ECLI:CZ:US:2003:1.US.628.03
sp. zn. I. ÚS 628/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného JUDr. P. K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2003, sp. zn. 38 Co 458/2001, a rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 13. 8. 2001, čj. 9 C 1258/97 - 57, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 26. 11. 2003, odevzdaným k poštovní přepravě dne 28. 11. 2003 a doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 12. 2003, brojil stěžovatel proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.
Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu. Z vyžádané kopie doručenky zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Brně byl stěžovateli doručen dne 29. 9. 2003. Jedná se o rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [ust. §72 odst. 2 a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Od doručení tohoto rozhodnutí běží 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že ve své obecně přístupné judikatuře [viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 182/95 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., C. H. Beck, Praha 1996, str. 347] opakovaně uvedl, že na rozdíl od obecných zásad pro počítání lhůt je úprava zákona o Ústavním soudu úpravou speciální, podle níž je den doručení rozhodnutí o posledním prostředku již prvním dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti [ust. §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu]. Pokud tedy bylo rozhodnutí o posledním prostředku doručeno v pondělí 29. 9. 2003, počala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tímto dnem doručení. Poslední den lhůty připadá na čtvrtek 27. 11. 2003. Stěžovatel podal ústavní stížnost až následující den, tj. v pátek 28. 11. 2003.
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že podle ust. §72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat mj. fyzická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, nebo zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. V posuzované stížnosti jsou obsažena pouze obecná konstatování, kterými stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím obecných soudů, neuvádí však, jaké jeho ústavně zaručené právo nebo svoboda byly rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci porušeny. Podaný návrh zcela postrádá jakoukoli ústavněprávní argumentaci.
Za uvedené situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2003
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu