ECLI:CZ:US:2001:2.US.655.01
sp. zn. II. ÚS 655/01
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Antonína Procházky, ve věci ústavní stížnosti politické strany "A.", zastoupené JUDr. Z. N., advokátem, proti sdělení Ministerstva financí ČR ze dne 5. 9. 2001, č.j. 143/77/909/2001, ve věci vyplacení státního příspěvku za volby do Senátu, spojené s návrhem na zrušení §20 odst. 7 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 170/2001 Sb., mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatelka včas podanou ústavní stížností napadá sdělení Ministerstva financí ČR ze dne 5. 9. 2001, č.j. 143/77/909/2001, podle kterého nemá nárok na vyplacení státního příspěvku ve výši 450.000,- Kč, vždy za 1. a 2. pololetí roku 2001. Tento nárok jí měl vzniknout z voleb do Senátu v roce 2001, kterých se zúčastnila ve volebním obvodu č. 8 Rokycany a její kandidát zde získal 12,3 % hlasů v prvním kole. Stěžovatelka na základě čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, 2 a 4, čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") tvrdí, že není možno rozlišovat mezi vítěznou stranou a ostatními kandidujícími stranami, protože princip většinových voleb "vše nebo nic" platí pouze co do mandátu, nikoli ale pro státní příspěvek za tyto volby. Současně tvrdí, že návrh není podán opožděně a že vzhledem k nevyčerpání opravných prostředků jde o věc, která podstatně přesahuje její vlastní zájmy.
Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka požaduje vyplacení příspěvku na mandát, který je ve smyslu §20 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o politických stranách"), jednou ze dvou forem státního příspěvku na činnost politických stran. Jak již z názvu ("příspěvek na mandát") vyplývá, tato forma podpory činnosti politických stran je určena těm stranám, které nějaký mandát ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo Senátu vůbec získaly. V daném případě však stěžovatelka mandát nezískala a proto jí nárok nevznikl. V postupu Ministerstva financí ČR proto nebylo možno shledat porušení nějakého práva stěžovatelky, neboť takové právo v jejím případě neexistuje. V žádném případě pak nemohlo dojít k porušení základních práv stěžovatelky podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, 2 a 4, čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 22 Listiny, neboť z nich nelze takový nárok vůbec dovodit, neboť smyslem účasti ve volbách je podíl na správě veřejných záležitostí, nikoli podíl na dělení státního rozpočtu. Naopak vyplácení takového příspěvku politickým stranám ze strany státu je možné jen za určitých podmínek, přičemž rozhodující roli zde hraje právě výsledek politické strany ve volbách. Takového výsledku ale stěžovatelka v senátních volbách nedosáhla. Proto byla ústavní stížnost shledána zjevně neopodstatněnou, aniž se bylo třeba zabývat splněním dalších náležitostí potřebných k jejímu projednání. To se týká i žádosti stěžovatelky, aby byla její stížnost vzhledem k nevyčerpání opravných prostředků posouzena jako věc, která podstatně přesahuje její vlastní zájmy. S ohledem na výše uvedené takový přesah nebyl zjištěn.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než podaný návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako zjevně neopodstatněný ve vztahu k §72 odst. 1 písm. a), tak k §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Tím se stalo bezpředmětným rozhodnutí o návrhu na zrušení §20 odst. 7 zákona o politických stranách, který byl k ústavní stížnosti připojen, stejně jako rozhodnutí o návrzích na vydání předběžného opatření a o zaplacení nákladů zastoupení stěžovatelky.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2001
JUDr. Jiří Malenovský
předseda senátu