ECLI:CZ:US:2006:1.US.748.06
sp. zn. I. ÚS 748/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. M. S., zastoupeného JUDr. Josefem Machem, advokátem se sídlem Praha 2, Budečská 6/974, proti usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2006, sp. zn. 4 Tz 58/2006, a Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2005, sp. zn. 5 To 37/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou včas a řádně Ústavnímu soudu brojí stěžovatel proti v záhlaví označeným rozhodnutím obecných soudů. Stěžovatel nejprve shrnul skutkový a právní průběh své věci, v níž se jedná o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů za zastupování poškozených v trestním řízení advokátovi jako společnému zmocněnci. Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze byla stěžovateli přiznána odměna a náhrada ve výši 181 835,-- Kč, přičemž nárok ve zbylé částce 3 570 365,-- Kč byl zamítnut. Stížnost ministra spravedlnosti pro porušení zákona, podanou ve prospěch stěžovatele, Nejvyšší soud ČR zamítl. Stěžovatel v obsáhlé ústavní stížnosti polemizuje s výší částky, která mu byla obecnými soudy přiznána, a tvrdí, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 28 a čl. 9 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatel již jednou stejné usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 21. června 2005, napadl ústavní stížností, která byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná usnesením ze dne 13. 10. 2005, sp. zn. III. ÚS 449/05. Toto usnesení sice nepředstavuje z hlediska této, nově podané, ústavní stížnosti překážku věci pravomocně rozhodnuté, není však důvodu, aby se Ústavní soud nedržel svého dřívějšího právního názoru. Pokud tedy využívá stěžovatel shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR k podání nové ústavní stížnosti, jak proti jmenovanému usnesení Nejvyššího soudu ČR, tak opět proti označenému usnesení Vrchního soudu v Praze, postačí jej odkázat na důvody usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 449/05, kde se vypořádal se všemi stěžovatelovými argumenty.
Na základě shora uvedeného Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji, podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. prosince 2006
František Duchoň
předseda I. senátu Ústavního soudu