ECLI:CZ:US:1998:1.US.494.98
sp. zn. I. ÚS 494/98
Usnesení
I. ÚS 494/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci návrhu J. V., označeného jako "zmanipulování výsledku voleb do parlamentu (dolní sněmovny) v konečné fázi", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
V podání ze dne 13. 11. 1998 navrhovatel uvedl, že ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky došlo ke zmanipulování výsledku voleb a žádá Ústavní soud, aby rozhodl, "že je protiústavním doplňování poslanců lidmi, kteří nebyli řádnými voliteli (občany majícími hlasovací právo) při volbách do Poslanecké sněmovny zvoleni. Takoví lidé nemají právo zasedat a hlasovat v parlamentě, protože při volbách nezískali zvolením mandát."
Navrhovatel dále uvedl, že nikomu nepřísluší přisvojovat si práva, jež mu podle Ústavy ČR nenáleží, což se prý týká dodatečného pořadníku dosazování poslanců politickými stranami do Poslanecké sněmovny, "ačkoliv tito lidé nebyli řádně zvoleni."
Navrhovatel rovněž namítá, že počet 200 poslanců Poslanecké sněmovny odpovídá stoprocentní volební účasti a že při nižší volební účasti by se měl počet poslanců poměrně snížit.
I. ÚS 494/98
Navrhovatel konečně zpochybňuje tzv. uzavírací klauzuli, protože nikdo údajně není oprávněn přisvojit si "pověření" těch poslanců, kteří nebyli zvoleni právě z důvodu uzavírací klauzule "proti vůli voličů, projevenou při volbách."
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jsou oprávněni ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podle ustanovení §74 citovaného zákona může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
V souzené věci Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel brojí zejména proti několika ustanovením zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen "volební zákon"): (1.) proti principům tzv. druhého skrutinia (§51 cit. zákona), kdy ústřední volební komise přikazuje zbývající mandáty politickým stranám a koalicím, přičemž mandáty získávají kandidáti jednotlivých stran nebo koalicí podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium, dále (2). proti principu, podle něhož počet poslanců není podmíněn volební účastí a konečně (3.) proti tzv. uzavírací volební klausuli (§49 cit. zákona), která rozhoduje o postupu politických stran a koalic do prvního skrutinia.
Podle ustanovení §64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněn podat pouze taxativně vymezený okruh navrhovatelů. Fyzická osoba je k podání takového návrhu oprávněna pouze tehdy, pokud uplatněním napadeného zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti (§74 zákona o Ústavním soudu). Taková situace však v souzené věci nenastala, nebot' stěžovatel netvrdí, že by na základě napadených ustanovení volebního zákona bylo vydáno rozhodnutí, opatření nebo došlo k jinému zásahu orgánu veřejné moci, jímž bylo porušeno jeho ústavně garantované základní právo nebo svoboda a ústavní stížnost tedy nepodal. Mimo to podle ustálené judikatury Ústavního soudu samotné
I: OS 494/98
vydání právního předpisu - aniž by na jeho základě bylo vydáno konkrétní rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah - nelze za zásah orgánu veřejné moci považovat.
K té části návrhu, jíž navrhovatel brojí proti tzv. uzavírací klausuli, je nutno uvést, že touto problematikou se již Ústavní soud věcně zabýval (nález Pl. ÚS 25/96, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, C. H. Beck, 1997, str. 251 a násl.) a příslušný návrh zamítl, nebot' ani v principu, ani ve stávající právní úpravě tzv. uzavírací klausule neshledal nic protiústavního. Tato část návrhu je tedy současně nepřípustná, nebot' se týká věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl (§35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Proto soudce zpravodaj podání navrhovatele jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a zčásti také jako návrh nepřípustný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. c) a e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné
V Brně dne 9. prosince 1998
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj