ECLI:CZ:US:2002:3.US.623.02
sp. zn. III. ÚS 623/02
Usnesení
III. ÚS 623/02
Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatelky J. L., zastoupené JUDr. P.F., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2002, sp. zn. 26 Co 215/2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že se usnesením odvolacího soudu cítí dotčena v právu, zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy. Uvedla, že se domáhala obnovy řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 10 C 281/95, u Krajského soudu v Praze pak pod sp. zn. 25 Co 39/97, když podle jejího přesvědčení zamítnutím žaloby o uložení povinnosti k vydání nemovitostí byla poškozena na svých právech. Poukázala na okolnosti, za nichž nebylo v jejích možnostech uplatnit nárok ve stanovených lhůtách, a proto bez své viny nemohla ani v původním řízením uplatnit důkazy, což v konečném důsledku vedlo k nesprávnému rozhodnutí soudů, tj. k zamítnutí žaloby na vydání nemovitostí. Z těchto důvodů mělo být návrhu na povolení obnovy řízení vyhověno.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 26 Co 215/2002-42 zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí Okresního soudu v Mělníku č. j. 9 C 667/99-30, jímž byl zamítnut návrh stěžovatelky na povolení obnovy řízení, ve kterém se domáhala uložení povinnosti žalovaným uzavřít s ní dohodu o vydání označených nemovitostí. Na obsah usnesení odvolacího soudu lze plně odkázat, poněvadž se soud v jeho odůvodnění vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání proti usnesení soudu I. stupně, když vyčerpávajícím způsobem vyložil obsah §228 odst. 1 obč. soudního řádu, upravující důvody pro povolení obnovy řízení, jež však navrhovatelka neprokázala.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2002