.1997, stalo se tak po uplynutí zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti, a její návrh proto musel být podle §43 odst. 1 písni. b) citovaného zákona odmítnut. I kdyby však ústavní stížnost byla podána včas, musel by ji Ústavní soud odmítnout podle §43 odst. 1 písm. 1) citovaného zákona jako nepřípustnou. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, jímž byl ve věci samé změněn rozsudek soudu I. stupně, totiž navrhovatelce ve smyslu ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. přísluší právo dovolání, které však, jak bylo rovněž zjištěno dotazem u Krajského soudu v Plzni, nevyužila a dovolání nepodala, a za tohoto stavu je třeba vycházet ze závěru, že navrhovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.). Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, aniž dále navrhovatelku vyzýval k odstranění formálních vad jejího podání.
- 2 - IV. ÚS 441/97
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 1997
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj