Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12.12.2006, sp. zn. I. ÚS 768/06 [ nález / JANŮ / výz-2 ], paralelní citace: N 224/43 SbNU 505 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2006:1.US.768.06

sp. zn. I. ÚS 768/06 Nález Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Jiřího Nykodýma - ze dne 12. prosince 2006 sp. zn. I. ÚS 768/06 ve věci ústavní stížnosti Ing. O. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2006 č. j. 30 Ca 203/2006-13, jímž bylo rozhodnuto, že hlasování ve volbách do zastupitelstva města a městské části, které proběhlo ve dnech 20. - 21. 10. 2006 v okrese Brno-město, městské části Brno-Královo Pole, volebním okrsku č. 113, je neplatné. I. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006 bylo v části týkající se hlasování v okrsku č. 113, městská část Brno-Královo Pole, při volbách do zastupitelstva města Brna porušeno základní právo stěžovatele zaručené čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006 se v části týkající se hlasování ve volbách do zastupitelstva města Brna, které proběhlo ve dnech 20. - 21. října 2006 ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, okres Brno-město, zrušuje. III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. 1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. listopadu 2006, stěžovatel napadá usnesení Krajského soudu v Brně (dále též jen „krajský soud“) ze dne 10. listopadu 2006 č. j. 30 Ca 203/2006-13 (dále jen „usnesení“), kterým bylo rozhodnuto, že hlasování ve volbách do zastupitelstva města a městské části, které proběhlo ve dnech 20. – 21. 10. 2006 v okrese Brno-město, městské části Brno-Královo Pole, volebním okrsku č. 113, je neplatné. Stěžovatel navrhuje Ústavnímu soudu, aby toto usnesení zrušil v celém rozsahu, eventuálně pouze v části, týkající se voleb do zastupitelstva města Brna. II. Rekapitulace skutkového stavu 2. Na dny 20. – 21. října 2006 byly rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 13. července 2006 č. 369/2006 Sb. vyhlášeny volby do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí podle čl. 63 odst. 1 písm. f), podle čl. 17 odst. 1 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“), §1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle §3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle §123 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 3. V souladu s §47 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“) byly registračním úřadem Magistrátem města Brna dne 22. října 2006 na jeho úřední desce vyvěšeny výsledky voleb zveřejněním zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva města Brna. Ve volbách bylo zvoleno 55 členů zastupitelstva. Své mandáty nabyli členové zastupitelstva města Brna zvolením, tedy ukončením hlasování (§55 odst. 1, §39 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Podle §53 zákona o volbách do zastupitelstev obcí bylo ve dnech 6. – 7. listopadu 2006 registračním úřadem vydáváno kandidátům osvědčení o zvolení. V souladu se zákonem svolal dosavadní primátor města Brna PhDr. Richard Svoboda ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, které se konalo dne 7. listopadu 2006. Všichni zvolení zastupitelé na něm složili slib a zastupitelstvo poté, mimo jiné, zvolilo primátora města Brna, jeho náměstky a další členy rady. 4. Dne 30. října 2006 byl Krajskému soudu v Brně doručen návrh paní M. D. (vedlejší účastnice) „na neplatnost hlasování a neplatnost voleb“. Po výzvě krajského soudu vedlejší účastnice v souladu s §90 odst. 1 soudního řádu správního svůj návrh doplnila a navrhla krajskému soudu, aby rozhodl tak, že „hlasování ve volebním okrsku č. 113 pro Statutární město Brno, městskou část Brno-Královo Pole pro volby do zastupitelstev obcí dne 21. a 22. 10. 2006 je neplatné“. Dne 10. listopadu 2006 rozhodl krajský soud napadeným usnesením pod sp. zn. 30 Ca 2003/2006, že „hlasování ve volbách do zastupitelstva města a městské části, které proběhlo ve dnech 20. 10. – 21. 10. 2006 ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, okres Brno-město, je neplatné“. 5. Podstatou argumentace navrhovatelky a odůvodnění napadeného usnesení je skutečnost, že celkem 93 voličům ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole byla ve volební místnosti pro účely hlasování vydána obálka, která nebyla opatřena úředním razítkem. Při následném sčítání hlasů byly uvedené 93 hlasy označeny okrskovou komisí za neplatné [§41 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí]. Krajský soud v Brně po provedení dokazování volební dokumentací z volebního okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole a na základě vyjádření předsedy okrskové volební komise L. B. konstatoval porušení §31 odst. 1 a §33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Porušení uvedených ustanovení zákona podle krajského soudu vedlo „nepochybně“ k ovlivnění výsledku hlasování, když hlasy 93 voličů z 363 nebyly započítány. Usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne 10. listopadu 2006. III. Obsah ústavní stížnosti 6. Stěžovatel kandidoval do zastupitelstva města Brna na kandidátní listině České strany sociálně demokratické byl zvolen zastupitelem a osvědčení o zvolení mu bylo vydáno dne 6. listopadu 2006. 7. Po rekapitulaci skutkového stavu a obsahu napadeného usnesení v ústavní stížnosti uvádí, že rozhodnutím krajského soudu byla porušena jeho základní práva zakotvená v Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 8. Stěžovatel pokládá závěry krajského soudu za nesprávné. Dovozuje, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí jako základní předpoklad pro podání návrhu na neplatnost hlasování vyžaduje, aby navrhovatel měl za to, že ustanovení zákona byla porušena způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování (§60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Soud tedy musí zjišťovat rozsah (četnost) a intenzitu porušení zákona a hodnotit relevanci následků zjištěných nezákonností pro výsledky hlasování. Jinými slovy musí zvažovat, nakolik takové narušení výsledky hlasování skutečně ovlivnilo, respektive deformovalo. 9. Splnění tohoto základního kritéria pro přípustnost zásahu soudní moci ve věcech voleb je, podle názoru stěžovatele, konstantně vyžadováno ustálenou judikaturou všech vrcholných soudních instancí u všech druhů voleb, tedy voleb komunálních, voleb do zastupitelstev krajů (§53 odst. 2 až 4 zákona č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů), do Poslanecké sněmovny a do Senátu (§87 odst. 3 až 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů), i do Evropského parlamentu (§57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů). Podrobně stěžovatel taktéž odkazuje na řadu nálezů Ústavního soudu, kde byly již dříve formulovány základní principy přezkumu voleb soudní mocí. 10. Krajský soud, podle závěrů stěžovatele, v napadeném usnesení z těchto hledisek vůbec nevycházel, když pouze na základě zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 113 tvrzení navrhovatelky a vyjádření předsedy okrskové volební komise konstatoval, že 93 voličů z 363, to jest 25,6 % z počtu voličů, jimž v daném volební okrsku byly komisí vydány obálky, neobdrželo obálku úřední a jejich hlasy tak nebyly platné. Nerespektováním povinnosti důsledně zkoumat naplnění zákonných znaků měl krajský soud pochybit do té míry, že lze v této souvislosti hovořit o intenzivním porušení příslušného ústavně zakotveného práva. 11. Za výsledky hlasování do zastupitelstva města Brna stěžovatel považuje výsledky hlasování pro jednotlivé kandidátní listiny a kandidáty zjištěné postupem podle §45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, to jest výsledky zjištěné po sečtení hlasů ze všech volebních okrsků. Právě tyto údaje se pak uvádějí v zápise o výsledku voleb do zastupitelstva obce podle §46 odst. 2 uvedeného zákona, to jest údaj o celkovém počtu voličů, kterým byly vydány úřední obálky (písm. d), o počtu odevzdaných úředních obálek (písm. e), o celkovém počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu (písm. f) a o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty (písm. g). Z těchto údajů, nikoli izolovaně z údajů o hlasování v jediném volebním okrsku, lze zjistit kandidáty zvolené do zastupitelstva (písm. h). Stěžovatel dále uvádí, že neplatné hlasy 93 voličů jednoho volebního okrsku je nutno poměřovat s celkovým počtem voličů ve všech volebních okrscích, jimž byly vydány úřední obálky pro volbu do Zastupitelstva města Brna, potažmo s celkovým počtem platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a pro jednotlivé kandidáty. Z tohoto porovnání vyplývá, že počet neplatných hlasů v důsledku porušení zákona v okrsku č. 113 představuje pouhých 0,0719 % z celkového počtu voličů, jimž byly vydány úřední obálky a pouze 0,0722 % z počtu odevzdaných úředních obálek. V žádném případě tak podle stěžovatele nelze dojít k závěru, že by celkové výsledky hlasování do zastupitelstva města Brna mohly být ovlivněny. 12. Stěžovatel se tedy neztotožňuje s tvrzením krajského soudu, že zákon o volbách byl porušen „způsobem, který nepochybně ovlivnil výsledky hlasování“ a poukazuje přitom na znění §54 odst. 1 písm. a) a §60 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Dovozuje, že formalistický výklad uvedených ustanovení by mohl vést k extrémním závěrům. V demokratickém právním státě však jistě není možno interpretovat zákon tak absurdním způsobem, umožňujícím v podstatě snadné zmaření jakýchkoli voleb. 13. Ministerstvo vnitra i soud musejí dbát ústavních příkazů, to jest, že výklad právních norem nemůže vést k odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu (čl. 9 odst. 3 Ústavy) a že zákonná úprava politických práv a její výklad a používání musejí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti (čl. 22 Listiny). 14. Krajský soud se ve svém usnesení k existenci či neexistenci zastupitelstva (mandátu jeho zastupitelů) podle stěžovatele nijak nevyslovil, respektive nezpochybnil, že zastupitelé zvolení ve volbách do zastupitelstva města Brna svůj mandát nabyli zvolením ve smyslu §55 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Předmětné usnesení soudu tak vyvolává zmíněný stav právní nejistoty. Podle názoru stěžovatele se krajský soud dopustil též procesního pochybení, když jako účastníka (odpůrce) připustil pouze okrskovou volební komisi. Podle §90 odst. 2 soudního řádu správního jsou účastníkem řízení o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování, nebo neplatnost volby kandidáta vedle navrhovatele vždy též příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Za něj stěžovatel považuje Úřad městské části Brno-Královo Pole (pro volby do zastupitelstva městské části) a Magistrát města Brna (pro volby do zastupitelstva města Brna). 15. Ve vztahu k podmínkám své aktivní legitimace stěžovatel uvádí, že jeho volba nebyla návrhem směřovaným krajskému soudu výslovně napadena, avšak krajský soud svým závěrem, podle něhož porušení zákona nepochybně ovlivnilo výsledný počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, bez dalšího připustil, že prohlášení hlasování za neplatné a v důsledku toho konání opakovaného hlasování může mít vliv na to, zda stěžovatel skutečně zůstane zastupitelem. Přesto krajský soud nepovažoval stěžovatele za účastníka řízení. 16. V daném případě považuje stěžovatel za relevantní zejména vůli naprosté většiny voličů, kteří odevzdali své platné hlasy kandidátním listinám volebních stran, resp. kandidátům ve volbách do zastupitelstva města Brna ve dnech 20. a 21. října 2006 a rozhodli tak o jeho složení, o zvolení základního zastupitelského orgánu své územní samosprávy, a to na čtyřleté funkční období (čl. 102 odst. 2 Ústavy). Zvolení kandidáti – zastupitelé pak mají jako občané právo za rovných podmínek na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím (čl. 21 odst. 4 Listiny), resp. právo na nerušený výkon funkce po stanovené časové období, které z tohoto práva vyplývá (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 30/95; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 5, nález č. 3, vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.). Zastupitelé svobodně zvolení jako zástupci občanů své obce tím současně uskutečňují své právo podílet se na správě veřejných věcí (čl. 21 odst. 1 Listiny). 17. Závěrem stěžovatel shrnuje, že soud může do volebního procesu zasáhnout jen za zákonem stanovených podmínek, při respektování ústavních kautel. Rozhodnutí, jímž obecný soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování, může být proto přijato jen tehdy, pokud je důsledek spjatý s tímto rozhodnutím, to jest nezvolení zastupitelstva (§54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), ospravedlnitelný ve světle zachování vůle většiny voličů, která byla projevena právně bezvadným způsobem. V opačném případě jde o rozhodnutí soudu, které je nejen nezákonné, ale je především v rozporu s ústavně zakotvenými principy demokratického právního státu i se základními ústavně zaručenými právy. 18. Stěžovatel odkazuje na řadu ustanovení Ústavy a Listiny, která považuje za relevantní pro posouzení ústavnosti napadeného rozhodnutí: Článek 2 odst. 2 Listiny zní: Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Článek 21 Listiny zní: (1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. (2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. (3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Článek 22 Listiny zní: Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Článek 2 odst. 3 Ústavy zní: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Článek 9 odst. 3 Ústavy zní: Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Článek 102 Ústavy zní: (1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. (2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období. 19. Vzhledem k zájmu na urychleném odstranění pochybností o platnosti jednotlivých aktů orgánů veřejné moci v městě Brně stěžovatel navrhl přednostní projednání věci ve smyslu §39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). IV. Řízení před Ústavním soudem 20. Ústavní stížnost byla doručena dne 27. listopadu 2006. Následně si dne 4. 12. 2006 Ústavní soud vyžádal spis Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Ca 203/2006, k němuž byla připojena volební dokumentace volebního okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, a zároveň požádal krajský soud o vyjádření k ústavní stížnosti. Dne 6. prosince 2006 byli též vedlejší účastníci řízení požádáni o vyjádření k ústavní stížnosti. 21. Krajský soud v Brně jako účastník řízení ve svém písemném vyjádření k ústavní stížnosti především uvedl, že průběh a výsledek hlasování spojuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí s hlasováním ve volebním okrsku, přičemž výsledek hlasování nelze ztotožňovat s výsledkem voleb. Pokud byl ve věci podán návrh na vyslovení neplatnosti hlasování, přičemž krajský soud byl tímto petitem vázán, bylo předmětem zkoumání, zda byl porušen zákon způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování ve volebním okrsku, které byly návrhem zpochybněny. 22. Předmětem posuzování podle krajského soudu naopak nebylo zjišťování a hodnocení porušení zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb, neboť se nejednalo o návrh podle §60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Z uvedeného podle krajského soudu vyplývá, že předmětem posuzování soudu nebyla otázka, zda návrh na neplatnost hlasování způsobí následek podle §54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (nezvolení zastupitelstva). Dokazováním bylo zjištěno, že v důsledku porušení §33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí „došlo ke zneplatnění hlasování u 25,6 % voličů, kteří se hlasování zúčastnili“. Podle názoru krajského soudu chrání ustanovení §60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí „hodnotu hlasování ve volebním okrsku jako předpoklad reálného a poctivého výsledku tohoto hlasování“. 23. Vedlejší účastník ústavní stížnosti, Úřad městské části Brno-Královo Pole, ve svém písemném vyjádření k ústavní stížnosti rekapituluje své úkoly, které jako volební orgán plní při organizaci a zajištění voleb. Protože se podle jeho názoru jedná o posouzení závažnosti porušení zákona v průběhu hlasování, odkazuje na působnost okrskové volební komise. 24. Vedlejší účastník řízení, Magistrát města Brna, se k ústavní stížnosti stručně vyjádřil v tom smyslu, že „potvrzuje skutečnosti uvedené v předmětné ústavní stížnosti“. K vyjádření přiložil ověřenou kopii sdělení Českého statistického úřadu, z níž dovozuje, že 93 neplatných obálek ve volebním okrsku č. 113 nemohlo ovlivnit výsledky voleb do zastupitelstva města Brna. 25. Vedlejší účastnice řízení M. D. se prostřednictvím svého zástupce písemně vyjádřila k ústavní stížnosti v tom smyslu, že se s ústavní stížností ztotožňuje v části, dovozující relativitu volebních vad. Zároveň vedlejší účastnice souhlasí se závěry Krajského soudu v Brně, že pokud ve příslušném volebním okrsku byla jedna čtvrtina hlasů neplatná ze zřejmých důvodů, jedná se o porušení zákona podstatným způsobem ve vztahu k volbám do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole. Ve vztahu k volbám do zastupitelstva města Brna uznává, že napadené usnesení postrádá hlubší argumentaci. Zdůrazňuje však podstatné pochybení volebního orgánu, které způsobilo porušení ústavně garantovaného práva volit. Dále vedlejší účastnice namítá, že nelze požadovat po příslušném soudu, aby blíže zkoumal hlasovací lístky, které byly uznány za neplatné. Je podle ní důležité, že neplatnost hlasu, způsobená pochybením volebního orgánu, je zcela jiné povahy než neplatnost hlasu z jiných důvodů. Závěrem vedlejší účastnice zdůrazňuje, že k podání návrhu na neplatnost hlasování ji vedla snaha upozornit na porušení zákona a snaha předejít jakékoliv manipulaci s výsledkem hlasování ze strany okrskové volební komise. Zároveň se cítí znepokojena medializací celého případu a možnými důsledky napadeného rozhodnutí, které si v době podání návrhu plně neuvědomovala. 26. Stěžovatel využil možnosti písemné repliky k vyjádření účastníka řízení – krajského soudu. Vyjádřil zejména polemiku s názorem Krajského soudu v Brně, že byla v předchozím řízení posuzována pouze „hodnota hlasování ve volebním okrsku“. Stěžovatel se naopak domnívá, že za „výsledky hlasování“ ve smyslu §60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je třeba vždy považovat celkové výsledky hlasování do voleného orgánu ve smyslu §46 odst. 2 písm. d) až g) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Výsledek hlasování ve volebním okrsku nemá hodnotu sám o sobě, ale jen v kontextu s výsledky hlasování v ostatních okrscích. Dále stěžovatel poukazuje na ustanovení §54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde jsou návrh na neplatnost hlasování a návrh na neplatnost voleb uvedeny alternativně. Podrobně polemizuje s dalšími tvrzeními krajského soudu ohledně postupu při přezkumu hlasování a uzavírá konstatováním, že krajský soud setrvává na formální aplikaci zákona, aniž by se vypořádal s námitkami stěžovatele. 27. Ústavní soud se rozhodl vyhovět návrhu stěžovatele na postup ve smyslu §39 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost projednal přednostně a s největším urychlením. 28. Na základě předvolání k ústnímu jednání, které bylo účastníkům řízení a vedlejším účastníkům řízení doručeno dne 6. prosince 2006, se Krajský soud v Brně, Magistrát města Brna a Úřad městské části Brno-Královo Pole písemně z účasti na jednání omluvily. 29. V rámci ústního jednání nařízeného na den 12. prosince 2006 strany nepřednesly žádné nové návrhy na provedení dokazování a odvolaly se na svá písemná stanoviska. V. Dokazování před Ústavním soudem 30. Součástí spisu Ústavního soudu jsou listinné důkazy, přiložené k ústavní stížnosti. Jedná se především o - Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce ve volbách do zastupitelstva obce Brno, okres Brno-město, konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2006. Opatřen doložkou „Vyvěšeno dne: 22. 10. 2006, sňato dne: 7. 11. 2006“ obsahuje jména a příjmení zvolených členů zastupitelstva a jména a příjmení náhradníků a jejich pořadí. - - Osvědčení o zvolení členem zastupitelstva města Brně, vydaný dne 6. listopadu 2006 Magistrátem města Brna ve prospěch O. P. - - Zápis o průběhu ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Brna konaného dne 7. listopadu 2006. - 31. Ústavní soud dále provedl dokazování spisem Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Ca 203/2006, jehož součástí jsou listinné důkazy: - „Návrh na neplatnost hlasování a neplatnost voleb“, datovaný dne 30. října 2006, doručený krajskému soudu dne 31. října 2006, podepsaný navrhovatelkou M. D. - - Výzva krajského soudu navrhovatelce ze dne 1. listopadu 2006 k označení účastníka řízení a uvedení, čeho se navrhovatelka domáhá. - - „Doplnění návrhu na soudní přezkum v souladu s výzvou soudu“, datované 3. listopadu 2006, doručené navrhovatelkou krajskému soudu dne 6. listopadu 2006, s návrhem: „Hlasování ve volebním okrsku č. 113 pro Statutární město Brno, městskou část Brno-Královo Pole pro volby do zastupitelstev obcí dne 21. a 22. 10. 2006 je neplatné“. - - Sdělení předsedy volební komise č. 113 v městské části Brno-Královo Pole pana L. B. ze dne 9. listopadu 2006. - - Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. listopadu 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006. - 32. Dále Ústavní soud provedl dokazování volební dokumentací z volebního okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole. Její součástí je mimo jiné opis výsledku hlasování v okrsku č. 113, zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 113 a výpis z voličských seznamů pro okrsek č. 113. Součástí volební dokumentace okrsku č. 113 je dále svazek započítaných platných hlasovacích lístků pro volby zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, svazek započítaných platných hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva města Brna, svazek použitých obálek opatřených úředním razítkem, svazek 93 použitých obálek bez úředního razítka s vloženými hlasovacími lístky a pomocný sčítací materiál. 33. Ústavní soud z obsahu 93 obálek bez úředního razítka, které z toho důvodu obsahovaly hlasy označené jako neplatné, zjistil následující údaje: A) Počet hlasů i jinak neplatných 4 B) Počet hlasů pro celou volební stranu 1 Folklor i Společnost 0 2 Moravané 0 3 Společně pro Brno 0 4 Česká strana sociálně demokratická 17 5 Strana demokratického socialismu 0 6 Strana rovnost šancí 0 7 Národní sjednocení 1 8 Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) 0 9 Občanská demokratická strana 31 10 Česká strana národně socialistická 0 11 Komunistická strana Čech a Moravy 5 12 Strana zelených 9 13 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 3 14 Brno 2006 - Tým Jiřího Zlatušky 8 15 Konzervativní strana 0 16 Nezávislí demokraté (předseda V. Železný) 0 C) Počet hlasů pro jednotlivé kandidáty (bez připočtení hlasů udělených sub. B) Kandidátní Poř. Kandidát listina číslo Příjmení, jméno Tituly 1 Folklor i Společnost 1 Privarčák Jan Ing. 1 1 Folklor i Společnost 2 Dzurja Vladimír Ing. 1 1 Folklor i Společnost 3 Lejsek Miroslav Dr. Bc. 1 1 Folklor i Společnost 8 Káňa Lubomír Ing. 1 1 Folklor i Společnost 10 Černý Vladimír Ing. 1 1 Folklor i Společnost 15 Šimšová Hana Ing. 1 1 Folklor i Společnost 22 Nápravník Stanislav Ing. 1 2 Moravané 2 Bičan Petr 1 2 Moravané 4 Hála Pavel MUDr. 1 2 Moravané 7 Konečný Ladislav Ing. 1 2 Moravané 19 Keprt Robert Mgr. 1 2 Moravané 20 Kulčák Ludvík prof. Ing. 1 2 Moravané 21 Korvas František PhDr. 1 2 Moravané 24 Matonoha Pavel doc. MUDr. CSc. 2 2 Moravané 26 Novotný Vladimír 1 2 Moravané 36 Peprníková Dana 1 2 Moravané 39 Černocký Marek Ing. 1 3 Společně pro Brno 4 Kolář Miroslav Ing. 1 3 Společně pro Brno 6 Havlík Jan 1 3 Společně pro Brno 8 Žáková Leona Mgr. 2 3 Společně pro Brno 10 Kocmánek Jan Ing. 1 3 Společně pro Brno 13 Hodická Kateřina Mgr. et Mgr. 1 3 Společně pro Brno 21 Audy Marcel Mgr. 1 3 Společně pro Brno 28 Netušil David Mgr. 1 3 Společně pro Brno 31 Havelka Leo MUDr. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 1 Onderka Roman 4 4 Česká str.sociálně demokrat. 2 Žďárský Vlastimil MVDr. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 3 Oliva Jiří JUDr. 3 4 Česká str.sociálně demokrat. 4 Macek Ladislav 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 5 Novotný Jiří 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 6 Humpolíček Miloslav Bc. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 7 Dušová Naděžda 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 8 Pospíšil Oliver Ing. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 9 Tůmová Zdeňka Mgr. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 10 Burda Josef Ing. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 11 Sázavský Pavel 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 12 Haluza Josef Mgr. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 13 Jakubec Aleš 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 14 Kinzel Ivan 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 15 Brouček Zdeněk Ing. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 16 Kačírková Petra PhDr. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 17 Vrána Martin 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 18 Schmid Radim Mgr. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 19 Lefner Jiří Ing. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 20 Slepička Tomáš 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 21 Kohout Milan Ing. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 22 Wildmannová Mirka Ing. Ph.D. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 23 Pešová Marie PaedDr. CSc. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 24 Kojecký Radovan Ing. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 25 Mašek Ivan doc. Ing. CSc. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 26 Sláma Zdeněk 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 27 Fertigová Ivona 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 28 Čermák Martin Mgr. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 29 Buchtela Jiří 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 30 Sklenák Roman Mgr. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 31 Zdubová Marie 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 32 Šafařík Petr 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 33 Greňo Pavel 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 34 Novotný Jaromír Mgr. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 35 Šrůtek Jan Ing. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 36 Komárková Dalila JUDr. 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 37 Kouřilová Jarmila 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 38 Pospíchal Lubor 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 39 Souralová Marie 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 40 Pospíšil Karel Mgr. Bc. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 41 Laška Vlastimil 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 42 Haklová Iveta 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 43 Adamec Petr 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 44 Toman Bedřich 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 45 Lepka Karel RNDr. Ph.D. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 46 Stoklásek Václav 2 4 Česká str.sociálně demokrat. 47 Vaníček Hugo Ing. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 48 Kolajová Božena 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 49 Imrišová Ivana Ing. 3 4 Česká str.sociálně demokrat. 50 Semrád Petr Bc. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 51 Ambrož Robin 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 52 Hrstková Olga Bc. 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 53 Šalplachtová Martina 1 4 Česká str.sociálně demokrat. 54 Kloc Antonín 1 9 Občanská demokratická strana 1 Hledík Karel 4 9 Občanská demokratická strana 2 Blažek Pavel JUDr. Ph.D. 3 9 Občanská demokratická strana 3 Hošek Miroslav Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 4 Janištin Jiří Mgr. 2 9 Občanská demokratická strana 5 Venclík Leo Ing. 2 9 Občanská demokratická strana 6 Kerndl Robert JUDr. 2 9 Občanská demokratická strana 7 Prchal Martin Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 8 Michalík Stanislav Ing. 2 9 Občanská demokratická strana 9 Kvapil Aleš Mgr. 1 9 Občanská demokratická strana 10 Pelán René 5 9 Občanská demokratická strana 11 Chládek Michal Bc. 1 9 Občanská demokratická strana 12 Vavrouch Radomír 1 9 Občanská demokratická strana 13 Vaňková Markéta JUDr. 2 9 Občanská demokratická strana 14 Bohuňovská Jana 1 9 Občanská demokratická strana 15 Paulczyňski Petr Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 16 Jankůj Pavel Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 17 Šťástka Libor Mgr. 1 9 Občanská demokratická strana 18 Hladík Jiří Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 19 Fabiánek Roman PaedDr. 2 9 Občanská demokratická strana 20 Kala Oldřich Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 21 Hos Jiří 1 9 Občanská demokratická strana 22 Pohanková Šárka Mgr. 2 9 Občanská demokratická strana 23 Mokrý Zdeněk Mgr. 2 9 Občanská demokratická strana 24 Vašina Roman Ing. 2 9 Občanská demokratická strana 25 Zorník Jiří 1 9 Občanská demokratická strana 26 Svoboda Ivan Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 27 Kočí Jan 1 9 Občanská demokratická strana 28 Krásný Vladan 1 9 Občanská demokratická strana 29 Vižďa František doc. RNDr. Ph.D. 1 9 Občanská demokratická strana 30 Zemanová Jana Mgr. 1 9 Občanská demokratická strana 31 Charvát Jiří Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 32 Malinová Michaela Mgr. 1 9 Občanská demokratická strana 33 Harnach Gustav 1 9 Občanská demokratická strana 34 Paděrová Marie Bc. 1 9 Občanská demokratická strana 35 Šik Evžen 1 9 Občanská demokratická strana 36 Pazderová Andrea Ing. 3 9 Občanská demokratická strana 37 Fousová Ludmila 1 9 Občanská demokratická strana 38 Černý Roman Bc. 2 9 Občanská demokratická strana 39 Filípek František 1 9 Občanská demokratická strana 40 Karásek Jan Ing. 3 9 Občanská demokratická strana 41 Kupčíková Milana Mgr. 1 9 Občanská demokratická strana 42 Dočekal Petr Ing. 2 9 Občanská demokratická strana 43 Chalupa Lubomír Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 44 Jursa Miroslav Ing. 1 9 Občanská demokratická strana 45 Machala Tomáš 1 9 Občanská demokratická strana 46 Dostál Radoslav JUDr. 1 9 Občanská demokratická strana 47 Žemlička Petr 1 10 Česká str.národ.socialistická 10 Kropáček Jiří 1 10 Česká str.národ.socialistická 20 Endlicher Martin 1 10 Česká str.národ.socialistická 25 Concepcion Santos Veronika 1 10 Česká str.národ.socialistická 27 Kučera Ondřej 1 10 Česká str.národ.socialistická 39 Musilová Irena 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 1 Březa Pavel Ing. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 2 Sýkorová Helena JUDr. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 4 Borecký Daniel RNDr. CSc. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 7 Klein Vítězslav Ing. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 8 Dávid Tibor 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 9 Blahutová Hana Ing. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 19 Pazdera David 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 20 Franek Aleš PhDr. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 21 Tomsa Vladimír 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 22 Kopřiva Zdeněk Ing. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 23 Škultéty Alexander Ing. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 29 Horáková Kateřina 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 31 Votroubková Zuzana 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 33 Všetečka Petr JUDr. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 34 Stavjařová Gabriela 2 11 Komunistická str.Čech a Moravy 36 Matyáš Zdeněk Ing. 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 45 Morávek Přemysl 1 11 Komunistická str.Čech a Moravy 49 Dvořák Karel PhDr. 1 12 Strana zelených 1 Drápalová Jana Ing. 5 12 Strana zelených 2 Ander Martin Mgr. Ph.D. 3 12 Strana zelených 3 Dubská Kateřina PhDr. 2 12 Strana zelených 4 Vlašín Mojmír RNDr. 4 12 Strana zelených 5 Flamiková Jasna Mgr. 2 12 Strana zelených 6 Bartůšek David Ing. 3 12 Strana zelených 7 Slavíková Eva Mgr. 1 12 Strana zelených 8 Hollan Jan RNDr. 2 12 Strana zelených 9 Jelínková Věra MUDr. 1 12 Strana zelených 10 Rokos Miroslav RNDr. 1 12 Strana zelených 11 Pálková Jana 2 12 Strana zelených 12 Marša Igor Ing. 1 12 Strana zelených 13 Matoušková Petra Ing. arch. 3 12 Strana zelených 14 Svitavský Marek 1 12 Strana zelených 15 Galle Zuzana Ing. 1 12 Strana zelených 16 Klíč Miroslav RNDr. 1 12 Strana zelených 17 Pavoničová Marie RNDr. 1 12 Strana zelených 18 Pospíšil Lubomil doc. RNDr. CSc. 2 12 Strana zelených 19 Fajnorová Ivana 1 12 Strana zelených 20 Havlín Miloslav 1 12 Strana zelených 21 Gaillyová Yvonna RNDr. 2 12 Strana zelených 22 Ondřík Ivan Bc. 1 12 Strana zelených 23 Blatná Milada Bc. 2 12 Strana zelených 24 Vašíček Jiří 1 12 Strana zelených 25 Pellantová Jitka RNDr. 2 12 Strana zelených 26 Chrastil Sylvestr doc. Mgr. Dr. 1 12 Strana zelených 27 Matějíčková Jarmila 1 12 Strana zelených 28 Jiaxis Anastásios 1 12 Strana zelených 29 Herbrychová Andrea Mgr. 2 12 Strana zelených 30 Otruba Ivar Prof. Ing. 1 12 Strana zelených 31 Fialová Hladíková Hana 1 12 Strana zelených 32 Buček Antonín doc. Ing. CSc. 1 12 Strana zelených 33 Matějková Jiřina Mgr. 1 12 Strana zelených 34 Máchal Aleš 1 12 Strana zelených 35 Holcnerová Hana 1 12 Strana zelených 36 Dvořák Vilém 1 12 Strana zelených 37 Scavino Barbara 1 12 Strana zelených 38 Patrik Miroslav RNDr. 1 12 Strana zelených 39 Bártová Stanislava 1 12 Strana zelených 40 Libus Jan 1 12 Strana zelených 41 Zabloudilová Věra 1 12 Strana zelených 42 Zlámal Aleš RNDr. 2 12 Strana zelených 43 Kubová Dana 1 12 Strana zelených 44 Švamberk Jaroslav JUDr. Ing. 1 12 Strana zelených 45 Stávková Kateřina 1 12 Strana zelených 46 Veselý David Ing. 1 12 Strana zelených 47 Slámová Galina Mgr. 1 12 Strana zelených 48 Baltus Jan 1 12 Strana zelených 49 Ceklová Marta 1 12 Strana zelených 50 Robeš Martin 1 12 Strana zelených 52 Pazdírek Jan PhDr. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 1 Javorová Barbora RNDr. 4 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 2 Rychnovský Daniel MUDr. 4 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 3 Holík Jan Ing. 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 4 Suchý Jaroslav Mgr. 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 5 Beran Vít Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 6 Veselý Josef Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 7 Macek David Mgr. MA 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 8 Crha Antonín 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 9 Stehlíková Marie 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 10 Hořava Pavel Bc. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 11 Mihola Jiří Mgr. 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 12 Hruška Petr PhDr. MBA 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 13 Dvořák Miroslav Ing. CSc. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 14 Břicháček Vlastimil 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 15 Vích Zdeněk Ing. CSc. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 16 Kőnig Jan 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 17 Kratochvil Karel 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 18 Janko Petr Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 19 Sládková Elena Ing. arch. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 20 Dobeš Augustin 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 21 Navrátil Jiří Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 22 Svobodová Kateřina 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 23 Nekuda Rostislav PhDr. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 24 Doležalová Monika Mgr. 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 25 Slavík Jiří Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 26 Hladký Petr 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 27 Ševčík Jan Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 28 Šťasta Petr 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 29 Prchal Jiří 3 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 30 Kolář Petr Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 31 Kuklínek Jiří Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 32 Kobza Vít 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 33 Gardáš Oldřich 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 34 Ryšavý Šimon 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 35 Válek Vlastimil Prof. MUDr. CSc. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 36 Stehlíková Marie Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 37 Kyselák Martin Ing. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 38 Weinberger Vojtěch MUDr. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 39 Vašková Pavla 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 40 Dvořáček Jiří Mgr. 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 41 Sadecký Jan Ing. MBA 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 42 Suchý Jaroslav 2 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 43 Hrabě František Prof. Ing. CSc. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 44 Liptáková Klára Ing. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 45 Grublová Milana MUDr. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 46 Bořecký Josef 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 47 Dumbrovská Michaela JUDr. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 48 Kostelka Božetěch 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 49 Doležal Petr Ing. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 50 Caha Jan Mgr. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 51 Koláčný Ivan RNDr. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 52 Hošek Ivo Ing. 1 13 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 53 Sedláčková Ludmila 1 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 1 Zlatuška Jiří prof. RNDr. CSc. 6 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 2 Belcredi Jiřina PhDr. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 3 Spousta Jiří doc. RNDr. Ph.D. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 4 Hamerský Milan Mgr. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 5 Zogatová Lenka 4 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 6 Vaněk Jiří PhDr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 7 Grepl Jan Ing. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 8 Buchta Jaroslav Ing. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 9 Němec Jiří doc. PhDr. Ph.D. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 10 Honzík Jan M. prof. Ing. CSc. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 11 Dub Petr prof. RNDr. CSc. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 12 Brázdová Zuzana prof. MUDr. DrSc. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 13 Kolář Jozef doc. RNDr. CSc. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 14 Nemkyová Radmila Mgr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 15 Ventruba Pavel prof. MUDr. DrSc. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 16 Ján Martin Mgr. 4 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 17 Mizerová Alena PhDr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 18 Schmidt Eduard prof. RNDr. CSc. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 19 Pištěláková Zdenka MUDr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 20 Sekot Aleš doc. Dr. CSc. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 21 Putnová Jana 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 22 Simeonov Simeon doc. Ing. CSc. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 23 Šaléová Vendula Mgr. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 24 Potůček Milan 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 25 Štarha Jiří MUDr. Ph.D. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 26 Belzová Jana Mgr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 27 Fux Karel 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 28 Varmužová Hana Mgr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 29 Rosecký Čeněk Mgr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 30 Jančářová Drahomíra MUDr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 31 Švejda Miroslav 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 32 Václavíčková Michaela MUDr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 33 Jelínek Ota Mgr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 34 Sochorová Věra MUDr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 35 Honek Milan Ing. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 36 Jelínková Šárka 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 37 Klement Miloš Ing. arch. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 38 Jákl Petr Ing. Ph.D. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 39 Líbalová Iveta 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 40 Kosec Miroslav Ing. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 41 Turečková Lenka Mgr. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 42 Nevím Vladimír 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 43 Němečková Jana 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 44 Divácký Roman 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 45 Svobodová Lenka Ing. 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 46 Tihelková Monika 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 47 Janíčková Blanka 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 48 Rous Roman Ing. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 49 Drápelová Zuzana Bc. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 50 Pekárek Radim Mgr. 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 51 Zapletal Tomáš 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 52 Valošek Petr 3 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 53 Zajíček Roman 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 54 Póč Zdeněk 2 14 BRNO2006-tým J.Zlatušky 55 Klusáček Dalibor Mgr. 1 16 NEZ.DEMOKRATÉ(předs.V.Železný) 2 Rettegy Radoš 1 16 NEZ.DEMOKRATÉ(předs.V.Železný) 3 Unzeitig Vít doc. MUDr. CSc. 1 Ostatním kandidátům nebyl udělen žádný hlas. 34. Na základě výše uvedených zjištění si Ústavní soud dále u Českého statistického úřadu vyžádal modelový výpočet hypotetického výsledku hlasování ve volbách do zastupitelstva města Brna s připočtením hlasů, které byly ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole odevzdány v obálkách bez úředního razítka a označeny za neplatné. 35. Český statistický úřad doručil Ústavnímu soudu sdělení, v němž negativně odpověděl na otázky Ústavního soudu, zda by započítání hlasů odevzdaných v 93 obálkách bez úředního razítka mohlo ovlivnit. 1) rozdělení mandátů mezi jednotlivé volební strany nebo 2) jednotlivé kandidáty, 3) pořadí přidělení mandátu nebo 4) pořadí náhradníků. 36. Součástí spisu Ústavního soudu je kompletní zpracování modelového výsledku voleb zastupitelstva města Brna po započítání hlasů z 93 obálek bez úředního razítka z volebního okrsku č. 113, městská část Brno-Královo Pole. Porovnáním úředně vyhlášeného výsledku voleb do zastupitelstva města Brna a modelového výsledku voleb po započítání 93 neplatných hlasů z obálek bez úředního razítka z volebního okrsku č. 113, městská část Brno-Královo Pole, Ústavní soud zjistil, že rozložení mandátů mezi jednotlivé volební strany, jednotlivé kandidáty, pořadí přidělení mandátu a pořadí náhradníků je v obou případech totožné. VI. Aktivní legitimace stěžovatele, účastníci řízení, vedlejší účastníci řízení 37. Předně Ústavní soud připomíná, že ačkoliv se projednávaná materie týká voleb a volebního soudnictví, uplatněný návrh stěžovatele je ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy (§72 a násl. zákona o Ústavním soudu), nikoliv opravným prostředkem určeným pro přezkum volebního výsledku podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy (§85 a násl. zákona o Ústavním soudu), který se vztahuje pouze k volbě poslance či senátora. Účelem ústavní stížnosti je ochrana před zásahem orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod fyzických nebo právnických osob. Oba zmíněné typy řízení se od sebe odlišují jak podstatou otázky, přezkoumávanou Ústavním soudem, tak i procesními podmínkami, jakými mohou být otázky lhůty pro podání návrhu, aktivní legitimace navrhovatele, vymezení okruhu účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení apod. 38. Na druhou stranu odlišně vymezený účel obou typů řízení není v nyní projednávané ústavní stížnosti na překážku použití obecných právních závěrů Ústavního soudu, které vyjádřil ve své dřívější čistě volební judikatuře. 39. Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. 40. Se stěžovatelem v řízení před Krajským soudem v Brně formálně nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, kterými jsou podle ustanovení §90 odst. 2 soudního řádu správního, navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. V řízení podle §90 odst. 1 soudního řádu správního o neplatnosti hlasování není zpochybněn přímo mandát konkrétního zvoleného zastupitele (stěžovatele). Ústavní soud již ve své dřívější judikatuře dovodil, že taková skutečnost přesto nemůže být důvodem, aby Ústavní soud stěžovatele nepovažoval za aktivně legitimovaného účastníka v řízení o ústavní stížnosti, neboť napadené rozhodnutí jeho práva silně zasahuje, když se dotýká otázky zvolení či nezvolení zastupitelstva města Brna. Stěžovatel byl podle zjištění Ústavního soudu zapsán na 8. místě kandidátní listiny politické strany České strany sociálně demokratické pro volby do Zastupitelstva města Brna, které probíhaly ve dnech 20. – 21. 10. 2006, za kterou byl stěžovatel zvolen do Zastupitelstva města Brna (srov. veřejně přístupné výsledky voleb do zastupitelstev obcí 20. 10. - 21. 10. 2006 dostupné např. na serveru http://www.volby.cz, přílohou spisu je ověřená kopie osvědčení o zvolení členem zastupitelstva města Brna, vydaného Magistrátem města Brna ve prospěch stěžovatele dne 6. 11. 2006). Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel je aktivně legitimován pro podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení Krajského soudu v Brně v rozsahu, kterým soud prohlásil za neplatné hlasování v okrsku č. 313, městská část Brno-Královo Pole, okres Brno-město, při volbách do zastupitelstva města Brna. 41. Týmž výrokem Krajský soud v Brně zároveň prohlásil za neplatné hlasování ve volebním okrsku č. 313, městská část Brno- Královo Pole, okres Brno-město při volbách do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole. Podle zjištění Ústavního soudu (srov. výsledky voleb a seznamy kandidátů do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, dostupné např. na serveru http://www.volby.cz) stěžovatel nebyl zapsán na žádné z kandidátních listin volebních stran, které se voleb v uvedeném obvodu zúčastnily. Proto není ani zřejmé, a stěžovatel v tomto ohledu ani svoji argumentaci blíže nerozvíjí, které jeho ústavně zaručené právo by mělo být rozhodnutím Krajského soudu v Brně o neplatnosti hlasování v okrsku č. 313, městská část Brno-Královo Pole, okres Brno-město, při volbách do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole dotčeno. Na základě uvedeného rozboru Ústavní soud konstatuje, že pokud ústavní stížnost směřuje, jak z petitu vyplývá, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2006 sp. zn. 30 Ca 2003/2006 i v části výroku, kterým se dotýká voleb do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, není stěžovatel osobou aktivně legitimovanou. Ústavní stížnost proto musela být v této části odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, neboť návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou. 42. Účastníkem řízení o ústavní stížnosti je ve smyslu §76 odst. 1 zákona o Ústavním soudu orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje; v nyní projednávané věci je jím Krajský soud v Brně, jehož příslušnost je založena §61 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. 43. Za vedlejší účastníky řízení o ústavní stížnosti zákon o Ústavním soudu označuje v §76 odst. 2 ostatní účastníky předchozího řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo. 44. Ustanovení §90 odst. 2 soudního řádu správního za účastníka řízení o neplatnosti hlasování nebo neplatnosti voleb (anebo neplatnosti volby kandidáta) označuje kromě navrhovatele a toho, jehož volba byla napadena, též „příslušný volební orgán“. 45. Výčet volebních orgánů v procesu voleb z obecních zastupitelstev předkládá §6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Volebními orgány podle tohoto zákona jsou mimo jiné e) pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „pověřený obecní úřad“), f) obecní úřad v obcích, v nichž rada obce zřídila alespoň 2 odbory obecního úřadu, a v obcích, v nichž je pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v němž rada městské části zřídila alespoň 2 odbory, ve městech Brně, Ostravě a Plzni úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory“), i) okrsková volební komise. 46. Přestože usnesení Krajského soudu v Brně označuje za účastníka řízení („odpůrce“) Okrskovou volební komisi ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, okres Brno-město, patrně s ohledem na její zahrnutí do výčtu §6 písm. i) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, nepovažuje Ústavní soud Okrskovou volební komisi ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, okres Brno-město za vedlejšího účastníka řízení, neboť zjevně není „příslušným volebním orgánem“, který má §90 odst. 2 soudního řádu správního na mysli. Pro tento výklad svědčí jednak poměrně úzce vymezená časová existence okrskových volebních komisí, jejichž činnost je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb, resp. patnáctým dnem po uveřejnění výsledků opakovaného hlasování (srov. §52 odst. 1, odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) a dále zákonem vymezený jednorázový účel, jímž je péče o pořádek ve volební místnosti, zajišťování a dozírání na průběh hlasování, sčítání hlasů a vyhotovování zápisu o průběhu a výsledku hlasování a předávání volební dokumentace do úschovy obecnímu úřadu. Činnost okrskových volebních komisí tak koresponduje s jejím laickým složením, které reprezentuje prvek demokratické kontroly základních volebních úkonů. Již z označení tohoto orgánu je navíc zřejmé, že působí v hranicích volebního okrsku, tedy vždy pouze v jedné z územních jednotek tvořících volební obvod obce, jejíž celé zastupitelstvo je však rozhodnutím o neplatnosti hlasování, byť pouze v jednom okrsku, dotčeno. 47. Vzhledem k zákonnému rozvržení působnosti při přípravě, organizaci a kontrole voleb (§6 – §19 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) považuje Ústavní soud za kompetentní (stálé) volební orgány při volbách do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole a zastupitelstva města Brna Úřad městské části Brno-Královo Pole a Magistrát města Brna, se kterými proto jedná jako s vedlejšími účastníky řízení o ústavní stížnosti. 48. Ve smyslu §76 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je vedlejší účastnící řízení též M. D., která svým návrhem podle §60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí iniciovala řízení před Krajským soudem v Brně. VII. Vymezení posuzované otázky 49. Stěžovatel v ústavní stížnosti předkládá dvě základní skupiny námitek. Na jedné straně vytýká Krajskému soudu v Brně procesní pochybení při stanovení okruhu účastníků řízení, na straně druhé má zásadní věcné výhrady vůči výroku a jeho odůvodnění, kterým Krajský soud v Brně podložil svůj závěr o neplatnosti „hlasování ve volbách do zastupitelstva města a městské části, které proběhlo ve dnech 20. 10. – 21. 10. 2006 ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, okres Brno-město“. 50. Při vymezování posuzované otázky Ústavní soud zvažoval několik určujících aspektů projednávaného případu. Charakter ústavní stížnosti jako nástroje ochrany základních práv a svobod jednotlivce před zásahy veřejné moci a celková koncepce ústavního soudnictví v České republice svěřuje Ústavnímu soudu ve vztahu k napadeným rozhodnutím pouze pravomoc kasační, zrušující. Náprava ústavně závadného stavu je zpravidla v kompetenci orgánu, jehož rozhodnutí bylo nálezem Ústavního soudu zrušeno. Vrácení věci volebnímu soudu k novému rozhodnutí však prodlužuje celkovou dobu právní nejistoty a vždy oddaluje konečné rozhodnutí. I v případech, kdy Ústavní soud rozhoduje na základě individuální ústavní stížnosti, nemůže odhlédnout od celkového kontextu, pokud jím je proces voleb jakožto zásadní prvek zastupitelské demokracie. Postup a rozhodnutí Ústavní soudu tak musí respektovat nejen zájem stěžovatele na ochraně jeho subjektivních základních práv, ale i širší zájem na ochraně dalších prvků demokratického právního státu. 51. Na rozdíl od toho opravný prostředek ve věcech volby poslance nebo senátora (§85 a násl. zákona o Ústavním soudu) cíleně staví Ústavní soud do postavení soudu II. instance volebního soudnictví a spočívá v zajištění ochrany základních ustanovení ústavního pořádku, ze kterých plyne zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. 52. Přestože zákon o Ústavním soudu nestanovuje v řízení o ústavní stížnosti žádnou lhůtu, do kdy má být o ústavní stížnosti rozhodnuto, nemohl Ústavní soud odhlédnout od konkrétních okolností volební situace, která napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Brně vznikla. Vzhledem k faktu vyhlášení opakovaných voleb ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole na den 16. prosince 2006 (Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaného hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí č. 521/2006 Sb.) považoval Ústavní soud za nezbytné rozhodnout o ústavní stížnosti v době předcházející konání těchto voleb, v souladu s návrhem stěžovatele na přednostní projednání věci podle §39 zákona o Ústavním soudu. Nepominutelným faktem zůstává, že ve hře nejsou pouze základní práva stěžovatele, ale i důvěra voličů ve funkčnost všech fází volebního procesu včetně soudního přezkumu voleb a důvěryhodnost volebních výsledků, tedy i určitý objektivní prvek přezkumu na straně Ústavního soudu. Pokud by Ústavní soud rozhodl o meritu ústavní stížnosti až v době po vyhlášení výsledků opakovaných voleb ve volebním okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole, vnesl by do věci nutně chaos a pochybnosti o smyslu takového rozhodnutí pro stěžovatele a jeho účincích. 53. Protože však zákon o Ústavním soudu nepřiznává ústavní stížnosti odkladný účinek (§79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), když stěžovatel o odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nepožádal, a opakované volby mohou proběhnout ještě před doběhnutím lhůty šedesáti dnů pro podání ústavní stížnosti (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) může nastat situace, kdy snaha o urychlení rozhodovacího procesu přináší nároky i na flexibilitu účastníků řízení při procesní komunikaci s Ústavním soudem v relativně krátkých lhůtách. Mimořádné nároky na rychlost rozhodnutí, kladené na Ústavní soud, však pochopitelně v žádném případě nemají a nemohou mít vliv na kvalitu a přesvědčivost rozhodnutí, zvláště v tak závažné otázce jakou jsou volby do zastupitelských orgánů samosprávných obcí. 54. Z řady námitek procesních i věcných, které stěžovatel v ústavní stížnosti Ústavnímu soudu předložil, se jako klíčové jeví posouzení, jakým způsobem (na základě jakých úvah) dospěl Krajský soud v Brně k závěru o neplatnosti hlasování ve volebním okrsku č. 313, městská část Brno-Královo Pole, čímž zpochybnil mandát stěžovatele a jeho ústavně zaručené právo plynoucí z čl. 21 odst. 4 Listiny. Vyřešení této otázky totiž výrazně přesahuje individuální zájmy stěžovatele a je významné pro řadu dalších právních vztahů dotčeného zastupitelského orgánu, na rozdíl od námitek dalších, spočívajících v procesních a formálních pochybeních soudu, dotýkajících se např. stěžovatelova práva na spravedlivý proces. 55. Ústavní soud zpravidla ve své rozhodovací činnosti po zjištění protiústavnosti napadeného rozhodnutí na základě jedné z námitek se již v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá námitkami dalšími. V nyní posuzovaném případě dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je v části, ve které stěžovatel prokázal svou aktivní legitimaci, důvodná. VIII. Posouzení otázky 56. Ve věci je zřejmé, že ačkoliv je ústavní stížnost primárně určena k ochraně subjektivních ústavně zaručených práv jednotlivce, je namístě provést rekapitulaci některých dřívějších závěrů Ústavního soudu ve věcech volebního přezkumu, které na nyní projednávanou problematiku dopadají a na něž z části odkazuje i stěžovatel. 57. Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 30/95 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 5, nález č. 3) vyslovil názor, že „ve volbách do obecních zastupitelstev nejde jen o práva voličů a volebních stran, nýbrž též o práva kandidátů na členy zastupitelstva a o práva zvolených kandidátů, která vyplývají z práva ucházet se za rovných podmínek o volené funkce a v případě zvolení tyto funkce bez překážek vykonávat“. 58. Určitou kvalifikovanou intenzitu porušení zákona pro vyslovení neplatnosti volby kandidáta požadoval Ústavní soud např. již v nálezu sp. zn. I. ÚS 526/98 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 13, nález č. 27), v němž konstatoval, že „obecně vzato by totiž nemělo jít výlučně o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně, nýbrž je třeba vzít v úvahu okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení zákona. Nelze tedy obecně konstatovat, že každé porušení zákona vyvolává (pokud je namítnuto) neplatnost voleb, ani že sankcí neplatnosti volby nemůže být porušení volebního zákona postiženo vůbec.“ 59. Ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 17, vyhlášen pod č. 140/2005 Sb.) Ústavní soud zdůraznil, že „pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Řízení je tedy založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), jak již v jiné souvislosti Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 28, nález č. 117, vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Z toho třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily, nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Podstatné však je, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu.“ 60. Konečně v nálezu sp. zn. II. ÚS 53/06 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, nález č. 159) potvrdil Ústavní soud, že „článek 21 odst. 4 Listiny se nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce. Účast na správě věcí veřejných, která je smyslem celého článku 21, se nevyčerpává pouhým získáním funkce, nýbrž logicky trvá po celu dobu výkonu této funkce. Pokud je tedy tímto článkem Listiny sledováno umožnit občanům správu veřejných záležitostí, musí být subjekt vykonávající funkci nadán rovněž ochranou před libovůlí státu, která by mu mohla bránit ve výkonu veřejné funkce. Samotné právo na přístup k veřejným funkcím by nemělo smysl, pokud by neobsahovalo i ochranu v průběhu výkonu funkce.“ 61. Základním právním předpisem upravujícím přípravu, průběh a soudní přezkum voleb do zastupitelstev obcí je zákon o volbách do zastupitelstev obcí. Klíčovým ustanovením upravujícím soudní přezkum platnosti hlasování a platnosti voleb je §60: §60 (1) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. (2) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. (3) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. (4) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. 62. Následky rozhodnutí o neplatnosti hlasování nebo o neplatnosti volby konkretizují §54 odst. 1, písm. a), odst. 2: §54 Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování (1) Ke zvolení zastupitelstva obce nedojde, jestliže a) soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb (§60), b) volby se nekonaly z důvodu podle §23 odst. 8, c) okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování podle §43 odst. 2. (2) Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obce podle odstavce 1 písm. a), vyhlásí opakované volby nebo opakované hlasování ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu. 63. Obecným procesním předpisem je pro řízení o neplatnosti hlasování soudní řád správní, konkrétně §90: §90 Neplatnost voleb a hlasování (1) Za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. (2) Účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. (3) Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat. 64. Jak z Ústavním soudem provedené interpretace zákonné úpravy přezkumu voleb vyplývá, volební soudnictví je založeno na principu ochrany mandátu a ne každé zjištěné a prokázané porušení zákona musí nutně vést k tak závažným důsledkům, jakým je neustavení voleného zastupitelského orgánu. Pokud však volební soud k závěru a vyslovení o neplatnosti hlasování či neplatnosti voleb na základě kvalifikovaného, tzn. dostatečně intenzivního porušení zákona dojde, vede takový závěr vždy nutně k nezvolení zastupitelského orgánu [§54 odst. 1 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí]. 65. Pokud se Krajský soud v Brně brání argumentací, že rozhodoval pouze o neplatnosti hlasování, nikoliv o neplatnosti voleb, a zároveň distancuje své rozhodování od účinků §54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (tak lze interpretovat vyjádření Krajského soudu v Brně, 1 str., dole), podotýká Ústavní soud, že takový výklad je nepřípustně formalistickou interpretací, nezohledňující další konsekvence, které nastávají bez ohledu na to, zda s nimi volební soud ve svých úvahách počítal. Účel voleb spočívající ve výběru (zvolení) členů zastupitelského orgánu nemůže být v rozhodování volebního soudu opominut. 66. Prostor k úvahám volebního soudu se otevírá při posouzení, zda hlasování či širší proces voleb byly či nebyly platné s přihlédnutím k charakteru a intenzitě porušení zákona, nemůže však již v dalším kroku posuzovat, zda učiněný výrok o neplatnosti hlasování má či nemá následek v nezvolení zastupitelstva. Tento následek totiž nastává ze zákona, neboť pokud celý kompletní proces voleb nebyl dokončen, resp. pokud byl znovu otevřen, nemůžeme předvídat jeho výsledek. 67. Povinností volebního soudu je proto zkoumat, do jaké míry mělo nebo mohlo mít porušení zákona vliv na výsledek hlasování, který je nutno chápat nikoliv ve smyslu mechanického součtu odevzdaných hlasů v jednom volebním okrsku, nýbrž ve vztahu k účelu a cíli takového hlasování, kterým je rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů a určení pořadí jejich náhradníků. „Výsledek“ hlasování v jednom volebním okrsku, ve smyslu počtu odevzdaných hlasů, nemá hodnotu sám o sobě, nýbrž až v rámci jeho zohlednění při určení zvolených kandidátů (příp. určení pořadí náhradníků). Ani volič nevstupuje do volební místnosti s primárním cílem formálně ovlivnit číselné součty hlasů ve svém okrsku, nýbrž s úmyslem vyjádřit svým odevzdaným hlasem vůli zvolit konkrétní kandidáty do zastupitelského orgánu prostřednictvím systému organizace voleb, jehož jsou volební okrsky součástí. 68. Z rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006 plyne, že „návrh je důvodný“, neboť, souhrnně řečeno, volební dokumentace v souladu s údaji uvedenými v zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku obsahuje 93 obálek s hlasovacími lístky, přičemž tyto obálky nejsou opatřeny úředním razítkem. Celkem 93 voličů z 363 (tj. 25,6 %) neobdrželo úřední obálky a jejich hlasy se staly neplatnými ve smyslu ustanovení §41 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Stalo se tak v důsledku porušení zákona, přičemž je zřejmé, že tím byly ovlivněny „výsledky hlasování, tj. výsledný počet hlasů pro jednotlivé volební strany a jednotlivé kandidáty“. 69. Krajský soud v Brně se tak spokojil s konstatováním, že došlo k porušení zákona, které se projevilo v počtech hlasů pro jednotlivé volební strany a jednotlivé kandidáty. Nepřipojil však žádné úvahy o tom, zda konstatované porušení zákona skutečně mělo nebo mohlo mít na zvolení zastupitelského orgánu nějaký vliv, a případně jaký, ačkoliv svým rozhodnutím způsobil takto závažný následek. V tomto ohledu tedy výrok o neplatnosti hlasování (způsobující neplatnost volby zastupitelstva) zcela postrádá logické odůvodnění. Krajský soud v Brně tak zcela rezignoval na princip ochrany získaného mandátu tím, že nedovedl svou argumentaci k zodpovězení otázky, zda porušení zákona mělo či nemělo vliv na konkrétní mandát nebo mandáty. 70. Ústavní soud připomíná, že není správným závěr, že při zjištění existence určitého počtu neplatných hlasů, ať již z jakéhokoliv důvodu, automaticky nastupuje nepříznivý následek, tedy neplatnost hlasování a nezvolení zastupitelstva. Prokázaná neplatnost určitého počtu hlasů, byť pochybením volebního orgánu, tak nemusí znamenat nutnost v daném volebním okrsku vždy opakovat hlasování. 71. Tím, že Krajský soud v Brně zcela zásadním způsobem nerespektoval ústavně konformní výklad ustanovení volebního zákona a neposkytl ochranu volebnímu výsledku vzešlému z demokratických voleb, vykročil tak z mezí stanovených státní moci, tedy i moci soudní, článkem 2 odst. 3 Ústavy („Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“) a článkem 2 odst. 2 Listiny („Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“). 72. Úkolem Ústavního soudu bylo posoudit, zda porušení zákona, v jehož důsledku došlo k nezapočítání 93 hlasů, ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výsledek hlasování ve volebním okrsku, a zda takto ovlivněný výsledek hlasování ve volebním okrsku (mohl ovlivnit nebo) ovlivnil zvolení zastupitelského orgánu (stěžovatele). Tedy s ohledem na volební aspekt nyní projednávané ústavní stížnosti provést volební přezkum v intencích návrhu předloženému v předchozím řízení volebnímu soudu. Ústředním důvodem pro tento mimořádný postup, který je jinak charakteristický pro řízení podle §85 a násl. zákona o Ústavním soudu, po zjištění, že krajský soud svému úkolu ve volebním soudnictví zásadním způsobem nedostál, byla nezbytnost přesvědčivě rozhodnout ve věci ještě v době před konáním opakovaných voleb, neboť otálení by do věci mohlo vnést již výše zmíněný negativní stav právní nejistoty ve velice širokém kontextu. 73. Dle zjištění Ústavního soudu volební dokumentace okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole obsahuje 93 obálek s hlasovacími lístky pro volby do zastupitelstva města Brna a zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole. V souladu se zápisem o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku tyto obálky neobsahují úřední razítko, nejedná se tedy o úřední obálky. Z provedeného dokazování neplyne pochybnost o počtu okrskovou volební komisí vydaných neúředních obálek a jejich totožnosti s neúředními obálkami následně obsahujícími neplatné hlasy. 74. K odpovědi na vymezenou otázku Ústavní soud dospěl porovnáním úředně vyhlášeného výsledku voleb do zastupitelstva města Brna ve dnech 20. – 21. října 2006 s modelovým výsledkem týchž voleb po započítání hypoteticky platných hlasů z obálek neoznačených úředním razítkem (viz bod V. tohoto nálezu). Na základě zprávy Českého statistického úřadu tak Ústavní soud dovodil, že modelové připočtení hypoteticky platných hlasů z 93 obálek neoznačených úředním razítkem z okrsku č. 113, městská část Brno-Královo Pole, k úředně vyhlášenému výsledku voleb, nemá vliv na - rozložení mandátů přidělených jednotlivým volebním stranám a jednotlivým kandidátům - pořadí, v jakém byl mandát kandidátům přidělen, ani pořadí náhradníků. 75. Z uvedeného Ústavní soud uzavírá, že porušení zákona v §31 odst. 1 a §33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které konstatoval Krajský soud v Brně, změnilo počet odevzdaných platných hlasů v okrsku č. 313 v městské části Brno-Královo Pole. Toto porušení zákona však nedosáhlo takové intenzity, která by mohla odůvodnit vyslovení neplatnosti hlasování (§60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) a znamenat tak nezvolení zastupitelstva (§54 odst. 1 písm. a zákona o volbách do zastupitelstev obcí). 76. Pokud při hlasování ve volbách dojde k porušení zákona, ale vlastní výsledek voleb zcela prokazatelně vyjádří vůli voličů zvolit konkrétní kandidáty stejně jako kdyby k porušení nedošlo, není důvod pro zpochybnění vzniklých mandátů a k opakování hlasování. Není proto v tomto směru ani důvodu pochybovat o plné legitimitě zastupitelstva města Brna. Opačný závěr by byl v projednávaném případě extrémně disproporcionálním ve vztahu k charakteru porušení zákona a zájmem na ochraně volebního výsledku, vzešlého z demokratických voleb a zároveň nepřípustným vstupem soudní moci do volebního procesu. 77. Vzhledem k tomu, že tento závěr o porušení stěžovatelova práva na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím a setrvání v nich ve smyslu čl. 21 odst. 4 Listiny sám o sobě plně dostačuje ke zrušení napadeného rozhodnutí ve vymezeném rozsahu, se Ústavní soud již s ohledem na nutnost včasného rozhodnutí ve věci dalšími námitkami stěžovatele nezabýval. Ústavní soud tedy zčásti vyhověl stěžovateli (§82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), vyslovil, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny [§82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu] a napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci ve vymezeném rozsahu, tedy v části týkající se voleb do zastupitelstva města Brna, zrušil [§82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. 78. Ve zbytku, vzhledem k důvodu absence aktivní legitimace stěžovatele, který nemohl být zpochybněním voleb do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole na svých základních právech dotčen (bod VI. nálezu), Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, neboť návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou. 79. Ústavní soud připomíná, že v řízení o ústavní stížnosti nemá zákonnou možnost aplikace §91 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého vyhlášením nálezu týkajícího se opravného prostředku ve věcech voleb poslance nebo senátora pozbývají platnosti rozhodnutí jiných orgánů, která vyhlášenému nálezu odporují. 80. Zároveň však Ústavní soud zdůrazňuje, že zrušení napadeného rozhodnutí ve vymezené části má nesporný vliv na účinky rozhodnutí orgánů veřejné moci, která na napadené rozhodnutí v části zrušené Ústavním soudem navazují. Podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. 81. V současné době probíhá před Ústavním soudem další řízení o návrhu vztahujícím se rovněž k hlasování ve volbách do zastupitelstva města Brna a zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole ve dnech 20. – 21. října 2006, o kterém patrně nebude rozhodnuto v době před vyhlášeným datem konání opakovaného hlasování. Ústavní soud proto navíc upozorňuje na možný stav právní nejistoty, který by se mohl negativně projevit, pokud opakované hlasování proběhne před tímto dalším rozhodnutím Ústavního soudu. Je na zvážení ministra vnitra, zda a jakým způsobem přehodnotí své rozhodnutí o vyhlášení opakovaného hlasování v okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole (Sdělení č. 521/2006 Sb.) i ve vztahu k hlasování ve volbách do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, které zůstává tímto nálezem nedotčeno.