infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.12.2008, sp. zn. II. ÚS 1200/08 [ usnesení / LASTOVECKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:2.US.1200.08.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:2.US.1200.08.1
sp. zn. II. ÚS 1200/08 Usnesení Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele D. D., zastoupeného JUDr. Milošem Sobotkou, advokátem v Tišnově, Jungmannova 68, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2005 č. j. 17 C 41/2005-16, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 5. 2008, se stěžovatel domáhal zrušení rubrikovaného rozhodnutí městského soudu, jímž měla být porušena jeho základní práva zaručená čl. 38 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dne 7. 11. 2007 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2005 č. j. 17 C 41/2005-16, vedena pod sp. zn. III. ÚS 2865/07. Protože ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl právní zástupce stěžovatele vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy a poučen o tom, že dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu neodstraněním vad návrhu v dané lhůtě je dán důvod k jeho odmítnutí. Výzva byla právnímu zástupci stěžovatele doručena dne 30. 1. 2008. Ústavnímu soudu řádná ústavní stížnost nebyla ve lhůtě doručena, proto usnesením ze dne 2. 4. 2008 ústavní stížnost odmítl dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Následně, dne 14. 5. 2008, byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost téhož stěžovatele směřující proti stejnému rozsudku Městského soudu v Brně (ze dne 18. 7. 2005 č. j. 17 C 41/2005-16). Stěžovatel opětovně uvádí, stejně jako v předchozí ústavní stížnosti, že se dozvěděl o existenci napadeného rozsudku až dne 26. 10. 2007, neboť v řízení, v němž byl vydán napadený rozsudek, byl zastoupen soudem ustanoveným opatrovníkem z důvodu stěžovatelova neznámého pobytu. Od tohoto dne se tedy dle stěžovatele počítá lhůta k podání ústavní stížnosti. Nově však nyní stěžovatel tvrdí, a usiluje určitými dokumenty k této ústavní stížnosti připojenými o prokázání skutečnosti, že v řízení pod sp. zn. III. ÚS 2865/07 odstranil vady včas (formou včasného odevzdání předmětného přípisu odstraňujícího vady ústavní stížnosti k poštovní přepravě) a fakt, že tento přípis nebyl včas doručen Ústavnímu soudu (dosud nebyl Ústavnímu soudu doručen), zavinil poštovní přepravce. Ústavní soud konstatuje, že i kdyby lhůtu k podání této ústavní stížnosti bylo možno počítat ode dne 26. 10. 2007 (jak tvrdí stěžovatel), nezbylo by než nynější ústavní stížnost, doručenou až dne 14. 5. 2008, považovat za podanou po šedesátidenní zákonné lhůtě (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud nemůže dodržení zákonné lhůty počítat od podání původní ústavní stížnosti, neboť - jak plyne z uvedeného textu - v nyní posuzované věci rozhoduje Ústavní soud toliko o ústavní stížnosti podané dne 14. 5. 2008, nikoli o ústavní stížnosti, která byla pod sp. zn. III. ÚS 2865/07 odmítnuta pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu poskytnuté (proto - z povahy věci - nemohla být ani nyní projednávanou ústavní stížností např. doplněna). Rovněž nebylo možné použít analogii v tom smyslu, jak navrhoval stěžovatel: "podáním ústavní stížnosti v řízení III.ÚS 2865/07 dne 7.11. 2007 přestala běžet, resp. byl pozastaven běh zákonné 60 -ti denní lhůty dle §72 odst. 3 zák. ě. 182/1993 Sb. Dnem 4.4. 2008 doručením usnesení Ústavního soudu ě.j. III. ÚS 2865/07 z 2.4. 2008 o odmítnutí návrhu stěžovatele na projednáni ústavní stížnosti došlo k ukončení pozastavení běhu zákonné lhůty a k pokračování běhu 60 - ti denní zákonné lhůty, která k dnešnímu dni ještě neuběhla. Zákonná lhůta k podáni této ústavní stížnosti je tak i k dnešnímu dni zachována." Analogie slouží k vyplňování určité "mezery v právu", její použití je tak vyloučeno v případech, kdy zákonodárce právní úpravou neponechal v zákoně "mezeru". Rozhodujícím kritériem pro určení existence "mezery v právu" je, zda určitý vztah má podobu právního institutu (tj. je upraven homogenní skupinou právních norem) [srov. Gerloch, A.: Teorie práva, 2. rozšířené vydání, Aleš Čeněk, Dobrá Voda, 2001, s. 152]. V posuzovaném případě se jedná o problematiku lhůt, přičemž zákon o Ústavním soudu obsahuje soubor procesně právních norem institut lhůt upravujících. Jde především o zakotvení (zákonných) lhůt k podání návrhu v některých typech řízení (ve vztahu k ústavní stížnosti platí §72 odst. 3 zákona č. 182/1993, dle kterého lze ústavnístížnost "podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje...") a klíčové společné ustanovení §43 odst. 1 písm. b), dle kterého "Soudce zpravodaj ...usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem." Vzhledem k tomu nelze než absenci zákonného zakotvení postupu navrhovaného stěžovatelem hodnotit jako zákonodárcovo zamýšlené vyloučení takového event. postupu ze strany Ústavního soudu, pročež je použití analogie nepřípustné. V čl. 87 Ústavy České republiky jsou vymezeny jednotlivé typy řízení před Ústavním soudem, úpravu jejichž procesních pravidel určuje zákon o Ústavním soudu, kterým je soudce Ústavního soudu při svém rozhodování vázán (čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky). Pokud by Ústavní soud akceptoval "analogii" navrhovanou stěžovatelem, vykročil by z mezí svých pravomocí a sám by se dopustil protiústavnosti. Pokud zákon stanoví [§43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu] kogentně, tj. bez dispoziční volnosti, povinnost soudce zpravodaje odmítnout návrh při naplnění hypotézy "je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podáním tímto zákonem", byla by stěžovatelem navrhovaná "analogie" v rozporu s touto kogentní úpravou, neboť soudce zpravodaj by tak neměl povinnost odmítnout návrh, i když byl "podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem". Rovněž dle konstantní judikatury Ústavního soudu jsou ustanovení §43 odst. 1 písm. b) a §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ustanovení kogentní, neskýtají tedy dispoziční volnost, proto prominutí či prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti neumožňují (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 248/96, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, C. H. Beck, Praha, 1997, str. 601-602, I. ÚS 99/96, IV. ÚS 323/96, I. ÚS 194/97, I. ÚS 417/98, IV. ÚS 35/04, I. ÚS 609/05, IV. ÚS 283/06, IV. ÚS 310/06). V případě stěžovatelem navrhovaného postupu, tj. pozastavení běhu zákonné lhůty, se jedná v principu o obdobnou situaci, de facto o prodloužení zákonné lhůty. Kasační rozhodnutí Ústavního soudu může být zásahem do stability a nezměnitelnosti pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, nalézající své vyjádření v principu právní jistoty, jenž se promítá v rovině ústavní v čl. 1 odst. 1 Ústavy, jakožto jedna z náležitostí naplňující materiálně pojem "demokratický právní stát". Vzhledem k tomu je lhůta k podání ústavní stížnosti koncipována v délce toliko 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje a není možné ji prominout či prodlužovat, byť by pro to existoval věcný důvod. Z obdobného důvodu zákon o Ústavním soudu neposkytuje tomuto soudu prostředek, na základě kterého by byl oprávněn rušit svá vlastní rozhodnutí. Řízení před Ústavním soudem je řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná. Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem (§43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. prosince 2008 Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:2.US.1200.08.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 1200/08
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 22. 12. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 14. 5. 2008
Datum zpřístupnění 12. 1. 2009
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Brno
Soudce zpravodaj Lastovecká Dagmar
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 1/1993 Sb., čl. 88 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 182/1993 Sb., §72 odst.3, §43 odst.1 písm.b
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-1200-08_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 60856
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-07