infUsTakto, infUsVec2, errUsPouceni, errUsDne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.10.2003, sp. zn. II. ÚS 683/02 [ usnesení / RYCHETSKÝ / výz-3 ], paralelní citace: U 21/31 SbNU 337 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2003:2.US.683.02

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

Nepřípustnost ústavní stížnosti při současně podané kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu

Právní věta Jestliže stěžovatelka podala proti napadenému rozhodnutí žalobu, kterou se u obecného soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo předmětné cenové rozhodnutí zrušeno, a obecný soud návrh odmítl jako nepřípustný [§130 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen "s. ř. s."), §68 písm. b) s. ř. s., s přiměřeným použitím §46 odst. 2 s. ř. s.], a dále podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, jde v současné době o věc dosud pravomocně neskončenou. Je zřejmé, že ústavní stížnost meritorně pro procesní překážku projednat nelze, neboť všechny procesní podmínky stanovené pro podání ústavní stížnosti zákonem musí být splněny v okamžiku zahájení řízení (§27 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

ECLI:CZ:US:2003:2.US.683.02
sp. zn. II. ÚS 683/02 Usnesení Usnesení Ústavního soudu ze dne 20. října 2003 sp. zn. II. ÚS 683/02 ve věci ústavní stížnosti Č. T., a. s., proti cenovému rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. 07/PROP/2002 ze 3. 9. 2002 č. j. 22866/2002-611. Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu ze dne 3. 9. 2002 (22866/2002-611), §78 odst. 2 a odst. 5 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s §2b odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno cenové rozhodnutí č. 07/PROP/2002, přičemž jeho účinnost byla žalovaným určena rovněž na den 3. 9. 2002. Předmětné cenové rozhodnutí bylo zveřejněno v Telekomunikačním věstníku dne 23. 9. 2002 a v Cenovém věstníku dne 20. 9. 2002. Stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti ze dne 29. 10. 2002 tvrdila, že napadeným rozhodnutím orgánu státní správy byla zkrácena na svých ústavně zaručených subjektivních právech. Je přesvědčena o rozporu čl. 1 a čl. 2 tohoto rozhodnutí s ústavním pořádkem České republiky. Domnívá se, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv daných Listinou základních práv a svobod, a to jejími čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1. Na základě těchto tvrzení stěžovatelka navrhla zrušení rozhodnutí, jak shora je označeno. Ústavní stížnost je nepřípustná. Podle §35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon") Ústavní soud nejdříve posoudil, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Tyto podmínky ve věci posuzované ústavní stížnosti ke dni jejího podání (§27 odst. 2 zákona) splněny nejsou. Jestliže totiž stěžovatelka podala proti napadenému rozhodnutí dne 29. 10. 2002 žalobu, kterou se u Městského soudu v Praze domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo předmětné cenové rozhodnutí zrušeno, a obecný soud (28 Ca 747/2002 ze dne 10. 6. 2003) návrh odmítl jako nepřípustný [§130 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen "s. ř. s."), §68 písm. b) s. ř. s., s přiměřeným použitím §46 odst. 2 s. ř. s.] a dále podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (6 AS 42/2003), jde v současné době o věc dosud pravomocně neskončenou, jak Ústavní soud sám zjistil. Je zřejmé, že ústavní stížnost stěžovatelky meritorně pro procesní překážku projednat nelze, neboť všechny procesní podmínky stanovené pro podání ústavní stížnosti zákonem musí být splněny v okamžiku zahájení řízení (§27 odst. 2 zákona). Za této procesní situace je zřejmé, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek zákonných podmínek [§72 odst. 1 písm. a) zákona], a proto o takto podané ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2003:2.US.683.02
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 683/02
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) U 21/31 SbNU 337
Populární název Nepřípustnost ústavní stížnosti při současně podané kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu
Datum rozhodnutí 20. 10. 2003
Datum vyhlášení  
Datum podání 31. 10. 2002
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 3
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Rychetský Pavel
Napadený akt rozhodnutí správní
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 2, čl. 11 odst.1, čl. 26 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 151/2000 Sb., §78 odst.2, §78 odst.5
  • 526/1990 Sb.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
hospodářská, sociální a kulturní práva/svoboda podnikání a volby povolání a přípravy k němu
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
Věcný rejstřík cena
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-683-02
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 42082
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-22