ECLI:CZ:US:2003:1.US.308.03
sp. zn. I. ÚS 308/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů P. a M. H., zastoupených advokátem Mgr. K. N. proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2001, sp. zn. 46 C 281/94, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2002, sp. zn. 17 Co 450/2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatelé v ústavní stížnosti brojí proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2001, sp. zn. 46 C 281/94, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2002, sp. zn. 17 Co 450/2001. Mimo jiné tvrdí, že se v řízení před soudem prvého stupně nechali zastoupit advokátem JUDr. K., poté mu však vypověděli plnou moc. Výzva soudu k doplnění odvolání však byla doručena pouze jejich zástupci a to 20.6.2002. Podle jejich názoru měla být doručena jim, neboť v té době byli stěžovatelé údajně bez právního zastoupení. To se prý týká i napadeného usnesení Krajského soudu v Brně.
Ústavní soud především zkoumal, zda je ústavní stížnost podaná ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení §72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud v prvé řadě zjistil, že v době řízení před Krajským soudem v Brně byli stěžovatelé právně zastoupeni JUDr. Z. K., PhD., na základě plné moci ze dne 31. 5. 2001, jíž mu stěžovatelé uvedeného dne znovu udělili. Napadené unesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2002, sp. zn. 17 Co 450/2001, bylo právnímu zástupci stěžovatelů JUDr. Z. K., PhD., doručeno - podle obsahu spisu - dne 12. 9. 2002. Od uvedeného dne do podání ústavní stížnosti osobně v podatelně Ústavního soudu dne 4. 6. 2003, tedy zjevně uplynula delší doba, než kterou připouští zákon.
Za této situace je odkaz stěžovatelů na ustanovení §75 odst. 2 cit. zákona o Ústavním soudu irelevantní, neboť toto ustanovení míří na případ, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To se však souzené věci netýká.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2003
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj