ECLI:CZ:US:2008:4.US.1485.07.1
sp. zn. IV. ÚS 1485/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného ve věci stěžovatele M. D., právně zastoupeného advokátem JUDr. Zbyňkem Pražákem, Jugoslávská 112/23, Krásná Lípa, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2007 sp. zn. 35 Co 107/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 13. 6. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného usnesení obecného soudu.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Napadeným usnesením městského soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, a to ve výroku o nákladech soudního řízení. Vzhledem k tomu, že sporná pohledávka byla stěžovatelem zaplacena až po podání žaloby, soud postupoval v souladu s ustanovením §146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.") a přiznal náklady řízení žalobci, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného. V odporu proti platebnímu rozkazu uvedl stěžovatel řadu důvodů, pro které má za to, že prvoinstanční soud při posuzování merita věci pochybil. Městský soud se nezabýval námitkami stěžovatele ohledně bezdůvodnosti podání žaloby a věcně se s nimi nevypořádal. Povinnost byla stěžovateli uložena nad rámec zákona. Stěžovatel poukazuje na to, že do obdržení platebního rozkazu a žaloby k němu připojené nebyla stěžovateli žádná částka za odběr plynu vyúčtována a její úhrada na něm nebyla požadována. Dluh se tedy do doby doručení platebního rozkazu a žaloby nestal splatným. Přitom ze smlouvy o odběru vyplývá, že částka za odběr plynu bude vždy vyúčtována. Stěžovatel uhradil dluh druhý den po vyzvání, provedeného formou žaloby. Z uvedeného důvodu se tak stěžovatel nemohl dostat do prodlení s úhradou dluhu. V souvislosti s případem odkazuje stěžovatel na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 199/05, zejména pak na část věnovanou procesu dokazování.
III.
Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelky neshledal.
Podle článku 36 odst. 1 Listiny, jehož porušení stěžovatel mimo jiné namítá, se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení tohoto práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s ním upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov. I. ÚS 2/93, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck 1994, str. 273). Nic takového však v řízení najevo nevyšlo.
Ústavní soud ve své ustálené judikatuře již mnohokrát vymezil rozsah svých pravomocí ve vztahu k obecné pravomoci soudů a konstatoval, že je vždy nutno vycházet z teze, podle níž není Ústavní soud součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu tedy vykonávat dohled či dozor nad rozhodovací činností obecných soudů a nelze jej tedy vnímat jako další odvolací orgán.
Dle náhledu Ústavního soudu je z odůvodnění napadeného usnesení Městského soudu v Praze zjevné, že se odvolací soud v předmětném případě okolnostmi doručování řádně zabýval a jeho závěry jsou zcela logické a srozumitelné. Fakticky se stěžovatel neztotožnil se závěrem obecných soudů, dle nichž opomněl dodavateli plynu sdělit novou adresu pro doručování. Ústavní soud dospěl k závěru, že zásah do práv stěžovatele, jež by dosahoval ústavněprávní roviny, nelze v předmětném případě dohledat.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. prosince 2008
Michaela Židlická
předsedkyně senátu